Poloha

Vinařská obec Popice leží asi 5 km jihozápadně od Hustopečí a 15 km severně od Mikulova.

Historie

Poprvé se Popice připomínají roce 1291 v německé podobě Popicz. Název vsi naznačuje, že se původně jednalo o ves příslušející některému kostelu nebo knězi. Již dávno před tím však poblíž dnešní vsi východním směrem stálo několik starých slovanských osad. V roce 1291 získali Popice Lichtenštejnové. Na přelomu 14. a 15. století bylo postaveno opevněné sídlo, jehož pozůstatky jsou dosud patrné severně od kostela a dodnes nazývané Mohyla. Po Bílé hoře se majitelem stal kardinál František Ditrichštejn. Od této doby prakticky až do zániku patrimoniální správy sdílela ves osudy mikulovského panství.

Popice patřily k poměrně bohatým vsím, neboť značnou část poddanské půdy zabíraly vinice, o jejichž kvalitě svědčí i jakýsi údaj o tom, že víno z popických vinic bylo dodáváno i na český královský stůl. Válečné události vesnici často postihovaly. Zejména za třicetileté války patřila obec k nejpostiženějším z celého panství.

Památky

Z místních pamětihodností stojí za pozornost památkově chráněný kostel sv. Ondřeje. Tato původně románská stavba prošla v letech 1696-1699 rozsáhlou přestavbou. Při požáru v roce 1716 vyhořela věž kostela, byla přestavěna v roce 1781 a nakonec v roce 1863 postavena věž nová. Obrazy křížové cesty, které byly do kostela umístěny v r. 1776, zaujmou nejen svým malířským výrazem, ale i svojí rozměrností. K dalším zajímavým památkám patří kaple morových patronů sv. Rocha, Šebestiána a Rozálie (1716-1717). Byla poděkováním za přežití strastí, moru a válek v 17. století (Třicetiletá válka, řádění Turků v r. 1663, epidemie (r. 1645 a 1709)). Po rozhodnutí císaře Josefa II. o zbourání kaple, ji občané vykoupili do obecního vlastnictví. Za pozornost dále stojí socha sv. Jana Nepomuckého (1775) a kříž u kostela (1780), socha svatého Floriána z roku 1866 na návsi a boží muka za vsí v polích.

Kulturní tradice

V květnu se v Popicích pořádá tradiční košt vín.