Přírodní park Hostýnské vrchy

Přírodní park Hostýnské vrchy byl vyhlášen jako oblast klidu v roce 1989 a přehlášen na přírodní park v roce 1995 - kroměřížská část (o výměře 9 800 ha). Zlínská část (o výměře 10 600 ha) byla vyhlášena v roce 1993.

Typ
Chráněné území

Adresa

Přírodní park Hostýnské vrchy
Rusava

Poloha

Hostýnské vrchy patří k flyšovému pásmu vnějších Západních Karpat. Jádrem Hostýnských vrchů je Holý vrch (715 m), odkud vybíhají větve Javornická (přes Tesák  a Čerňavu 843 m ke Kelčskému Javorníku 864 m), Hostýnská (přes Skalný 708 m na Hostýn 734 m), Ondřejovská (směrem na Rusavu) a Jurikovská (přes Bludný  a Čečetkov 687 m).

Popis

Převládají zde lesy bukového a jedlobukového stupně a ty jsou největším bohatstvím Hostýnských vrchů. Nejcennější části původních porostů, mající převážně charakter pralesů a suťových lesů, jsou zařazeny mezi maloplošná zvláště chráněná území (7 lesních MZCHÚ). V důsledku lesnického hospodaření byly na části území vysazeny smrkové monokultury. Na pastvinách a prameništích se vyskytují některé vzácné druhy rostlin, především druhy z čeledi vstavačovitých. Polopřirozené louky a pastviny karpatského typu provázeny např. orlíčkem obecným, hořcem brvitým a na několika málo místech přistupuje také vřes obecný. Ráz krajiny dotvářejí jednotlivé nebo skupinové porosty jalovce obecného.
Zvířena je zastoupena běžnými středoevropskými druhy, ovšem najdeme zde většinu našich druhů obojživelníků a z ptactva se zde stále vyskytuje např. jeřábek lesní, čáp černý, holub doupňák, strakapoud bělohřbetý a sluka lesní. Část přírodního parku byla vyhlášena jako ptačí oblast a evropsky významná lokalita  soustavy Natura 2000.

Pro krajinný ráz je typické velké zastoupení lesů a pastvin a charakteristická historická zástavba obcí valašského typu (např. lidové stavby na Rusavě). Oblast je bohatá na kulturní památky od nejstarších dob (zbytky keltského opida na Hostýně), přes zříceniny středověkých hradů (Šaumburk, Zubříč, Křídlo, Obřany) až po technické zajímavosti (Klauza – někdejší nádrž na plavení dříví). Mimořádně významným prvkem je Svatý Hostýn s množstvím církevních památek, který patří mezi nejznámější mariánská poutní místa v naší republice.

Další informace

Ačkoli pohoří nedosahuje výšku ani rozměry jiných horských masivů u nás, je vyhledáváno milovníky přírody jak pro své nenáročné turistické trasy, tak pro tratě všech obtížností pro horská i trekingová kola. Hostýnské vrchy se otevírají všem, kteří vyhledávají osamělé procházky rozlehlými lesy či prosluněnými loukami s roztroušenými valašskými chalupami.
Další turistickou zajímavostí Hostýnských vrchů jsou pseudokrasové puklinové jeskyně, což jsou de facto díry ve skalách. Nejznámější je Smrdutá se sintrovou výzdobou, která je zároveň chráněným územím suťového javorového porostu s významnou květenou. Lze se k ní dostat z Chvalčova po zelené značce. Další jeskyně se nacházejí v okolí Hošťálkové, je to Zbojnická jeskyně (délka 20 m, hloubka 12 m) spolu s dalšími puklinami v masivu Drastihlavy – Ratibořského grúňě. Vzhledem k vysoké intenzitě pohybu pískovcových bloků se vstup do jeskyně z důvodu bezpečnosti nedoporučuje. Poslední puklinová jeskyně, 9 m dlouhá, se nachází v Hošťálkové v části Damašek.

Čeho je v Hostýnských vrších na rozdíl od jeskyní dostatek, jsou skály. Vzhledem k výšce pohoří, jeho geologickému původu a reliéfu nemůžeme čekat padesátimetrové kolmé stěny či dlouhé skalní komíny. Skály dosahují výšky pěti až deseti metrů a jsou rovnoměrně rozprostřené po celém pohoří. Nejvýznamnějšími jsou skalní městečka na Ondřejovsku, vrcholy Skalný, Čerňava a Sochová, skály kolem Držkové a Lukova a Jarcovská kula.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí