Slovní popis polohy obce

Obec Komárno leží na rozhraní tří okresů - Přerov, Vsetín a Kroměříž. Na okraji okresu Kroměříž se rozprostírá v mírné pahorkatině pod Kelčským Javorníkem.

Stručná historie obce

Obec Komárno se nachází na území, které se někdy označovalo jako Záhoří či Hostýnské Záhoří. Jde o území mezi Hanou a Valašskem, na němž se prolínají vlivy obou těchto oblastí. Místní jméno znělo do počátku 17. století Komárné. Podle výkladu šlo o osadu vzniknuvší na místě komárném, na místě s močály, bažinami, břehy řek a říček. V prvních zmínkách o obci zaznamenáváme názvy Chomarne, Comarne, Komarn, Comarn. Pro své výhodné přírodní podmínky bylo místo osídleno již v pravěku. Samotná obec vznikla v průběhu 13. století, v období kolonizace kolem obchodní cesty z Valašského Meziříčí do Bystřice pod Hostýnem. Obec měnila často majitele, ale lid se zabýval po staletí zemědělstvím a řemeslem. V Komárně dnes žije 308 občanů ve 113 domech, na katastrální výměře 198 ha. V obci převažuje vesnická řadová zástavba. V místě nejsou pracovní příležitosti, proto obyvatelé převážně dojíždí do zaměstnání do Bystřice pod Hostýnem a do Valašského Meziříčí autobusem z obce, či vlakem ze zastávky Rajnochovice. Několik obyvatel pracuje v Podhradní Lhotě v zemědělském družstvu. K Programu obnovy venkova se malá obec přihlásila v roce 1992. Od té doby se zvelebuje. Opravená je hasičská zbrojnici, márnice, kulturní dům, nové jsou chodníky, obecní úřad dostal nový kabát.

Nejvýznamnější památky

Při příležitosti oslav 50. výročí vzniku Československé republiky byla 27. října 1968 na rodném domě nočního stíhacího letce Bohumila Horáka odhalena pamětní deska z šedého mramoru. Bohumil Horák zahynul při služebním přeletu mezi letišti Redhill a Gatwick v Anglii dne 29. června 1941 a je pohřben na hřbitově Redstone v hrabství Surrey. Kapli sv. Cyrila a Metoděje navrhl zlínský architekt František Lydie Gahura. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo 11. října 1936 za velké účasti lidí z Komárna a okolí. Současně byly posvěceny i nové sochy sv. Cyrila a Metoděje, sochy Božského srdce Páně a P. Marie a nové zvony. V dubnu roku 1965 komárenští přemístili plastiku sv. Jana Nepomuckého z roku 1803 z původního místa u domu č. p. 9 ke kapli sv. Cyrila a Metoděje.

Kultura a tradice

V Komárně působí divadelní ochotnický spolek Samorost. Ze společenských akcí zůstává trvale v kalendáři hodová zábava, Štěpánská zábava nebo oslava Dne matek a Vítání občánků.

Přírodní zajímavosti

Malebná obec Komárno vítá každého návštěvníka jedoucího od Bystřice pod Hostýnem prastarou lipovou alejí, která zve k zastavení a zamyšlení. Pobytem ve vesnici se ocitáme na pomezí východní Hané a Valašska, v podhůří Hostýnských vrchů, posledního výběžku Karpat. Obcí protéká potok Komárník, který pramení pod vrchem Hradiště. Vody říčky Juhyně končí až v moři.

Možnosti trávení dovolené

Komárno leží v bohaté zeleni s krásnými přírodními zákoutími, s lipovou alejí chráněných, památných stromů, pstruhovou vodou, ekologicky využívanou půdou. Zatím je málo dotčena rekreačními aktivitami, avšak svou polohou, klidem, prostředím a dostupností je pro relaxaci předurčena.

Místní pověsti

O zlém správci v Komárně

Za starých časů robotovali lidé z Komárna, Újezda, Býškovic a Osíčka vrchnosti ve Všechovicích. V komárenském dvoře žil zlý správce, který týral sedláky, kde mohl. Jednou poručil, aby za mokra a po rozbahněných cestách vozili z Javorníka do Všechovic klády. Sedláci prosili, aby počkal, až se počasí změní. Ale správce je vyhnal z kanceláře a neposlušným hrozil kládou. Jeli do lesa, naložili dřevo, ale za lesem se koně i vozy zabořili do bláta, že se ani hnout nemohli. Tehdy nelítostného správce prokleli. Brzo potom umřel a byl pochován ve Všechovicích u kostela. V noci hrával v kostele na varhany a strašil hlídače a hlásného, že to ohlásili faráři. Ten nařídil, aby ho probudili, až bude strašidlo zase hrát. Sotva odbila jedenáctá v noci, hlásný ho budil. Velebný pán vzal klíče, kropenku a modlitební knížku a šel do kostela. Tam pokropil varhany svěcenou vodu a četl z modlitební knížky. Pak se ptal ducha, proč nedá pokoj. On mu odpověděl: "Jsem správce z Komárna, a protože jsem byl k lidem nemilosrdný, prokleli mne a já nesmím ležet na posvěceném místě, ale tam, kde mě prokleli a to až do soudného dne." Pak se spustil po pilíři dolů a zmizel.

Farář poslal pro kata a fojta z Osíčka, aby přijeli s vozem. Hrobníci správce vykopali, naložili na vůz, kat sedl na rakev a zavezli ho tam, kde se tehdy nakládaly ty klády. Koně běželi jako splašení, vzpínali se a frkali hrůzou. Na určeném nístě vytáhl kat mrtvolu správce, rýčem mu uťal hlavu, ruce a nohy, vhodil ho do jámy a zakopal. Jak přijel domů, pacholek onemocněl a za čtrnáct dnů zemřel, koně pozdechali. Na tom místě, kde byl správce pochován, prý straší dodnes. Jednou tam žala jedna žena z Komárna trávu. Každý se tomu místu vyhýbal, ale ona o tom nevěděla. Už měla nasečenou celou nůši, když vidí, jak se z trávy zvedá lidská ruka, celá černá. Lekla se, celá vystrašená běžela domů a onemocněla.