Slovní popis polohy obce

Valašská obec Rusava leží asi 12 km východně od Holešova a 10 km jižně od Bystřice pod Hostýnem, v srdci Hostýnských vrchů, jejichž nejznámějším místem je vrch Svatý Hostýn (nejnavštěvovanější mariánské poutní místo na Moravě a nejpamátnější místo po Velehradě).

Stručná historie obce

Své libozvučné jméno dostala obec po bystřině, která stéká mohutným údolím Hostýnských vrchů směrem k rovinaté Hané, protéká Holešovem a u Tlumačova se vlévá do Moravy. Všeobecně se předpokládá, že dlouhé údolí kolem bystřiny Rusavy nebylo liduprázdné ani v období raného středověku, a že blízkost významného slovanského hradiska na Hostýně ovlivňovalo vývoj i v této oblasti. První historicky doložená zpráva o osídlení rusavského údolí pochází z roku 1372. V zápise o zboží obřanském, určeném markraběti Janovi se hovoří o pustých vsích Jenčích, Staré Lhotě, Vysoké Lhotě a Jestřebí, z nichž poslední tři stávaly na katastru nynější Rusavy. Obec, původně Rottalovice, byla oficiálně založena až v dubnu roku 1657 knížetem Janem z Rottálu – v té době majitelem holešovského a bystřického panství. Ten do údolí kolem říčky Rusavy přemístil za trest (po valašských bouřích na Vsetínsku v roce 1644) zdravé zajatce, kterým jako předsedající hrdelního soudu udělil milost. Původními obyvateli se tak stali Valaši, kteří si s sebou přinesli svoji víru a valašsko-pastýřskou kulturu. Nápadné shody jmen prvních osadníků se jmény ze Vsetínska, Vizovicka a Lukova, násilné přesídlení dosvědčují. Soupis z roku 1667 uvádí, že v té době bylo na Rusavě 19 domků obsazených a 10 pustých. Přes všechny svízelné životní podmínky se počet obyvatel Rusavy v závěru 18. stol. zněkolikanásobil (800 lidí, z toho 125 chalupníků vlastnících louky, pastviny a části lesa). Příčinou zvýšení počtu obyvatel bylo nejen přirozené rozmnožení místních usedlíků, ale také fakt, že v dobách různých nepokojů nalézali utečenci z celé Moravy právě zde nové útočiště.

Samostatnou kapitolu dějin Rusavy vytvořila 2. světová válka, v jejímž průběhu se občané aktivně podíleli na boji proti nacistickým okupantům. Odboj byl soustředěn v partyzánské skupině Zelený kádr a později v 1. partyzánské brigádě Jana Žižky z Trocnova. Na úspěších partyzánských akcí se značnou měrou podílelo domácí obyvatelstvo. Na následky války zemřelo 14 občanů Rusavy.

Významnou osobností, která za svého působení na Rusavě (1837-1888) přispěla k jejímu duchovnímu i vzdělanostnímu rozvoji, byl slovenský evangelický kazatel, humanista a pedagog Daniel Svoboda. Poklidnou dědinu s bohatou a vzácnou květenou si zamilovali také význačné osobnosti kulturního života – spisovatel František Táborský, malíři Adolf Kašpar, František Ondrúšek, Ludvik Schneiderka a mnoho dalších.

Nejvýznamnější památky

Dominantou obce jsou 2 kostely. Katolický v horní části obce a evangelický v dolní části obce. V době vydání tolerančního patentu se Rusava sice přihlásila k obcím s evangelickou většinou, ale vrchnost, která vždy podporovala spíše církev katolickou, nechala v horní části obce zbudovat katolický kostelík povýšení sv. Kříže, který byl dokončen a vysvěcen v roce 1779. Později k němu přibyla fara a škola, která měla sloužit všem rusavským dětem bez ohledu na náboženské vyznání. První evangelickou kazatelnou se stala stodola jednoho z Rusavjanů. Až v roce 1813 byla dokončena dřevěná modlitebna a kamenný kostel, který se zde zachoval dodnes byl postaven až přičiněním Daniela Slobody (vysvěcený 1883). Obec si po dlouhou dobu zachovávala svou typickou rázovitost. Dřevěné domy však v průběhu času postupně mizely a nahrazovaly je nové moderní obydlí. I tak se zde zachovalo mnoho typických dřevěných valašských staveb. Pro obec je významnou památkou tzv. Kašparova vila – dřevěná stavba, kterou si nechal malíř Adolf Kašpar pro svůj pobyt na oblíbené Rusavě postavit (1932). Vsetínští tesaři postavili vkusnou roubenou vilu ve valašském duchu, s typickými podlomenými i s polokruhovými makovičkami, na nichž se otáčeli plechoví pávi vyrobeni podle korouhvičky vsetínského zámku. Pod makovičkami dal umělec napsat dvě valašská pořekadla. Vepředu byl nápis: „Ať si bylo jak si bylo, vždycky jaksi bylo, ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.“ a vzadu, nad jeho pracovnou: „Byli naši byli, už sa pominuli, po malučké chvíli půjdeme za nimi.“ V blízkosti obce se v minulosti nacházelo několik hradů (Chlum, Křídlo, Obřany a Lukov).

Kultura a tradice

Na zachování a předávání hojného počtu dochovaných písní a tanců, se podílí Valašský krúžek písní a tanců Rusavjan. Ten v obci působí již 30 let a navázal na práci souboru, který zde vznikl v padesátých letech 20. století. Sportovní tradici udržuje již více jak 50 let Sportovní klub Rusava, který má oddíl kopané, šachů a cyklistů. Dění v obci mapuje od roku 1991 „Zpravodaj obce Rusava“, který vydává redakční rada při obecním úřadě. V roce 2002 se obec stala vítězem soutěže Vesnice roku Zlínského kraje a v celostátním kole obdržela místo třetí, jako připomenutí toho, že v našem uspěchaném soudobém světě ještě existují místa, která se zvelebují a právem nabízí místa plná pohody, kultury i sportovního vyžití.

Obec Rusava se může pochlubit rozmanitým kulturním životem v průběhu celého roku, na kterém se podílí všechny spolky v obci, včetně Jubilejní základní školy TGM Rusava. K pravidelným akcím již 30 let patří Kácání mája (vždy poslední květnová sobota), Valašský bál (poslední sobota v lednu), masopustní obchůzka „Vodění medvěda“, podzimní Posezení s důchodci, Dětský karneval, soutěžní odpoledne pro děti na oslavu jejich svátku a Vánoční prodejní výstavka ručních prací spojená s Vánočním besedováním s písničkou. Ke sportovním akcím přibyla v srpnu 2004 Rusavská 50ka – závod horských kol, která si našla velkou oblibu mezi vyznavači tohoto druhu sportu a doufáme, že si ji zachová i nadále.

Přírodní zajímavosti

Krásy zdejší přírody, které kdysi učarovávaly mnoha malířům i dnes upoutávají mnoho návštěvníků obce a jejího okolí. Součástí obce je evropsky významná lokalita – Hořansko, jejíž cílem je hlavně uchování tradičního vzhledu krajiny – mozaiky zachovalých druhově bohatých společenstev luk, pastvin a lesních porostů. Katastr obce se nachází v přírodním parku Hostýnské vrchy, který byl zřízen v roce 1985 za účelem ochrany vzácné květeny a živočišstva. Územím prochází i část ptačí oblasti Hostýnské vrchy (ptačí oblast je oblast ochrany ptactva v rámci soustavy Natura 2000). Zde jsou předmětem ochrany hlavně ptačí populace strakapouda bělohřbetého a lejska malého.

Možnosti trávení dovolené

Na Rusavě je řada možností pro prožití příjemné dovolené. Je zde mnoho rekreačních zařízení s dostatečnou ubytovací kapacitou. Místní koupaliště – Rehabilitační centrum Podhostýnského mikroregionu – se solárním systémem pro přípravu teplé vody, poskytuje příjemné rekreační využití s různými atrakcemi pro všechny věkové kategorie. K relaxaci a aktivnímu odpočinku slouží i hřiště s umělým povrchem, množství turistických a cykloturistických tras a možnost rybaření. V zimních měsících zde zase najdou milovníci sjezdového lyžování a snowboardingu lyžařský vlek o délce 400 m s umělým zasněžováním a večerním osvětlením. Vlek na svahu pod vrchem Pardusem leží ve středu obce a je vyhledávaným místem pro rodiny s dětmi i školní výukové zájezdy.