PR Hutě

Přírodní rezervaci Hutě tvoří bývalé pastviny s rozptýlenou zelení, mokřady, pramennými vývěry a lesíky severovýchodně od obce Žítková. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 12,22 ha.

Typ
Chráněné území

Adresa

PR Hutě
687 74 Žítková

Kontakt

www: http://nature.hyperlink.cz , www.bilekarpaty.cz

Další informace

Poloha

Přírodní rezervace se nachází 2,5 km severovýchodně od obce Žítková – na severozápadním svahu Vlčího vrchu (632 m n. m.) a na levém údolním svahu Žítkovského potoka v nadmořské výšce 450–535 m. Na Žítkovou se dostaneme z hlavního silničního tahu, silnice I/50 Brno–Starý Hrozenkov–Slovensko, odbočením vlevo, směr Bojkovice, na vrcholu stoupání mezi Uherským Brodem a Starým Hrozenkovem, po 1,5 km odbočíte vpravo do Žítkové, projedete obcí a sjedete dolů do údolí, směrem k hranici se Slovenskem. V údolí se dáte vlevo na sever proti proudu potoka (žlutá značka) a po necelých 2 km se vpravo ve svahu rozprostírá území rezervace.

Popis

Důvodem ochrany je zachovalá mozaika luk a pastvin, lesíků a pramenišť s vysokou rozmanitostí teplomilných i podhorských rostlinných společenstev v oblasti Moravských Kopanic. Lokalita s řadou ohrožených druhů rostlin a živočichů, z nichž mnohé mají jediný známý výskyt ve střední části CHKO Bílé Karpaty. Díky svahovým pohybům vytvořily suťové sedimenty rozsáhlé sesuvné pole. Na svazích se prameny rozlévají do šířky a tvoří mokřady. Místy zůstává voda na jílovitém podloží pod půdním povrchem. Na mnoha místech vystupují jednotlivé kameny, na jiných se tvoří inkrustace vápnitých tufů nebo znaky rašelinění. Převládá vegetace karpatských přepásaných luk, avšak s vysokým podílem teplomilných druhů. Z chráněných a ohrožených byly zjištěny vstavač obecný, vstavač vojenský, srstnatec bezový, kruštík růžkatý, hlavinka horská, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, hořeček žlutavý, hořec brvitý. Na severně ukloněných svazích se bohatě vyvinulo mechové patro se vzácnými kapradinami hadilkou obecnou a vratičkou měsíční. 
Dalším významným typem vegetace jsou mokřadní pcháčové louky s často dominující ostřicí latnatou, místy přecházející do vegetace slatin. Zde rostou skřípina smáčknutá, prstnatec májový, prstnatec pleťový, kruštík bahenní, suchopýr širolistý, tolije bahenní. Na náplavech u potoka v rezervaci roste zblochan hajní, v roztroušených bukových lesících pak hruštička okrouhlolistá, kruštík modrofialový, okrotice červená a jednokvítek velekvětý. 
Místy se dochovaly zbytky starých sadů s krajovými odrůdami ovocných stromů.

Z entomologického hlediska je lokalita významná hojným výskytem motýla perleťovce dvouřadého na severozápadní hranici areálu rozšíření. Bylo zde zjištěno 43 druhů pavouků. Z obratlovců zde žijí užovka stromová a hladká, zmije obecná, ještěrka živorodá a kuňka žlutobřichá.

Další informace

I když je oblast atraktivní v jakémkoli ročním období, nejvhodnějším obdobím pro návštěvu je měsíc květen a červen, kdy kvete nejvíce vzácných druhů rostlin.
Území v minulosti sloužilo především jako jednosečná louka, otavy byly přepásány. Místa, která byla méně deformována sesuvy, byla příležitostně využívána jako políčka. Prakticky celá plocha byla osázena ovocnými stromy, zejména švestkami a místními odrůdami jabloní a hrušní. V průběhu 70. a 80. let minulého století větší část plochy rezervace ležela ladem a zarůstala třtinami a rákosem. Horní část rezervace byla intenzivně přepásána ovcemi. Od roku 1989 se daří zajistit pravidelnou údržbu kosením a dosazují se ovocné stromy. Od roku 1997 se provádí pokusná extenzivní pastva ovcí. 

O území ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty pečuje Základní článek Hnutí Brontosauru Mařatice z Uherského Hradiště, zejména formou letních studentských táborů.

Okolí rezervace je zajímavé zejména způsobem osídlení a obhospodařováním krajiny. Rozptýlená zástavba na stráních s malými políčky, ovocnými sady, pastvinami a loukami na prudkých svazích charakterizuje etnografickou oblast Moravských Kopanic. Tvrdé životní podmínky podmínily i typický charakter místních obyvatel a jejich zvyků. Žítková byla proslulá místními „Bohyněmi“, bylinářkami a léčitelkami, které pro neobvyklé schopnosti byly místními uctívány, ale mocnými pronásledovány a trestány. Ve středověku jako čarodějnice, za socializmu pak jako nežádoucí šarlatánky podrývající rozvoj společnosti. V 19. století a v první polovině 20. století se místní muži živili zvěrokleštičstvím. V tomto oboru dosahovali značné zručnosti, a proto se hromadně vydávali toto řemeslo praktikovat téměř po celé Evropě. Expozice Kopanic a zvěroklestičství je realizována v muzeu na zámku Nový Světlov v Bojkovicích, 7 km severně od Žítkové.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí