Velké Karlovice

Obec Velké Karlovice leží při úpatí Javorníků, v údolí Vsetínské Bečvy u hranice se Slovenskem.

Velké Karlovice

Historie

Velké Karlovice byly založeny Karlem Jindřichem z Žerotína listinou z 8. listopadu 1714 a mají jméno po svém zakladateli. Karlovice leží na území, na které si už před založením obce činily nárok rožnovské a vsetínské panství a také uherská šlechta. V průběhu staletí se hranice Karlovic oproti jiným obcím velice často měnily. Je to způsobeno tím, že oblast Karlovic je jedním z posledních kolonizovaných území na Moravě. Před kolonizací oblasti dostačovaly hranice panství určené jen přibližně, s postupným příchodem osadníků se zvýšil zájem na jejich přesném vymezení. Už v 16. století docházelo ke sporům mezi vsetínským a povážskobystrickým panstvím a k čím dál častějším srážkám Moravanů a Slováků. V 17. století se do sporu přidalo ještě panství rožnovské a v roce 1714 zakládá majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína. Osídlování bylo pro poddané lákavé, za pouhých 42 krejcarů získávali obživu. Proto zde v roce 1750 bylo už 132 usedlostí. Ani po založení obce se spory o hranice neuklidnily. Dál docházelo ke srážkám mezi Karlovjany a Slováky. Největší bitva proběhla v roce 1733 na Machůzkách, kde podle lidové tradice zůstalo 59 mrtvých (podle úředních záznamů však jen třináct). V roce 1734 došlo ke kompromisnímu řešení a hranice Uher se přesunula z hřebenu Javorníků na jejich úbočí směrem k Bečvě. Spory s panstvím vsetínským skončily v roce 1774 rozdělením Karlovic na Velké a Malé. Spor prý ukončila sama Marie Terezie, která si dala předložit katastrální mapu a nakreslila hranice mezi oběma panstvími. Vsetínskému panství připadla část Pluskovce, Tísňav, Stanovnice, Bzového a Soláně a rožnovskému zůstal zbytek. K dalším změnám hranic došlo v roce 1888 při zakládáni gruntovních knih. K Novému Hrozenkovu byla připojena část území s patnácti domy v údolí Bzové a zřejmě i na Soláni, původní hranice je zde však dosud nejasná. Původní obyvatelé obce se živili obděláváním půdy a chovem dobytka. Od 19. století bylo nejvýznamnějším hospodářským odvětvím sklářství (Františčina a Mariánská huť). Koncem 19. století odcházelo mnoho obyvatel za prací na Hanou nebo do Rakous, část se vystěhovala do Ameriky. První škola byla zřízena v roce 1754.

Nejvýznamnější památky

Ve Velkých Karlovicích se dochovalo mnoho staveb původní roubené architektury. K nejvýznamnějším patří roubený kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754. Dále kupecký dům, který byl postaven v roce 1813. Napůl zděný dům postavil stavitel Jan Žák z Hážovic v architektuře lidového baroka. Někdy se nazývá podle posledního karlovského fojta a obchodníka Karla Barviče – Barvičův dům. Dnes zde sídlí Karlovské muzeum. Na začátku údolí Bzové bylo postaveno v roce 1793 karlovské fojtství - dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou obestavěnou do obdélníku hospodářskými staveními. Nepřesná kopie fojtství je umístěna také ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1995 byla lokalita Podťaté prohlášena vesnickou památkovou zónou.

Kultura a tradice

Velké Karlovice jsou označovány za obec umělců, lidových umělců a řemeslníků. Z lidové slovesnosti čerpali mnozí spisovatelé. V údolí Podťaté zhotovují otec a syn Stoklasovi vyhlášené štípané holubičky, v Jezerné působí řezbář Ladislav Borák, hudební nástroje vyrábí pan Kašpařík a výrobou krpců, opasků a perleťových kotulí se zabývá pan Mužík. Do kulturního života obce přispívá pěvecký ženský sbor navazující na tradici lidového pěveckého umění. Zvláštností repertoáru jsou helekačky a hečené písně zpívané s otevřenými hlasivkami. Původ písní sahá do 18. století. Mezi největší kulturní akce ve Velkých Karlovicích patří kromě výstav v Karlovském muzeu také Kosení luk na Soláni v červnu, Setkání řezbářů v srpnu a nově také vánoční jarmark s výstavou. Stálá expozice Karlovského muzea je věnována historii obce, salašnictví, lidové řemeslné výrobě. K vidění je zařízená kuchyně, karlovský kroj a karlovský betlém od J. Kacerleho. Součástí je ucelený soubor prací lidových řezbářů M. Žitníka, J. Petřeka a F. Gajdy. Expozici také tvoří výrobky dvou zaniklých skláren a stálá galerie čtyř malířů ze Soláně - A. Schneiderky, K. Hofmana, J. Kobzáně a F. Podešvy.

Přírodní zajímavosti

Velké Karlovice se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, přitažlivé svými přírodními krásami. Na konci údolí Malá Hanzlůvka pod severním svahem Lemešné (950 m) se rozprostírá horský prales Razula, národní přírodní památka. Pod Trojačkou pramení Vsetínská Bečva.

Možnosti trávení dovolené

Hřebeny a svahy hor vybízí v létě k turistice, jízdě na kole, v zimě lyžaři ocení nabídku upravených sjezdových tratí a nespočet kilometrů běžeckých a turistických tratí s různými stupni obtížnosti. Autokempink, dvě desítky hotelů, restaurací a pensionů jsou schopny nabídnout své kvalitní ubytovací kapacity, služby a pohostinnost. V obci je koupaliště, opravna i půjčovna lyží. Ve Velkých Karlovicích se ujala nová sportovní disciplína s názvem snowtubing, což je sjíždění 250 metrového zasněženého svahu v upravené dráze na speciálních člunech. Na kopec člun vytáhne lyžařský vlek.

Zajímavosti

Dlouhou tradici má ve Velkých Karlovicích dostihový sport. V řadě koní, kteří ve Velkých Karlovicích prošli výcvikem, vynikl Valencio, po němž je pojmenována karlovická stáj. Zvítězil ve Velké Pardubické v roce 1986.

Fotogalerie

Karlovské muzeum

Karlovské muzeum

Barvičův dům Napůl zděný kupecký dům snad z roku 1813 se nazývá podle obchodníka a posledního karlovského fojta Karla Barvíce. Barvič se třikrát oženil, naposledy si v 79 letech bral o 44 let mladší vdovu, která už měla 6 dětí. Barvič měl už 7 potomků z prvního manželství. Syn Jindřich hospodařil na fojtství, Jakub převzal po otci obchod, byl úspěšným karlovským obchodníkem, dcera Marie se stala milenkou majitele skláren, starosty Salomona Reicha, čímž si zajistila existenci také. Nejznámějším z Barvičových dětí se stal syn Josef - známý brněnský knihkupec a nakladatel. Nyní je v domě Karlovské muzeum s expozicí o historii obce, zemědělské a salašnické výrobě a se souborem řezbářských prací. Samostatnou expozici tvoří historie výroby zaniklých skláren. V podkroví muzea je galerie, kde probíhají výstavy. [Lípa u muzea se svým úctyhodným obvodem 5 metrů jistě pamatuje obchodníka a fojta Barvíce]

Lyžařský areál RAZULA

Lyžařský areál RAZULA

Ski areál Razula nabízí celkem čtyři sjezdové tratě a snowpark. Hlavní sjezdovka Razula o délce 1km nabízí špičkovou úpravu povrchu, zasněžování i kompletní osvětlení, stejně jako sjezdovka Horal. Pro ubytované v resortu Valachy nabídka skipasu společného pro areál Razula, areál Kohútka a areál Bílá. Nabídka lyžování je doplněna značenými a upravovanými běžkařskými tratěmi. V areálu je k dispozici občerstvení, ski servis a půjčovna lyží, lyžařská škola. U sjezdovky Horal je nabízena atrakce snowtubing - sjíždění svahu na speciálních gumových člunech.

NPR Razula

NPR Razula

Prales Razula byl vyhlášen Národní přírodní rezervací již v roce 1933. Výměra rezervace je 23,52 ha. Nachází se asi 2 km jihovýchodně od Leskového - místní části obce Velké Karlovice - v závěru údolí Hanzlůvka, v nadmořeské výšce 660 - 812 m n. m.

Buk na Bařince

Buk na Bařince

Mezi údolím Podťaté a Malou Hanzlůvkou v místě, kterému se říká Bařinka, roste buk, jehož stáří se odhaduje na 300 až 400 let. Obvod kmene měří 680 cm. Je největším bukem v okrese Vsetín. Před několika lety mu vichřice začaly ulamovat větve. Navíc si v něm někdo rozdělal oheň, a tím zničil skoro všechna živá pletiva. V současnosti má buk už jen dvě větve. Ochranáři vyřkli krutý ortel: Nedá se zachránit, nechejme ho v klidu dožít.

Karlovské fojtství

Karlovské fojtství

V údolí Bzovém se dochovala roubená stavba fojství, pocházející z 18. Století. Patrová budova s pavlačí, do obdélníku obestavěný dvůr hospodářskými staveními, obrovskou lípou a potokem v krásném prostředí. Nepřesná kopie fojtství je v rožnovském skansenu. Natáčel se zde film Stíny horkého léta. Karlovské fojtství je dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou stojící na začátku údolí Bzové. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák (stavěl také např. fojtství na Solanci). Fojtství je spolu s kostelem nejhonosnější stavbou v Karlovicích. V největší místnosti byla šenkovna a fojt, zástupce vrchnosti v obci, sem každou neděli odpoledne svolával poddané k rozdělování úkolů. Prvním fojtem se po založení Karlovic stal Jura Hudeček "za věrné a dobré služby" majiteli panství. V roce 1848 byl úřad fojta zrušen. Za 134 let trvání úřadu se na fojtství vystřídaly 4 rody (v Malých Karlovicích bylo fojtství od roku 1774 po celou dobu v majetku rodu Třetinů). Roku 1876 koupil bývalé fojtství za 12 000 zlatých František Borák, vnuk posledního solaneckého fojta. Rodině Borakově patří fojtství dodnes a přízvisko "fojt" jim zůstalo.

Kostel Panny Marie Sněžné

Kostel Panny Marie Sněžné

Farní kostel ve Velkých Karlovicích byl postaven v roce 1754 na půdorysu kříže a má složitou konstrukci obvodových stěn. Celý obvod kostela je zalomen 24 úhly. Uprostřed křížové stavby je věžička s dvoustupňovou cibulovou bání a růžicí. Kostel je zasvěcen sv. Panně Marii Sněžné.

Rozhledna Súkenická

Rozhledna Súkenická

Rozhledna se nachází asi 2 km západně od hraničního přechodu Bumbálka a 15 km východně od Rožnova pod Radhoštěm, 200 m od chaty Súkenická.

Arcibiskupská alej

Na bařince v Podťatém se můžete projít alejí a ne ledajakou. Dubovou. U nás se dubům moc nedaří a proto všechny nedorostly. Dnes je jich tam deset s obvodem kmenů od 180 po 230 cm. Místo těch, co nevydržely, dosazovali lesníci jasany, a tak alej zůstala. Na jejím začátku trůní věkovitý buk. Tomu se kdysi dobře vedlo. Ale roky josu roky.

Boží muka u Boráků

Architekt Stanislav Borák postavil v roce 1970 pro své rodiče boží muka. Využil přírodní skalku a připevnil k ní lucerničku z nabíleného betonu. Celá boží muka jsou pojata velmi moderně. Svou bělostí svítí mezi stromy.

Boží muka u Bukovjanů

Byla postavena roku 1780 na památku císařovny Marie Terezie.Z obou stran božích muk jsou zasazeny lípy,které narušují stabilitu malé stavby.

Buk nad Šturalovým v Podťatém, Noclehách

Buk byl v roce 1931 při výstavbě cesty na Kasárna z jedné strany zasypán materiálem. Nikdo nevěřil, že to může přežít. roste a vypráví se o něm pověsti. Je od něho široký výhled na údolí Podťaté.

Černá jedle pod Soláněm

pod hřebenem Soláně roste mohutná jedle, které se říká "černá". Nachází se na okraji chodníku ke srubu, ve kterém bydleli malíř Fr. Podešva a jeho žena, spisovatelka Marie Podešvová.

Dub letní a buk lesní pod Oslovým

I když nerostou moc blízko sebe, nemají k sobě daleko. Dub stihl vyrůst do 330 cm v obvodu, buk hravě zvládl 594 cm. Jejich koruny jsou rozložené a napovídají, že by noci pod nimi mohly být čarovné.

Galerie pod Soláněm

Galerie pod Soláněm

Galerie uměleckého řezbáře Ladislava Boráka v údolí Jezerné.

Grossmanův dům

Grossmanův dům

Grossmanův dům Na rozcestí Soláň stojí dům, který bychom čekali spíš někde ve městě. Na první pohled nás zaujme svou secesní výzdobou. Postavila ho bohatá rodina Grossmanů a výhodnou polohu v křižovatce rušných cest využila pro provozování obchodu. Nejdřív v něm měla krejčovství a obchod střižným zbožím podnikavá Adéla Grossmanová, která obchodovala také se dřevem. Dodnes si na fasádě nad výlohou můžeme přečíst nápis připomínající jméno jejího nástupce, Ferdinanda Grossmana. Připomínkou dalšího obchodníka je pamětní deska na domě. Prodával tady Dobromil Kovář, který byl 23. listopadu 1944 před domem oběšen nacisty. Nechali ho pověšeného 48 hodin a připevnili mu na prsa cedulku s nápisem "Pomáhal jsem partizánům".

Chalupa č. 117 "Na Sihle"

Chalupa č. 117 "Na Sihle"

U rozcestí Podťaté - Leskové za Bečvou je usedlost čp. 117. Sihla znamená bažinu, mokřisko a na tomto "mokřisku" si už před rokem 1782 postavil chalupu Jan Vičan (Wiczan). Jestli stavení později nevyhovovalo nebo ho odnesla voda, nevíme, ale v roce 1841 byla kousek vedle postavena chalupa nová. Zřejmě pozdějším rozšířením vznikla pozoruhodná stavba se třemi štíty, v Karlovicích i na Valašsku ojedinělá. Chalupa má dochovaný původní interiér se starou pecí. Pozoruhodná roubená chalupa se třemi štíty a souborem roubených hospodářských budov a starou lípou ve dvoře stojí za vidění.

Jasany ztepilé na Panském Příschlopě

Hned čtyři jasany na Panském Příschlopě patří mezi velké karlovské stromy. Obvod kmene mají do 300 cm. Patřily ke staré usedlosti, ze které stojí dnes už jen chalupa a bývalá stodola.

Jasan ztepilý ve Velké Hanzlůvce

Jasan roste blízko statku u Holčáků. Kmen má obvod 390 cm. Historie stromu je spjatá s gruntem. Říká se tam u Babčanů. Pověst vypráví, že grunt byl postaven ze zbojnických peněz. Zbojníci se zdržovali v Babské, proto prý u Babčanů.

Javor klen na Beskydě

Hned za bukem na Bařince nastupuje podle velikosti javor klen na Beskydě. Pyšní se podobným prvenstvím: je to největší javor klen v okrese. Jeho obvod dosahuje 465 cm. Má kolem sebe samou vybranou společnost: tis a jilm

Jezero v údolí Jezerné

Jezero v údolí Jezerné

Karlovské jezero leží 4 km severně od centra Velké Karlovice, 1 km, schováno mezi lesy okolních Beskydských kopců. Jezero patří do kategorie tzv. závalových jezer, která vznikají sesuvem půdy do vodního toku nebo zatarasením vodního toku kameny. Je napájeno vodou Jezerního potoka a několika dalších bezejmenných potůčků. Přesné datování, kdy k sesuvu došlo, nebylo provedeno. Existují domněnky, že k tomuto geologickému pochodu na tektonické poruše probíhající územím mohlo dojít poměrně nedávno - v 16. nebo 17. století. Možná právě proto, že se zde odehrávají tyto geologické pochody, se kterými údajně souvisí další neobvyklé jevy, je Karlovské jezero opředeno mnoha pověstmi a legendami. Například přilehlou strouhu prý vyhloubil ďábel, který se pokoušel odvést vodu z Jezera na svůj mlýn na Radhošti. Zvláštní rýhy a útvary v okolních balvanech vyhloubili čerti svými drápy a řetězy, když v tom ďáblovi pomáhali. Koluje také legenda, že se v Jezeře rodili a žili draci. Tento motiv ve své pověsti Karlovské jezero, kterou najdeme v Národních pohádkách, zpracoval Karel Jaromír Erben. Mimo tyto "zvláštnosti" je vodní prostředí a jeho okolí také domovem (mimo draků) mnoha živočichů (například raka - pravděpodobně křížence raka říčního a raka bahenního a škeble rybniční či rostlin (například orobinec úzkolistý Jezero je především úžasným místem k relaxaci a načerpání klidu a pohody z klidně se vlnící hladiny hnědé vody mezi lesy. Otevírací doba Celoročně volně přístupné

Jilm horský nad závodištěm

400 cm naměřili po obvodu kmene stromu, který se větví hodně nízko. Kolem sebe má hodně místa a rozhled po dolní části obce. Každý den vidí trénovat nejlepší koně na dostihové dráze, ale i okolo sebe. Je pamětník. Ví, že stáj naproti němu je slavná a jmenuje se Valencio.

Jilm horský na okraji Bzového

Mezi fojtstvím a pilou ve Bzovém roste jilm horský, který má obvod 370 cm. S fojtstvím za zády se asi cítí bezpečně, vždyť nevyhořelo od roku 1793, kdy bylo psotaveno. Je to nádherné místo.

Jilm horský pod hotelem Lanterna

V Léskovém, blízko hotelu Lanterna roste jilm. V současnosti má obvod kmene 419 cm. Roste sám a svou přítomností přispívá k malebnosti údolí

Kamenný kříž u kostela

Kamenný kříž u kostela

Kamenný kříž u kostela - stoji u cesty před kostelem a byl postaven roku 1819. Je na něm vytesán nápis: "Aby Krista každý chwálil, lid karlowsky ten kříž stawil. Neb láska Boži proniká i bludné srdce hřizsnika." Tento nápis se velice líbil Petru Bezručovi, zejména oceňoval tvar "karlovský". Prohlásil, že učené hlavy si mohou přát místo "karlovský" správně česky "karlovický", ale "karlovský" patři do mluvy lidu. Proto máme Karlovské jezero, Karlovské muzeum a spoustu dalších "karlovských" názvů. Schválil nám to i Petr Bezruč.

Kaple a kříž v Léskovém

Původní kaple z r. 1878 byla zbořena a na jejím místě byla vystavěna nová - v r. 1946. Také kříž nestojí na tomto místě odjakživa, nejdříve stál na Soláni.

Kaple na Javorníčku

už dříve stála na tomto místě kaple a u ní dřevěný kříž. Když ji chtěli roku 1930 opravit, zjistilo se, že už to není možné. Proto se rozhodli, že postaví novou. V roce 1990 musela být kaple opravena, protože ji neznámí vandalové silně poničili. Na věžičce není a nebyl zvon.

Kaple na rozcestí Podťaté

Kaple na rozcestí Podťaté

Byla postavena v r. 1866 jako poděkování za odvrácení cholery a zasvěcena svatým Cyrilu a Metoději.

Kaple Nejsvětější Trojice v Jezerném

Dřevěná kaple byla vystavěna v letech 1870-1873, tvoří významnou dominantu údolí.

Kaple v Podťatém - Světlá

Kaple v Podťatém - Světlá

Kaple se nachází na kopečku a je dominantou horní části údolí Podťatého. Původně zde stála dřevěná zvonice z roku 1884. Její zvon byl zasvěcen sv. Michalu Archandělovi a sv. Janu Křtiteli. Kaple je ve velmi dobrém stavu a je průběžně opravována. V roce 2002 bylo obecním úřadem pořízeno venkovní osvětlení. Okolo jsou vysazeny modříny a jedle.

Kaplička a kříž v Léskovém

Kdysi v Léskovém stály dvě jednoduché zvonice se zvonem pověšeným na stromě. Nad bývalou tovární školou v blízkosti restaurace u Bačů stávala od roku 1878 kaple. Před ni byl umístěn roku 1884 kamenný kříž se sochou Krista, který stával dříve na Čartáku. Tam ho vyvrátila vichřice, kříž spadl a rozlomil se. Ležel bez povšimnutí, až jej dal Adolf John roku 1874 převézt, opravit a postavit v Léskovém. Je to krásný doklad lidového umění dnes bohužel ve velmi špatném stavu.

Kaplička na Janíčkové nad Miloňovem

Kaplička byla postavena kolem roku 1920. Vedle jsou velké vzrostlé lípy. Přestože byla kaplička opravena, kořeny lip rozrušují i nadále její zdivo a dnes už zase potřebuje opravu. Je na krásném místě a navíc s výhledem na celou střední část Velkých Karlovic

Kaplička na Koncové

Nad Pluskovcem, na pozemku rodiny Gáškovy, je kaplička. Kdy byla vystavěna, se neví, ale v roce 1947 ji museli celou rozebrat, rozpadlé části vyměnit za nové a znovu psotavit. U kapličky je statný jasan a vedle něho malá studánka s dobrou vodou. Z lavičky před kaplí je nádherný rozhled do Pluskovce a na hřeben Vsetínských vrchů.

Kaplička na Štrčkové

Kaplička na Štrčkové

Stojí při cestě z Javorníčku na místě s pěkným výhledem. Její oválný tvar je v Karlovicích i na Valašsku výjimečný.

KAPLIČKA U STAVINOHŮ

Kaplička se nachází po straně hlavní silnice přes Velké Karlovice směrem na Makov.

Kaplička v Léskovém na Skalce

Mezi léty 1928 až 1930 postavil u své chalupy na Skalce řežbář Jan Petřek kapličku. Byla zasvěcena Panně Marii. Po prodeji původní chalupy musela kaplička ustoupit stavebním pracím. Syn Jana Petřeka Miloš obložil kapličku matracemi a jeřábem ji nechal přenést na nové základy blízko své chalupy. Znovu ji vysvětil Otec Waldemar v roce 2000.

Kaplička v Lopušánkách - Podťatém

Kaplička na horním konci Lopušánek byla zbudována péčí rodiny Korytářovy. Stavěl ji Josef Horák. Byla zasvěcena Panně Marii. Po celou dobu se o ni staral rod Korytářů. V roce 2001 opravil fasádu Karel Vodička.

Kaplička v Pluskovci v Baďurce

Kapličku nechal postavit Miroslav Valenta v roce 2001. Barokem inspirovaná socha Panny Marie je jeho řezbářským dílem. Za kapličkou je malá zvonička ještě bez zvonu.

Kaplička v Tísňavách u Kysučanů

Kaplička v Tísňavách u Kysučanů

Kaplička stojí nad Tísňavami pod nádhernou vysokou lípou (s obvodem kmene 350 cm). Postavil ji Jan Koňařík a je zasvěcena Panně Marii a svatému Josefu. V roce 1990 uhodil do kapličky blesk. Shořela šindelová stříška a celkově bylo poškozeno i kamenné zdivo. Kaplička byla opravena a dnes svítí novotou.

Kapličky na domech

Na mnoho chalup věšeli jejich majitelé dříve malé dřevěné kapličky, mnohdy dobré řezbářské práce. Byly věšeny proto, aby se dařilo v chalupě i na poli. Byla i tajná přání.

Karlovský hřbitov

Karlovský hřbitov

Rozprostírá se kolem karlovského kostela, odpočívá zde akad. malíř Alois Schneiderka, spisovatel Petr Křenek, řezbáři Jan Petřek, Josef Klaban a Josef Kacerle.

Kasárna

Kasárna

Lokalita se rozprostírá v pohoří Javorníků, na pomezí Moravy a Slovenska v nadmořské výšce 1 000m. Jsou zde výhledy na Beskydy, Vsetínské vrchy, Strážovské vrchy a Malou Fatru.

Kino Velké Karlovice

Kino Velké Karlovice

Akce se tvoří podle aktuálních potřeb a seznamu akcí plánovaných na aktuální rok. Kino nepromítá. Využívá se především pro kulturní akce, koncerty, ochotnické divadlo KOS a dětské divadélka.

Kříž a lípy na Machůzkách

Kříž a lípy na Machůzkách

Lípy na Machůzkách byly vysazeny v roce 1753 na paměť srážky Moravčíků s Uherčíky. Bitka byla svedena roku 1733 o hranici mezi Moravou a Uhrami. na obou stranách byli mrtví, z uherské strany více. Byli pohřbeni na místě, kde zemřeli. Obvod kmene horního stromu je 590 cm a dolní je o deset centimetrů útlejší. Lípy patří k největším a nejstarším ve Velkých Karlovicích. Původně stál mezi lipami holý dřevěný kříž. U příležitosti stoleté památky bitvy se zde v roce 1833 konala slavnost. Tehdy byla na kříž připevněna malba Ježíše Krista, která byla čas od času obnovována.

Kříže na Ztracenci

Kříže na Ztracenci

Památník věnovaný třem československým vojákům, kteří zahynuli při osvobozování Velkých Karlovic ze 3. na 4. května 1945.

Kříž na Bukorýšce

Kaplan Jan Vindiš, který byl ve Velkých Karlovicích teprve deset dnů, šel přes Bukorýšku do Tísňav učit náboženství. Nedošel, zemřel na mozkovou příhodu. Na místě tragédie byl postaven kříž, který byl vysvěcen 18. srpna 1929.

Kříž na Čartáku

Před Čartákem stojí kříž. Spodní část je z pískovce, kříž je litinový. Byl postaven místo staršího kříže, který byl sražen bleskem a po opravě našel své místo v Léskovém u kapličky.

Kříž nad Čartákem

V roce 1918 postavila Barbora Křenková kříž na památku svého muže Karla Křenka, který zemřel toho roku ve věku 58 let. Po 9 let byl starostou Solance. Jejich potomci dodnes žijí na solanecké straně.

Kříž nad chatou Soláň

Kříž stojí u staré cesty z Velkých Karlovic do rožnova pod Radhoštěm a obyvatele Soláně se k němu chodí modlit. Kdy byl postaven se neví. Je dost možné, že to byl kříž ze hřbitova, který někdo nepotřeboval, protože postavil nový pomník.

Kříž nad Miloňovem

Na levé straně cesty do Miloňova, hned na začátku údolí, je na kopci vidět kříž. Je dřevěný a byl postaven na památku čtyřiapadesátiletého Jana Minarčíka, kterého zabil blesk 11. července 1968. Kříž nechala postavit jeho žena Anežka k prvnímu výročí tragédie.

Kříž na hřbitově

Velký kříž uprostřed hřbitova byl postaven patrně v 90. letech 19. století při rozšiřování hřbitova. Lidé, kteří mají své drahé pohřbeny jinde, daleko, zastavují se u něho, vzpomínají a rozsvěcují svíčky.

Kříž na Koncové

Menší dřevěný kříž postavil na vrcholu Koncové zpěvák Petr Ulrych v roce 1993. Od kříže je rozhled jen na Soláň a kousek Benešek. Ostatní strany zastiňuje les. Vhodné místo k přemýšlení.

Kříž na památku padlým na hřbitově

Byl postaven padlým v 1. světové válce dne 13. května 1934. Poslední jména byla doplňována v průběhu dalších let, jak se ukazovalo, že naděje na návrat nezvěstných byla lichá.

Kříž na Vaňkově

Blízko cesty přes Vaňkov směrem na Kuřičkov, mezi Tísňavami a Miloňovkami je postaven z bílého kamene kříž. Je udržován.

Kříž v Bzovém

U cesty v horní části Bzového je kříž s nápisem: "Pozdraven buď svatý kříž na němž zemřel Pán Ježíš". Podstavec Kříže je z pískovce, zdobený v horní části tesanými třásněmi. Soška Krista je kovová. Na střední části je oválný obrázek Madony s dětátkem.

Kříž v Bzovém za Diatkovými

Pod Diatkovou chalupou blízko potoka je kříž. Je pískovcový, silně poškozený povětrnostními vlivy. Z obou stran kříže jsou zasazeny lípy.

Kříž v Kubáních

Kříž v Kubáních

Na kraji Kubání, vedlejšího údolí podťatého, stojí kříž. Spodní část je kamenná, kříž s tabulkou litinový. Většina litinových křížů v Karlovicích má jednoduché kamenné podstavce, podstavec tohoto kříže je však ukázkou pěkné kamenické práce.

Kříž v Léskovém ve Velké Hanzlůvce

Dřevěný kříž na začátku údolí nechala postavit Anna Holčáková. Nápis na něm je: "zachránila jsi nás od záhuby časné naše milá matičko. Zachraň nás tež od záhuby věčné Krista Pána rodičko."

Kříž v Miloňově

V roce 1874 nechal Josef Malina z Miloňova postavit kříž vedle studánky, o které se vyprávělo, že má zdravou vodu. Kříž má vysoký kamenný podstavec, ve kterém je vytesána nika a v ní je umístěn obrázek Panny Marie. Kříž stojí u lesní cesty, která vede kolem Malinových směrem na Benešky. Přestožeje vysoký, dá se snadno přehlédnout, protože je v dolince. Kolem něj jsou vysazeny čtyři mohutné lípy. Studánka je zde do dnešních dnů.

Kříž v Pluskovci

U silnice na kraji údolí Pluskovce stojí mezi starými jasany kříž s nápisem: "Svatý kříži, tebe ctíme." Nikdo si nepamatuje, proč byl vystavěn. Můžeme se jen dohadovat, že byl vystavěn v souvislosti s epidemií cholery, která roku 1866 Velké Karlovice postihla.

Kříž v Podťatém pod Koňaříkovým

Na začátku první světové války stál tento kříž u staré silnice, která vedla údolím nahoru po pravé straně. Postavil jej otec Jana Koňaříka z Juráňkova jako prosbu, aby se mu vrátili tři synové z první světové války. Vrátili se. Na kříží je datování 1914 - 1918. Dnes vede silnice opačnou stranou údolí. Kříž stojí pod břehem a v roce 2002 byl opraven rodinou Koňaříkovou.

Kříž v Tisňavách nad Vojvodíkovým

Kříž je železný, spodní část je zděná. původní nápis byl zničen. V současné době je na kříži napsáno následující: "Poutníče zde chvíli stůj, rány Krista rozvažuj, rány Krista kynou, léta tvoje plynou."

Lípa na Oslovém

U Adamů na Oslovém roste jedna z největších karlovských líp. Je velkolistá, obvod kmene dosahuje 596 cm. Je na výborném místě. Odtud se můžete rozhlížet po celé dolní části obce.

Lípa na rozcestí Podťaté - Leskové

Tato lípa patří k usedlosti Podešvových. Je velkolistá a má obvod kmene 386 cm. Možná si pamatuje, jak se tady zvonívalo na zvon, zavěšený na větvi starší lípy, kterou zničil blesk.

Lípa na Sihle

Odnepaměti vysazovali Valaši u svých chalup stromy. Lípy nebo jasany. V usedlosti na Sihle roste velká lípa a provází stavení více než 200 let. Obvod kmene měří 425 cm.

Lípa srdčitá v Kubáních v Podťatém

Grunt, ke kterému lípa patřila postavil Matúš Kubáň. Statek stál u hlavní cesty do Uher. Hospodářství bohatě vzkvétalo, protože Kubáň měl dobré styky z Uherskou stranou. Z gruntu už moc nezbylo, ale velká lípa svědčí o tom, že tam býval. její kmen měří po obvodu 475 cm.

Lípa u Karlovského muzea

Lípa srdčitá,stáří je odhadováno na 250 let.výška 29 m,průměr koruny 16 m,obvod 5,05 m.

Lípa u železniční zastávky

U železniční zastávky blízko přejezdu roste lípa srdčitá. Je náležitě vysoká. Obvod kmene dosáhl 400 cm. Dnes už nikdo neví, kdo ji vysadil. Zažila dobré i zlé časy.

Lípa velkolistá u cesty na Soláň

Kdo jede nebo jde po cestě na Soláň, všimne si na konci Jezerného těsně pod lesem krásné lípy. Vybojovala si prostor, nic ji neomezuje, a tak roste. Už má obvod kmene 495 cm. Její koruna je obrovská. Shlíží do jezerného a pozorně sleduje, co se tam děje. Lípa byla kdysi součástí statku u Matochů. Statek podlehl zubu času, a tak stojí lípa dnes osamocena.

Lípa velkolistá v Miloňově u Křenků

330 cm po obvodu má kmen lípy u Křenků na konci Miloňova. Za chalupou je hotel Miloňov a pak už můžete jen do kopce na Benešky za dalšími osadníky. Kdo má rád ticho a hezkou přírodu má šanci si odpočinout.

Lípa v Pluskovci u Kalusů

Mimo silnici v Pluskovci roste u Kalusů velká lípa. Je velkolistá, obvod kmene dosahuje 435 cm. Má mohutnou korunu. větve se dělí hodně nízko nad zemí. Větve jsou svázány lany, protože kmen je při takovém rozpětí nemohl udržet.

Lípy na Machůzkách

byly zasazeny na paměť srážky Valachů se Slováky v bitvě, která byla svedena v roce 1733 o hranici mezi Moravou a Uhrami.

Lípy za Oslovečkem

Skupina pěti lip si vybrala pěkné místo za Oslovečkem. Nejmenší má obvod kmene 359 a největší 580 cm. Všechny jsou velkolisté. A už z dálky působí mohutně.

Misijní Kříž u kostela

Misijní kříž u kostela obvykle darovaly majetné rodiny.V roce 1901 věnovala kříž rodina Petřvalských z č. 111, další roku 1940 rodina Cyrila Křenka z Lotova, poslední udělal a daroval Jan Kalus z pily.

Obrázek v Hrdle v horní části Tísňav

1. dubna 2004 byl znovu pověšen obrázek v Hrdle v Tísňavách. 28. června zde byl zabit hajný Jan Kalus. Hrdlo je úzké místo, kde se vešla jen cesta a potok. I za slunečného dne je zde šero. Jenom potok svým šuměním a cinkotem rozeznívá místo pro uklidnění.

Obrázek v Kubáních

V lesíku nad statkem u Podešvů - Matůšů je na stromě obrázek. Na tom místě zabili hajného Jánošíka. Vrahy pochytali. Byli dva. Protože to bylo v době 1. světové války poslali je bojovat do první linie. Oba válku přežili. Jeden se oženil za Beskydem, druhý odešel z Velkých Karlovic.

Oválná kaplička na Štrčkové

Oválná kaplička na Štrčkové

Kapličku postavil v roce 1915 Petr Bukovjan jako poděkování za to, že přežil 1. světovou válku. V roce 1999 byla opravena bratry Sedlákovými z Jezerného. Kaple má neobvyklý oválný půdorys. Ve vitrínce je umístěna soška Panny Marie. Na levé straně kapličky stojí dřevěný kříž.

Památník obětem 2. sv. války

Nachází se na rozc. Soláň, z roku 1960, autorem je akademický sochař Josef Vajce.

Rozhledna Miloňová

Rozhledna Miloňová

Rozhledna Miloňová ve Velkých Karlovicích byla dokončena v září roku 2012. Slavnostní otevření bylo v sobotu 20. října 2012. Rozhledna je na vrchu Miloňová (846 m n. m.) a je dostupná po zeleném okruhu. Kolem rozhledny vede také „dětská“ turistická trasa Hledej poklad na Galiku. Dřevěná rozhledna se šindelovou střechou je vysoká 24 m, vyhlídková plošina je umístěná 20 metrů nad okolním terénem a umožňuje kruhový výhled do okolní krajiny. Rozhlednu postavily Lesy ČR podle návrhu architekta Antonína Závady, který rovněž projektoval Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. Nadmořská výška: 846 m Výška rozhledny: 24 m Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 20 m Otevřeno celoročně

Smírčí kříž

Na lopúňově v blízkosti Čartáku stál kamenný kříž. Je na něm znázorněn nůž jako vražedný nástroj. V současnosti se nachází ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Je to jeden z mála smírčích křížů v okrese Vsetín. Stál blízko hranice Velkých Karlovic a katastru Solance. Je krásný a tajemný. Postavila ho rodina zabitého, nebo vrah? V mapách zpočátku 20. století lze najít ještě kříž na Beneškách nebo v Miloňově za školou. Nenašli jsme ani je, ani žádného pamětníka.

Tis červený nad Jezerným

Tis červený na Trčkovicích se trošku se svým vzrůstem opozdil. Po obvodu kmene dosáhl 105 cm. Nejspíš se k němu dostanete ze Soláně směrem na Kotlovou. Dost těžce se hledá. Je schován v porostu, i když se nemá proč schovávat.

Tis, jilm a lípa na Beskydě

Tis červený na Beskydě najde každý a nemusí za ním chodit a hledat ho. Je vidět ze silnice. Má obvod kmene 210 cm, což je na to jak pomalu tis roste, dost. V bezprostřední blízkosti tisu roste jilm a vypadá to, jako by se tis k jilmu přidal. Každý pozná, kdo z nich je starší. Jilm je mohutný, obvod jeho kmene měří 497 cm. Jen o 7 cm útlejší je sousední lípa srdčitá. Tři tak velké stromy pohromadě budí úžas.

Tis u Pasečanů

roste v údolí Podťaté. Obvod kmene 258 cm - je nejsilnějším karlovským tisem. Váže se k němu pověst o nepovedeném chovancovi a zakopaném pokladu.

Tři jasany na úbočí Soláně

Nad hotelem Luka a přes silnici se nacházejí tři jasany. Nejslabší z nich má obvod kmene 300 cm, druhému naměřili 350 a největší z nich, s obvodem 520 cm, klidně snáší svou šířku. Můžete se od nich rozhlédnout na karlovskou stranu.

Usedlost U Pasečanů

Na začátku údolí Podťaté za pilou Timber stojí od roku 1793 první zděný dům Karlovic.

Valašský ateliér u Hofmanů

Galerie v domě akad. malíře Karla Hofmana na Soláni. Místo, které svou vyjímečnou krásou přitahovalo řadu umělců.

Vrba v Tisňavách

Nad zvoničkou v Tísňavách roste velká vrba. Její kmen měří po obvodu 450 cm. Vrby u nás moc nerostou. Tato sice nemá bůhví kolik let, ale je tak trošku raritou. Aby nebyla sama, je o několik desítek metrů výš na druhém břehu potoka další a menší (s obvodem kmene 300 cm).

Ztracenec

Hřeben s botanicky významnými druhy - např. oměj pestrý, mochna zlatá.

Zvonice na Kopečku

Netypická zvonice, která je dominantou místní části Na kopečku (nad horní základní školou), je společným dílem Stanislava Jurečky, manželů Herinkových a Františka Papeže. Byla postavena v roce 2002 Stanislavem Jurečkou. Zvon byl vyroben roku 2003 ve zvonařské dílně v Brodku u Přerova a finančně na něj přispěl obecní úřad. Zvonice byla vysvěcena 24. května 2004.

Zvonice na Skalce u Posadů

Kousek nad domem ing. Jiřího Posada se v zahradě nachází zvonička. Byla postavena a posvěcena Otcem Waldemarem v roce 2000. Zvon je dílem zvonaře Josefa Kadlece z Halenkova. pravidelně se zde nezvoní.

Zvonice v Pluskovci u Valentů

Nedaleko kříže v Pluskovci byla v roce 2000 postavena zvonice. Zvon přivezl Ivo Valenta z Portugalska. Nezvoní se zde.

Zvonice v Podťatém naproti Lukášovu

V roce 1980 postavil prof. Rudolf Kovář u své chalupy malou zvoničku. Zvon dostal od svého bratra ze Vsetína. Je pověšen jen v době, kdy je chalupa obývána. Tomu místu se říkalo "u komisařa" a velká lípa dokazuje, že místo bylo osídleno už dávno. Chalupu postavil rod Pavelků.

Zvonice v Tísňavách

Celodřevěná zvonice byla zasvěcena sv. Bartoloměji. Její zvon byl pořízen roku 1881. Nachází se u cesty pod bývalou školou, dnes penzionem pro důchodce.

Zvonice za Miloňovů

Mezi Miloňovem a Velkou Hanzlůvkou najdete u chalupy Karla Jurečky dřevěnou zvonici. Typ, který se u nás stavěl. Kněz P. Vításek zvonici zasvětil sv Cyrilu a Metodějovi. Ke zvonici se sbíhají cesty i chodníky od nejbližších chalup. Nejvyšší horu obce, Vysokou, budete mít jako na dlani.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov ve Velkých Karlovicích patří mezi ty menší a novodobější. Založen byl až v roce 1887 a do současnosti se zde dochovalo jen několik desítek náhrobků. Svého času zde bývali pohřbívání nejen Židé místní, ale také ti, pocházející z nedalekého okolí. Posledním pohřbeným tady byl v roce 1938 Alois Weiss. Na hřbitově stávala také márnice, kterou však za 2. světové války podpálili a zničili fašisté.

Nejbližší cíle v okolí