Smrdutá

Přírodní rezervace Smrdutá (745 m n. m.) je oddělena malým sedlem od Čerňavy a rozprostírá se 4 km jihovýchodně od Chvalčova. Představuje jeden z nejlépe zachovaných lesních porostů v Hostýnských vrších s geomorfologicky vyznačenými skalními útvary pískovcovými a slepencovými skalisky a pseudokrasovými jeskyněmi na prudkém suťovém svahu. Nejdelší jeskyně nazývaná Smrdutá je průchozí, 56 m dlouhá, výškový rozdíl mezi vchodem a východem je 12 m. Jeskyně je místy velmi těsná a vstupovat do ní lze jen na vlastní nebezpečí.

Smrdutá
Typ
Chráněné území

Adresa

PR Smrdutá
768 72 Chvalčov

Kontakt

Další informace

Rezervace se nachází v centrální části Hostýnských vrchů na prudkém jihozápadně orientovaném suťovém svahu na stejnojmenném vrcholu Smrdutá, v nadmořské výšce 580–750 m, nad státní silnicí Chvalčov–Tesák, asi 1,5 km západně od rekreačního střediska na Tesáku. Spodní okraj rezervace je také snadno přístupný od státní silnice Chvalčov–Tesák z odpočívadla pod Bludným.

Důvodem vyhlášení jsou přirozená lesní společenstva lipových javořin a bučin na balvanité suti a na skalnatých výchozech s karpatskou květenou v podrostu, geomorfologicky význačné skalní útvary.

Na Smrduté se nacházejí větší izolované skalní útvary, suťová pole a pseudokrasové puklinové jeskyně. Jejich vznik souvisí s tektonickým rozpukáváním pískovcového podloží a dalším působením mrazu a gravitační modelace. Rozlišují se zde dva typy těchto útvarů: puklinové jeskyně a povrchové skalní sluje v převisech. Nejdelší jeskyně Smrdutá je průchozí (v některých místech byla uměle rozšířena), dlouhá 56 m a výškový rozdíl mezi vchodem a východem je 12 m. V puklinové jeskyni se vytvořila sněhobílá sintrová poleva podobná povrchu květáku, jsou to tzv. pisolity. Vznikaly postupným vymáčením vápenitého tmelu pískovců za působení srážkové a spodní vody. Rozpuštěný uhličitan vápenatý se zpětně vysrážel a vyplnil dutiny na stropě jeskyně na ploše asi 1 m2.

Přírodní rezervaci tvoří původní porost na balvanité suti. Ve stromovém patře převažují javor klen, buk lesní, lípa a jilm horský. Dále se zde ojediněle vyskytují habr obecný, jeřáb ptačí a jedle bělokorá. V bylinném patru jsou zastoupeny četné kapradiny s doprovodem: ječmenka evropská, kostřava lesní, strdivka jednokvětá, metlice křivolaká, měsíčnice vytrvalá, bažanka vytrvalá, dymnivka dutá, svízel vonný, udatna lesní, křivatec žlutý, kyčelnice cibulkonosá, sasanka pryskyřníkovitá, bez červený, brusnice borůvka, osladič obecný, sleziník červený, řeřišničník písečný, samorostlík klasnatý, starček vejčitý, rozchodníkovec velký, vraní oko čtyřlisté, knotovka červená, mechorosty a mnohé játrovky. Lesní porosty v PR Smradlavá jsou staré asi 150 let, zčásti mají pralesovitý charakter. Dochází zde k přirozenému zmlazování, především buku. Ojediněle se zde nalézají i menší skupinky smrku ztepilého. Okolní porosty tvoří převážně mladší bučiny a částečně i smrková monokultura. 

Na území se vyskytují běžné druhy lesních živočichů charakteristické pro Hostýnské vrchy. Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan hnědý, plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým, z ptáků byl zjištěn např. jestřáb lesní, ze savců veverka obecná a několik druhů netopýrů. Z motýlů se vyskytuje v jarním aspektu martináček bukový, pozoruhodný je výskyt vzácného horského druhu okáče stínovaného.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí