Kolébky

Přírodní rezervace Kolébky je tvořena lužním lesem o výměře 95,86 ha, ležícím v nadmořské výšce 173–174 m. Ochrana byla vyhlášena v roce 1998. Přírodní rezervace lěží na katastrech obcí Nedakonice, Polešovice a Uherský Ostroh.

Kolébky
Typ
Chráněné území

Adresa

Přírodní rezervace Kolébky
Nedakonice, Uherský Ostroh, Polešovice

Kontakt

www: www.nature.hyperlink.cz

Další informace

Poloha

Na lokalitu se dostanete z obce Nedakonice odbočením z hlavní komunikace po proudu podél toku Dlouhé řeky směrem k hřišti a podél čistírny odpadních vod a oplocení sadů. Po asi 1,5 km, na konci oplocení, se vydáte vpravo k lesu.

Popis

Důvodem ochrany jsou společenstva lužních lesů s typickou květenou a zvířenou. Zbytky koryt připomínají dobu před regulací řeky Moravy, kdy se v těchto místech mnohočetně větvila. Vegetaci tvoří lesní společenstva měkkého i tvrdého luhu. Ve stromovém patře převládá jasan úzkolistý, topol bílý a černý, olše lepkavá. Přimísen je dub letní, lípa malolistá, javor babyka. V podrostu rostou dymnivka dutá, sasanka pryskyřníkovitá, plicník lékařský, česnek medvědí.

V periodických tůních bývalých koryt se vyskytují vzácní korýši, žábronožka sněžní a listonoh jarní.

Botanika: Stromové patro tvoří přechodová společenstva mezi měkkým a tvrdým luhem s převahou jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia), olše lepkavé (Alnus glutinosa), topolu černého (Populus nigra) a topolu bílého (Populus alba), přimísen je dub letní (Quercus robur), javor babyka (Acer campestre), lípa srdčitá (Tilia cordata). Nepůvodní druhy dřevin zde představují dub červený (Quercus rubra) a ořešák černý (Juglans nigra).
Bylinné patro je charaketrizováno typickými druhy lužního lesa. Brzy zjara zde rozkvétají dymnivka plná (Corydalis solida), křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní (Ficaria verna), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), později česnáček lékařský (Alliaria petiolata), česnek medvědí (Allium ursinum), zběhovec plazivý (Aguja reptans) aj. V létě dominují porosty kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a netýkavky nedůtklivé (Impatiens noli-tangere). V tůních se můžeme setkat s pobřežní a vodní květenou, např. rukví obojživelnou (Rorippa amphibia) a žebratkou bahenní (Hottonia palustris). Hladiny neprůtočných tůní v létě zarůstají okřehkem menším (Lemna minor).
 
Zoologie: Dosud prováděný zoologický průzkum byl zaměřen na vodní korýše, vážky, obojživelníky a ptáky. Z bezobratlých byli v periodických tůních zjištěni korýši žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). Z motýlů je pozoruhodností výskyt velmi lokální a vzácné píďalky vlnopásníka lužního (Scopula nemoraria), tento druh však nebyl po povodních v r. 1997 znovu ověřen. Kromě běžnějších druhů vážek zde byla v r. 2003 zjištěna i vzácná vážka plavá (Libellula fulva). Tento i v Evropě vzácný druh byl na území České republiky dosud zaznamenán jen na několika místech, poprvé v r. 1913 (bez bližšího udání lokality), později až v r. 2001 na severní Moravě u Karviné.
Početně jsou zastoupeni obojživelníci, především skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis), ropucha obecná (Bufo bufo) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Uváděn je i čolek velký (Triturus cristatus), jeho výskyt však nebyl při posleních průzkumech potvrzen. Z ptáků zde byli pozorováni např. silně ohrožené druhy včelojed lesní (Pernis apivorus) a holub doupňák (Columba oenas), dále datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), volavka popelavá (Ardea cinerea) a káně lesní (Buteo buteo).
 
Lesnictví: Lesní porosty byly již v dávné minulosti intenzivně obhospodařovány pařezinovým způsobem. Cílené hospodaření bude směřovat k porostu s převahou jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia) a dubu letního (Quercus robur) s příměsí olše lepkavé (Alnus glutinosa), topolu černého (Populus nigra) a topolu bílého (Populus alba), lípy srdčité (Tilia cordata), habru a jilmu. Část stromů bude vybrána k přestárnutí. Nepůvodní druhy dřevin, jako je dub červený (Quercus rubra) a ořešák černý (Juglans nigra), budou postupně odstraněny.

Další informace

Nejvhodnějším obdobím k návštěvě je jaro, kdy v podrostu kvete bohaté spektrum hájových rostlin.
V lese se dříve hospodařilo pařezinovým způsobem. Lužní lesy slouží při povodních jako přirozené poldry k rozlivu a zachycení velké vody. V suchém období však díky regulaci řeky trpí nedostatkem vláhy, proto obec Nedakonice provedla revitalizační opatření, které umožňuje napouštět vysychající koryta z přítoku Moravy, Dlouhé řeky přivádějící vodu z Chřibů. 
Území bylo v roce 2005 zařazeno jako evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí