Možnosti trávení dovolené

V katastru obce se nachází asi dvacítka rekreačních chat. Území Podhradní Lhoty bylo v 80. letech minulého století zahrnuto do zóny klidu. Okolní lesy spolu s nejvyšší horou Hostýnských vrchů - Kelčským Javorníkem (865 m n. m.) jsou vyhledávány během celého roku turisty z domova i ciziny. Služby návštěvníkům nabízí místní hostinec nebo hospůdka, ubytování poskytují rekreační zařízení přímo v katastru obce nebo hotely v Rajnochovicích a Polomi. Obcí s pouhou pětistovkou obyvatel procházejí cyklotrasy. Sportovní aktivity umožňuje areál víceúčelového tělovýchovného zařízení.

Místní pověsti

František Gogela: Pověsti z Podhradní Lhoty (Záhorská kronika), vlastivědná ročenka Záhoří.

Slovní popis polohy obce

Obec Podhradní Lhota se nachází stranou komunikace mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valašským Meziříčím na úpatí Kelčského Javorníka.

Stručná historie obce

Podhradní Lhota se rozprostírá v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady - Šaumburk (608 m. n. m.) a Nový Šaumburk (530 m. n. m.), lidově zvaný Bašta. Je nesporné, že dějiny regionu sahají až do mladší doby kamenné, což dosvědčuje nález kamenného mlatu pod Šaumburkem. Jak uvádí František Kratochvíl (Zálhotský sborník V, 1931), „bývalo zvykem u našich předků donášeti podobné kameny i odjinud a uschovávati je v domácnosti, jako hromové kaménky proti škodám blesků“. O hustém osídlení kraje svědčí nálezy z Kelčského Javorníka a blízkého okolí. Dochovaly se také pravěké nálezy pazourkových škrabadel z Bašty, kde byla nalezena také kamenná sekyrka z hadce a poškozený obuch. Cenný je nález bronzové sekyrky z konce doby bronzové blízko domu č. p. 68 v Podhradní Lhotě. Až s příchodem Slovanů v době železné byla zaznamenána u říčky Juhyně prvotní osada. V období třicetileté války byla Podhradní Lhota v roce 1620 vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí. Za protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) obec nesla jméno Burgsdorf. Obec byla osvobozena 7.5. 1945 Rudou armádou.

Nejvýznamnější památky

K pamětihodnostem Podhradní Lhoty patří kromě přestavované budovy fojtství (v současnosti hostinec) boží muka na rozcestí pod vrchy (1861) a v lokalitě Šraňky (soška sv. Anny s letopočtem 1818). Z roku 1940 pochází socha Panny Marie Svatohostýnské. Socha Dívky se džbánkem stojí v parčíku před zvonicí a je to dar O. Drahotušského rodné obci. Obětem 1. a 2. světové války byl postaven památník. U č.p. 84 a 85 stojí kaplička Sedmibolestné Panny Marie z 19. století.

Kultura a tradice

V Podhradní Lhotě dodržují tradici masopustního vodění medvěda a Anenské pouti. V kulturním domě s pravidelně koná Tříkrálový ples. V budově ZŠ z r. 1900 se nachází stálá expozice sochařského a restaurátorského díla místního rodáka Oldřicha Drahotušského (1929, Podhradní Lhota – 1994, Planá u Mariánských Lázní). Galerie byla otevřena v červenci 2003.

Přírodní zajímavosti

Obec Podhradní Lhota se rozprostírá v podhůří nejvyšší hory Hostýnských vrchů Kelčského Javorníka (865 m n. m) v místě, kterému kdysi vévodily dva starobylé hrady. Katastr Podhradní Lhoty leží ve své lesní části na tvrdých magurských pískovcích, v nižší části na měkčích pískovcích slezsko-ždánického příkrovu. Krajina smíšených lesů Hostýnských vrchů svým čistým ovzduším konkuruje lázeňským místům. Památné lípy stojí před domem č.p. 12 a památná hrušeň stojí v poli pod Kelčským Javorníkem.

Další témata (upřesněte)

Rodáci: K významným rodákům Podhradní Lhoty patří botanik P. František Gogela (1854-1922), redaktor Zálhotského sborníku v letech 1927-1938, František Kratochvil (1876-1955), akademičtí sochaři Alois Bučánek (1897-1945) a Oldřich Drahotušský (1929-1994), knihovník Národní knihovny v Praze-Klementinu a překladatel prom. fil. Oldřich Einšpigel (1930-1978). Josef Dubják (1852-1937), proslavil se hájením svého pozemku proti byrokracii, známý jako Valašský Kozina.

Cenným dokumentem obce je kronika (jako Pamětní kniha v letech první ČR založena redaktorem Františkem Kratochvílem), v jejím vedení se vystřídalo několik kronikářů, v současnosti ji vede PhDr. Josef Novosad (nar. 1932 v Podhradní Lhotě), který je také od roku 1993 redaktorem obnoveného Zálhotského sborníku. Obec proslavila rodina Válkova: Josef Válek (zakladatel Sokola), prof. Vlastimil Válek (pedagog, sbormistr), jeho děti Roman Válek (sbormistr, dirigent) a Jana Janěková (herečka, pedagožka).