Muzeum dřevěného porculánu

Muzeum dřevěného porculánu se nachází v obci Držková kousíček od obecního úřadu. Je umístěno ve stylové kolibě, která byla slavnostně otevřena 25.6.2011. Uvnitř této koliby je expozice podomácky vyrobeného dřevěného nářadí a náčiní, či jak jej sami výrobci ctnostně nazývali dřevěného porculánu.

Muzeum dřevěného porculánu

Adresa

Muzeum dřevěného porculánu
Držková 131
763 19 Držková

Kontakt

telefon: 721 881 520
e-mail: lubomir.marusak@seznam.cz

Další informace

Muzeum dřevěného porculánu: 

Hlavní budovou muzea je kopie roubené salašnické stavby - koliby. Takové koliby stávaly na Valašsku na kopcích, většinou daleko od osady, a sloužily jako sezónní příbytek pastevců ovcí. Uvnitř každé koliby bylo otevřené ohniště, které sloužilo ke zpracovávání ovčího mléka. K odvádění kouře z koliby sloužily otvory ve štítu. Na jaře, kdy bačové vyháněli stáda ovcí na salaš, byl v kolibách slavnostně rozděláván oheň a nesměl uhasnout až do podzimu, kdy byla stáda opět hnána zpět do obce. Stavebně se koliby velmi lišily. Stavěli se dokonce i koliby přenosné např. na velkých saních, které se po mokré trávě táhly párem volů. Koliby měly podle některých pramenů stát i na území obce Držkové. Uvnitř této koliby je expozice podomácky vyrobeného dřevěného nářadí a náčiní, či jak jej sami výrobci ctnostně nazývali dřevěného porculánu.

 Něco o dřevovýrobě v Držkové:

Dřevo hrálo v dřívějších dobách zásadní roli v životě držkovských občanů. V kraji, kde je „konec chleba a začátek kameňa“, neposkytovala chudá políčka, posetá balvany, výživu ani pasekářům, natož lidem z vlastní obce. Proto, oč Držkovjany připravila chudá pole, to jim musely vynahradit hory. Díky rozlehlému katastru obce, který je z velké části tvořen lesy, se v Držkové, podobně jako v dalších okolních obcích Podřevnicka, rozvinula podomácká výroba dřevěného nářadí a náčiní, neboli lidově dřevěniny. Ovšem o nějakých dílnách či manufakturách zde nikdy nebyla žádná řeč. Každý výrobce, ať už měl práci se dřevem jako hlavní zdroj obživy, nebo jen sezónní přivýdělek, pracoval venku před stavením. Jen když byla krutá zima nebo nepohoda, stěhoval se do kůlny nebo přímo do světnice. Se dřevem pracoval nejen otec, ale do výrobního postupu byly zapojeny děti, ba i hospodyně. Každý dělal jen tu část, na kterou fyzicky a zručně stačil. Jak už bylo zmíněno, hlavním zdrojem materiálu byly držkovské hory. Nejčastěji bylo používané dřevo bukové (lopaty, lopatky šustáky, dénca), smrkové (šindely, v bednářství), lipové (troky, kadlby), jasanové (vidle, lepáky), ale i jiné. Důležité byly také samozřejmě nástroje pro opracování. Před průmyslovou výrobou některých nástrojů všechno potřebné nářadí vyráběl místní kovář. Přesto zůstalo mnoho typů nástrojů, které strojově nikdy vyráběny nebyly. Podle způsobu, jak na nástroje lidská ruka působí, je můžeme rozdělit do několika skupin: nástroje, na které působí člověk úderem (různé sekery, dláta, také motyčka kopačka, krňa), tahem (nejrůznější pily a pilky, pořízy různých tvarů a velikostí, škobly, škrabky, šindelářské výstruhy, hoblíky), rotací (vrtáky, nebozezy, soustružnické nože). Kromě kovaných železných nástrojů se používaly dřevěné šablony, kružidla, přichycovadla a za vůbec nejdokonalejší a dosud stále nenahraditelný nástroj/pomůcku, používanou téměř při každém výrobním postupu, je považována dřevěná stolice zvaná také strýc. Tato „stolica“ sloužila k přidržování a upevňování obráběného výrobku.

Vznik muzea:

Valná většina předmětů v muzeu pochází přímo z Držkové. Darovali mě je hodní spoluobčané, kteří už většinou neměli žádvý vztah k tomuto dnes už skoro zaniklému zdroji obživy, většinou už ani nevěděli, k čemu nástroje nebo výrobky sloužily. Je to tedy muzeum, které si svými dary vytvořili držkovští sami. Ke stavbám muzea patří i kopie roubené zvonice z Vlčkové a soubor včelích úlů - klátů. Všechny tyto budovy pro mé vysněné muzeum jsem postavil svépomocí a s pomocí mého tatínka já, 19-cti letý student gymnázia, protože mě odmala dřevo fascinovalo a chtěl jsem zachovat toto lidové umění držkovských výrobců dřevěniny a uchovat tak toto "voňavé" řemeslo i pro další pokolení.

Pokud Vás zajímá jak se dostal elektrický proud do Držkové, tak se podívejte na

 http://www.youtube.com/watch?v=CZ6LSxcjiy8

 

Muzeum dřevěného porculánu v Toulavé kameře

http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?id=3366 

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí