Areál Baťových závodů

Areál bývalých Baťových závodů vznikl na počátku 20. století v době rozmachu Baťova průmyslového impéria. V současnosti je část bývalých továrních budov nevyužitá a areál čeká na revitalizaci.

Typ památky nebo kulturního zařízení
Technická památka

Adresa

Areál Baťových závodů
Vavrečkova
760 01 Zlín

Kontakt

Další informace

Areál bývalých Baťových závodů leží západně od centra Zlína mezi řekou Dřevnicí a třídou Tomáše Bati, asi 300 od náměstí Míru.

První budovy areálu vznikly na počátku 20. století (1906), v roce 1918 pracovalo v Baťově továrně na 4000 zaměstnanců. Systematicky se však Baťovy závody začaly budovat přestavbou staré továrny v roce 1923. Do konce následujícího roku byly postaveny tři novostavby a v roce 1927 stálo již 30 nových výrobních a administrativních budov. Všechny se vyznačovaly typickými architektonickými prvky – železobetonovým skeletem, cihlovou vyzdívkou a širokými pásy oken. Stejný stavební typ se uplatňoval i v dalších Baťových továrnách v Československu i v zahraničí. Zvolen byl základní dispoziční modul 6,15 x 6,15 m. Objemový typ standardní etážové budovy měl hlavní rozměry 13 x 6,15 m ve směru podélném a 3 x 6,15 m ve směru příčném s přičleněným pevným vertikálním jádrem, které obsahovalo výtah, schodiště a některé pomocné plochy. Železobetonový skelet byl vyplněn cihelnými parapety a okny. Počet podlaží se pohyboval od dvou do pěti. Sloupy byly nejprve čtvercové, kruhové se začaly vyrábět teprve od roku 1930. Typizované průmyslové objekty byly řazeny šachovnicově do větších výrobních souborů a vzájemně propojeny dopravním zařízením.

Výstavba závodu měla charakter etapové výstavby. Jednotlivé objekty byly postupně a v nejkratších lhůtách realizovány a uváděny do provozu. Koncepce užívaného standardu uvolnila obvodové stěny a umožnila tak dokonalé prosvětlení celé pracovní plochy. Tímto systémem koncepce objektu se dospělo k uvolnění vzájemné závislosti mezi stavební a technologickou částí objektu, tedy respektování principů univerzality, opakovatelnosti, variability a flexibility stavební a technologické části.

V roce 1923 se Tomáš Baťa stal starostou Zlína, což s sebou přineslo zcela novou etapu také v městské architektuře. Firma Baťa za éry zakladatele Tomáše i jeho bratra Jana Antonína Bati vybudovala ve městě obchodní domy, hotel, kino, velkou nemocnici, školní budovy, vědecké budovy, filmové ateliery, tisíce nových bytů. Počet obyvatel prudce stoupal a horečná stavební aktivita přetvořila Zlín do podoby supermoderního průmyslového města. Nestavělo se živelně, ale podle moderních urbanistických koncepcí. Působením významných architektů J. Kotěry, F. L. Gahury, V. Karfíka, M. Lorence získal Zlín evropsky ojedinělý charakter funkcionalistického města.

Po roce 1948 byly Baťovy závody zestátněny a přejmenovány na Svit. Stát neinvestoval do technologického vybavení ani do budov, takže areál chátral. K úpadku Svitu vedl dovoz laciných bot z Východu, kterému Svit nemohl konkurovat. Dále pak druhotná zadluženost a při zadluženosti Svitu byla vypracována špatná strategie podniku, která nevedla k posílení pozice Svitu ve světě, ale k jeho záhubě. V současnosti je část bývalých továrních budov nevyužitá a areál čeká na revitalizaci.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí