PR Ploščiny

Přírodní rezervaci Ploščiny tvoří rozsáhlý komplex horských extenzívních pastvin v Bílých Karpatech s roztroušenými ovocnými i jinými stromy, s křovinami, se souvislejšími lesními porosty i volnými plochami ve vrcholové partii hřbetu Královec – Ploštiny – Požár. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 19,29 ha.

PR Ploščiny
Typ
Chráněné území

Adresa

PR Ploščiny
766 01 Poteč

Kontakt

www: http://nature.hyperlink.cz

Další informace

Poloha

Přírodní rezervace leží na svazích kóty Ploštiny (739 m n. m.) ve značně členitém, svažitém a nerovném terénu v nadmořské výšce 670–739 m, asi 3,5 km východně od Valašských Klobouk v CHKO Bílé Karpaty. K rezervaci se dostanete z Valašských Klobouk východním směrem po souběhu červené a zelené turistické značky. Po překonání železniční trati se značky rozcházejí. Červená pokračuje přímo kolem rybníčků 3 km vzhůru na Královec (655 m n. m.) a odtud 0,5 km ke stejnojmennému rekreačnímu středisku. Zelená odbočí vlevo severovýchodně podél železnice a po 1 km se stáčí k východu a stoupá asi 3 km k rekreačnímu středisku Královec, kde se stáčí severovýchodně a po zpevněné lesní komunikaci pokračuje 1 km k rezervaci a další 1 km k vrcholu Ploštiny.

Popis

Důvodem ochrany jsou horské extenzívní pastviny a lesní porosty s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin. Krajinářsky hodnotné území s překrásnými výhledy, především na Slovensko. Rozmanité podmínky naznačují bohatou a druhově pestrou květenu. Vyskytují se druhy lesní a pastvinné vegetace, vegetace lemů a křovin se zastoupením karpatských prvků. Převládají druhy horské, ale na slunných místech nalézáme i druhy teplomilné. Nechybějí ani vzácné a ohrožené rostliny. Z mnoha druhů sušších luk a pastvin se v území nachází např. pcháč bezlodyžný, černohlávek dřípatý, ožanka kalamandra, šedivka obecná, jetel podhorní, jetelovec chlumní, dobromysl obecná, bedrník obecný, smilka tuhá, tužebník obecný, světlík tuhý, starček přímětník, zvonek klubkatý, prvosenka jarní. Z orchideovitých rostlin je to vstavač kukačka, vstavač mužský, prstnatec bezový a vemeník dvoulistý. Křovinaté porosty tvoří převážně habr obecný, růže šípková a hlohy. Roztroušeně se vyskytuje borovice lesní, dub zimní a jalovec obecný. Lesní část území tvoří jedlová bučina, která je v severní části Bílých Karpat přirozeným lesním společenstvem. Vyznačuje se bohatě vyvinutým bylinným patrem, které zde tvoří pryšec mandloňovitý, vraní oko čtyřlisté, čistec alpínský, šalvěj lepkavá, kokořík mnohokvětý, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, ostřice chlupatá, ostřice prstnatá, řepíček mochnovitý a další druhy. Z chráněných rostlin se vyskytuje okrotice dlouholistá.

Podrobnější průzkumy byly zatím provedeny u bezobratlých, především motýlů. Vyskytují se zde druhy charakteristické pro květnaté bělokarpatské louky, např. modrásek nejmenší, bělásek hrachorový, soumračník čárečkovaný, dlouhozobka chrastavcová aj. Z měkkýšů je pozoruhodný výskyt stepního plže trojzubky stepní. Plazi jsou zastoupeni ještěrkou obecnou a slepýšem křehkým. Vhodné hnízdní podmínky zde nacházejí běžné druhy ptactva, pozorován byl např. ťuhýk obecný .

Další informace

Značnou část plochy na vrcholu zaujímají smíšené porosty s převahou břízy bělokoré a přirozeným zmlazením jedle. Do chráněného území byl dodatečně začleněn i lesní porost, v němž je hlavní složkou smrk ztepilý, jedle bělokorá a buk lesní s podrostem lísky obecné. Zachovalá jedlobučina je chráněna v nedaleké první soukromé přírodní rezervaci Ščúrnica. Tento bělokarpatský les vykoupila od soukromého vlastníka a tak zachránila před vytěžením ZO ČSOP Kosenka Valašské Klobouky.

Území je zajímavé po celý rok díky výhledům na okolní valašskou krajinu i slovenskou část s dominujícími vápencovými bradly Vršatce. Z hlediska květeny je nejvhodnějším obdobím pro návštěvu květen a počátek června.

Lokalita byla v minulosti využívána jako extenzivní pastvina a přepásané louky, částečně i jako ovocný sad, místy byla políčka. V 70. letech 20. stol. bylo od pastvy upuštěno, což mělo za následek zarůstání plochy náletovými dřevinami, především hlohem, lískou, břízou a růží šípkovou. V roce 2000 bylo území zbaveno razantním zásahem náletu a také části vzrostlých stromů, hlavně bříz. V následujícím roce byla obnovena pastva ovcí, která se provádí v průběhu měsíce června až července, nedopasky jsou ručně koseny. Postupným odtěžováním lesní části území bude postupně uvolňován prostor pro zmlazení jedle.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí