Bystřice pod Hostýnem

Bystřice pod Hostýnem

Na úpatí Hostýnských vrchů se v nadmořské výšce 308 metrů nad mořem rozkládá Bystřice pod Hostýnem. Město je východiskem do rekreační oblasti Podhostýnského regionu a je jejím přirozeným kulturním a průmyslovým centrem.
 
V Bystřici pod Hostýnem a integrovaných obcích žije trvale asi 8 400 obyvatel. Dominantami města jsou kostel sv. Jiljí na hlavním Masarykově náměstí a rozsáhlý komplex bystřického zámku na druhé straně řeky. Podobu města utvářejí malebné ulice, domy s novými fasádami, město je plné zeleně. V centru se nacházejí všechny důležité instituce, úřady, banky, zdravotnická zařízení. Říčka Bystřička dělí město na dvě poloviny, a zároveň jej spojuje množstvím mostů a můstků. Protéká i největším městským parkem Zahájené, kde se nachází koupaliště, minigolf, tenisové kurty a fotbalový stadion.
 
Město proslulo tradicí nábytkářské výroby, která zde dodnes převládá. Svůj volný čas tráví občané města aktivně v řadě spolků, sdružení a organizací, jak sportovních (házená, fotbal, minigolf, biatlon, cyklistika), tak i kulturních a společenských. Živé folklorní tradice z pomezí Valašska a Záhoří vrcholí jednou za dva roky mezinárodním festivalem "Na rynku v Bystřici".
 
V zámku se v letní sezoně koná řada výstav a koncertů, sídlí zde městské informační centrum s půjčovnou kol.
 
Do zeleného okolí, které město ze všech stran obklopuje, přijíždějí turisté a poutníci, aby zde trávili volný čas. Pravděpodobně nejlákavějším místem v okolí je poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie na Sv. Hostýně. Svatý Hostýn je s dalšími poutními místy Svatý Kopeček (Olomoucký kraj) a Velehrad (Slovácko) spojen poutními stezkami. Hostýnské vrchy křižují trasy Hostýnské magistrály, což je síť 52 km značených tras vhodných pro pěší turisty, cyklisty i zimní sporty.

VÍTEJTE U NÁS, V SAMÉM SRDCI MORAVY!

 

Fotogalerie

Expozice napoleonských vojáků

Expozice napoleonských vojáků

V místech bývalé zámecké kaple zřídil Klub vojenské historie francouzského císařství se sídlem v Bystřici pod Hostýnem Expozici napoleonských vojáků, která je věnována období napoleonských válek. Zájemci o historii si zde mohou prohlédnout ukázku vojenského špitálu, včetně uniforem chirurga a jeho pomocníka, repliky zbraní palných i chladných, výbavu dělostřelectva a bubeníků. Velmi zajímavé jsou dobové nálezy nábojů, knoflíků, mincí a dalších drobností přímo z míst bitvy u Slavkova. Unikátní je také sbírka střeleckých, ručně malovaných terčů, které vyrábějí členové klubu, a které jsou pak používány při střeleckých soutěžích. Pro zájemce může klub uspořádat komentované prohlídky výstavy nebo promítnout dokumenty z akcí doma i ve světě, jichž se jeho členové účastní. Výstava je každý rok aktualizována podle historických výročí, která na daný rok připadají.

Zámek Bystřice pod Hostýnem

Zámek Bystřice pod Hostýnem

Nejvýznamnější památkou ve městě je zámek z první poloviny 15. století, který představuje ojedinělou ukázku postupné modernizace panských sídel. V předzámčí je umístěna část městského úřadu, v bývalé kapli Expozice napoleonských vojáků. V přízemních prostorách hlavní budovy najdou návštěvníci expozici městského muzea, v prvním poschodí se konají výstavy, koncerty klasické hudby a svatební obřady. Ve východním křídle prvního poschodí vznikla v roce 2015 nová expozice Historický ohýbaný nábytek. Prohlídka zámku je zaměřena na stavební vývoj zámku, jeho historii a stavební slohy. Obytné místnosti, dosud nezrekonstruované, jsou bez mobiliáře. Zámecký park vlastní Armády ČR, je zde umístěno Centrum zdravotnického materiálu. Pro veřejnost je park nepřístupný.

Expozice Keramika 18. a 19. století

Expozice Keramika 18. a 19. století

Expozice keramiky se nachází v bystřickém zámku. Současnou muzejní expozici najdete v přízemních prostorách zámku a je věnována keramice 18. a 19. století, sochaři Oldřichu Drahotušskému a zakladateli muzea Františku Táborskému.

Farní kostel sv. Jiljí

Farní kostel sv. Jiljí

Kostel nechal postavit hrabě František Antonín z Rottalu v roce 1744 podle projektu stavitele Tomáše Šturma. Uprostřed nad hlavním oltářem je rodový erb Jana Jakuba Leonardi della Rovere di Monte l´Abbate, který dal roku 1763 příkaz k opravám zámku i kostela. Na hlavním oltáři se nachází stříbrný obraz Panny Marie, zvaný Rottalovský, přemístěný v 18. století ze Sv. Hostýna. U kostela je umístěna pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého a na jeho východní straně rokokový kříž. Před kostelem stojí sochy sv. Tadeáše Judy a sv. Antonína Paduánského.

Historický ohýbaný nábytek

Historický ohýbaný nábytek

Expozice ohýbaného nábytku značek Thonet, Kohn, Fischel a Mundus, představuje přehled o výrobě ohýbaného nábytku od 2. poloviny 19. století do 1. poloviny 20. století. Jde o výběr nejzajímavějších kusů nábytku ze sbírek firmy TON, a. s. a Městského muzea v Bystřici pod Hostýnem. K vidění jsou židle zhotovené ještě v rodišti Michaela Thoneta v německém Boppardu, nábytek vyrobený v Bystřici pod Hostýnem i v konkurenčních firmách Kohn ve Vsetíně, Fischel v Mimoni a Mundus v Brně. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Morava.

Městský hřbitov

Městský hřbitov

V roce 1885 byl při cestě na Svatý Hostýn zbudován nový městský hřbitov, jehož součástí je i Loudonský hřbitov. Na hřbitově se nacházejí hroby významných osobností např. malíře Hanuše Schwaigra, malíře Františka Ondrúška, spisovatele Františka Táborského a objevitelky Bible kralické Vlasty Fialové.

Skalný

Skalný

Geologický útvar Skalný se nachází na jihozápadním hřbetu vrchu Skalný (709 m n. m.) v Hostýnských vrších, 2 km jihovýchodně od poutního místa Svatý Hostýn. Soustava sklaních útvarů z masivního pískovce a slepence rusavských vrstev byla vytvořena mrazovou destrukcí vrchních částí skalního hřbetu. V této oblasti se nachází několik izolovaných skalisek pojmenovaných podle charakteristických tvarů, jako například Orel, Zub či Žába. Skalní útvary jsou ukryty v lese.

Socha sv. Floriána

Socha sv. Floriána

Socha sv. Floriána se nachází na návsi v obci Bílavsko nedaleko Bystřice pod Hostýnem. Byla postavena roku 1760 s nápisem "Boží rytíři mučedníče páně, patrone náš, pros za nás!".

Starý hřbitov

Starý hřbitov

První bystřický hřbitov se rozprostíral do počátku 16. století kolem kostela sv. Jiljí. Roku 1534 vznikl hřbitov v dnešním parku Zahájené. V letech 1760–1763 zde nechal farář Straka na vlastní náklady postavit hřbitovní kapli sv. Vavřince. Barokně klasicistní kapli projektoval zednický mistr Antonín Mates Slováček ze Židlochovic. Inspiroval se při tom stavbou Grimmova zámeckého paláce. Zvenku jsou při kapli zazděny náhrobky. Tento hřbitov se využíval až do roku 1885, kdy byl založen nový hřbitov při hostýnské cestě.

Thonetova vila

Thonetova vila

Hradisko Chlum

Po kdysi velmi rozsáhlém gotickém hradu Chlum zbyly pouze zbytky valů.

Kostel sv. Bartoloměje

Kostel sv. Bartoloměje

Původně v obci Bílavsko stával dřevěný kostelík zřejmě ze 14. století, který zanikl v letech 1730 - 1740. V jeho místě byl později zásluhou bystřického faráře Jana Straky postaven v roce 1783 kostel nový. Roku 1853 byl ke kostelu přistavěn hřbitov.

Loudonský hřbitov

Loudonský hřbitov

Hřbitov rodiny Loudonů založil roku 1894 u nového hřbitova Ernst svobodný pán z Loudonu. Nacházejí se zde nejen náhrobky členů rodiny Loudonů, ale také náhrobky některých jejich příbuzných a přátel. Pozoruhodnou pseudorománskou kapli vídeňského architekta Karla Mayredera vyzdobil freskami malíř Hanuš Schwaiger roku 1897. Na stěně je vyobrazena Panna Maria Svatohostýnská, u jejíchž nohou klečí jednotliví členové rodu Loudonů.

Platanová alej

Platanová alej

Platanovou alej dal na nábřeží řeky Bystřičky v polovině 19. století vysadit tehdejší majitel panství Olivier svobodný pán z Loudonu, inspirován radou rusavského evangelického faráře Daniela Slobody. Semena platanů javorolistých přivezl z Itálie. Roku 1980 byla alej vyhlášena skupinou památných stromů.

Sokolovna

Sokolovna

Nejbližší cíle v okolí