Koryčany

Koryčany

Koryčany

Slovní popis polohy obce

Město Koryčany leží v nejvýchodnějším cípu Zlínského kraje, na rozhraní regionů Kroměříž a Uherské Hradiště. Příměstskými částmi jsou Blišice, Jestřabice a Lískovec.

Stručná historie obce

Historie města Koryčany se přímo proplétá s historií hradu Cimburka. Nejstarší psané zprávy, které se přímo dotýkají celého kraje, jsou z roku 1131. V té době vládl českým zemím nejmladší syn Vratislava II. Soběslav I. Krajina kolem dnešních Koryčan tehdy náležela ke kraji arcijáhenství břeclavského. Ve 14. století se nemalou měrou o stavební a kulturní rozvoj města zasloužil Bernard zvaný z Cimburka, který v roce 1320 postavil hrad - Nový Cimburk. V historii držitelů hradu Cimburka se vystřídala řada šlechtických rodů. Čeněk z Drahotuš provedl první stavební úpravy hradu. Za husitských válek držel hrad Vok mladší z Holštejna. Koncem 15. století seděl na Cimburku loupeživý rytíř Jaroslav z Lomnice. Za vlády Vladislava Jagellonského přešlo panství do držení Viléma z Víckova, který opět hrad stavebně zvelebil a udělil obci pečeť z níž vychází současný platný znak Koryčan. Rod Horeckých, který držel hrad od konce 17. století si na přelomu 17. a 18. století postavil zámek v Koryčanech a hrad Cimburk opustil. Od té doby hrad neustále chátral. Držení koryčanského panství se v průběhu 18. a 19. století vystřídalo několik rodů, krátkou dobu držel panství i svobodný pán z Rotschildů, který je prodal bratrům Wittgesteinovým. Za jejich panství se v Koryčanech usadili Thonetové a postavili zde továrnu na ohýbaný nábytek. Po smrti Ludvíka Wittgensteina v roce 1925 zdědily panství či správněji velkostatek koryčanský jeho dcery, které adoptoval, a to slečna Marie Salzerová-Wittgensteinová a její sestra paní Hermína Marešová-Wittgensteinová rozená Salzerová. Rod Salzerů držel zámek až do roku 1945. V roce 1967 byly Koryčany povýšeny na město.

Nejvýznamnější památky

K nejvýznamnějším památkám patří zřícenina gotického hradu Cimburk (asi 5 km od obce nad vodní nádrží), zámek s přilehlým parkem nebo židovský hřbitov s dvěmi sty náhrobky. V současné době na hradě působí Polypeje, občanské sdružení pro obnovu historických památek z Brna, které se snaží zastavit chátrání hradu a postupně zakonzervovat a v budoucnosti snad i některé části obnovit. Uprostřed města Koryčany stojí farní kostel zasvěcený sv. Vavřinci, první zmínka o něm je z roku 1350. Ve městě stojí několik soch - socha P. Marie (na náměstí u kostela) nebo barokní trojsoší lidově zvané “tři sv. Jáni“ (v Kyjovské ulici). Uprostřed je sv. Jan Nepomucký, po bocích asi patronové Horeckých - sv. František z Assisi a sv. Antonín z Padovy. Hora svatého Klimenta je jedním z duchovních míst, hluboce spjatých s historií Moravy. První písemné zprávy o této hoře pocházejí teprve až ze 14. století.

Kultura a tradice

Dvoutisícové město Koryčany je silně spjato s historií i současnými aktivitami kolem hradu Cimburk. V měsíci srpnu je návštěvnickým lákadlem šermířský a divadelní den, v prázdninovém srpnu to bývá tvůrčí festival známý jako Dny múz.

Přírodní zajímavosti

Koryčany leží na úpatí Chřibů s vyváženými ekologickými podmínkami. Zdejší lesy jsou bohaté na stromy a rostlinstvo, jsou domovem více než sta ptačích druhů a čtrnácti druhů savců. V Koryčanech roste památný strom akát bílý s 480 centimetrovým obvodem kmene a stářím asi 130 let, cenná je skupina tří stoletých lip u kapličky sv. Floriána nad městem a tis červený v zámeckém parku rostoucí asi 250 let. Z přírodních zajímavostí nelze pominout Kazatelnu, skalisko z pískovce magurské vrstvy, nebo přírodní rezervaci Stará hráz s výskytem chráněných druhů rostlin.

Možnosti trávení dovolené

Milovníci historie ocení zříceninu gotického hradu Cimburk, zámek s přilehlým parkem nebo židovský hřbitov s dvěmi sty náhrobky. V provozu je koupaliště, připravuje se sportovní areálu – autokempink s tenisovými kurty. Koryčany leží na cykloturistických trasách vedoucích z Kroměříže na Chřiby, Cimburk a na Buchlov. Zajímavé rekreační programy nabízejí občanům i návštěvníkům hypocentrum nebo provozovatelé lyžařského vleku.

Fotogalerie

Hrad Cimburk u Koryčan

Hrad Cimburk u Koryčan

Hradu Cimburk, který leží uprostřed chřibských lesů, dominuje štíhlá hlásná věž spojená s hradním palácem. Expozice v baště je věnována historii a stavebnímu vývoji hradu. Vstupné: plné 30 Kč ,studenti, důchodci 20 Kč, děti do 15 let 20 Kč, děti do 6 let zdarma.

Kostel sv. Vavřince

Kostel sv. Vavřince

Kostel (281 m.n.m) je jednolodní k východu orientovaná stavba s lomennou osou, která vznikla při barokní přestavbě v letech 1636 - 1697, kdy byl gotický presbytář s polygonálním závěrem zbarokizován, gotická sakristie zvýšena o poschodí pro oratoř a výbavu poutního kostela. Loď pak prodloužena až k samostatně stojící věži-zvonici, která byla pojata do stavby, slohově upravena a zvýšena. Nynější zakončení věžního zdiva je z r. 1898, kdy byl vrch věže zničen bleskem. Původně plochý, dřevěný strop byl nahrazen valenou klenbou s nadokenními výsečemi. Pro varhany postavena kruchta a 8 oken sklenuto segmentovaně. Jejich mozaiková výzdoba, představující osmero blahoslavenství, pořízena r. 1963 dle návrhu ak.mal. F. Peňáze. 4 okna v presbytáři jsou z r. 1903. Hlavní vchod vyzdoben bohatě členěným kamenným portálem se sochou sv. Vavřince. K jižní straně kněžiště přistavena nadzemní hrobka Münchů z Bellinghausenu. Rozměry kostela: d.38 m, š. 9,5m, v. 9,5m. Nynější fara je bývalý panský dům z konce 16. století.

Zámek Koryčany

Židovský hřbitov

Na ploše hřbitova se nachází přes 200 náhrobků, přičemž nejstarší dochovaný kámen pochází z roku 1674, poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Náhradní kameny jsou osazeny především ve směru sever - jih nápisem k západu, novější náhrobky jsou rozmístěny volně mezi staršími, materiál je především pískovec a žula, méně vápenec a mramor, nové náhrobky jsou hlavně žulové.

PP Kazatelna

PP Kazatelna

Přírodní památku Kazatelna, vyhlášenou v roce 1967, tvoří vypreparované skalisko (vrcholová skála) z pískovce magurské vrstvy, pod hlavním hřebenem Chřibů. Kazatelna je jedním z největších skalních útvarů v Chřibech.

PP Kozel

PP Kozel

Kozel je přírodní památka situovaná, jako izolovaný skalní útvar v přírodním parku Chřiby. Nachází se v severozápadním svahu Ocásku, 650 m jižně od zříceniny hradu Cimburk. Je tvořen pískovcem a slepenci magurského flyše. Výška skaliska je 22 m, půdorys činí 20×6 m. Je vyhledávaným cílem horolezců – popsáno je celkem 18 výstupových tras. Dle pověsti čerti chtěli překazit Cyrilu a Metoději stavbu kostela na hoře sv. Klimenta. Každý nesl jeden velký balvan (Lucifer pak ten největší) a blížili se ke kostelu. Když je Metoděj zpozoroval, vztyčil proti nim znamení svatého kříže a čerti v děsu upustili každý svůj balvan právě tam, kde zrovna byl. Kozel byl balvan, který nesl sám Lucifer. Dle jiné pověsti, zaznamenané v roce 1940 Rudolfem Šrotem, je skalisko zkamenělý čert, který byl vypuzen poustevníkem, stavějícím kapli pod vrcholem Ocásku.[1]

přírodní rezervace Stará Hráz

přírodní rezervace Stará Hráz

Přírodní rezervaci Stará hráz tvoří lesní společenstva dubohabřin a jasanových olšin na pravém údolním svahu a v nivě meandrující říčky Stupavy (Kyjovky), která jsou charakteristická pro oblast Chřibů. Nachází se ve Stupavské vrchovině na svahu s jihovýchodní až jihozápadní orientací v nadmořské výšce 320 až 360 m, asi 1 km západně od obce Stupava, v bezprostřední blízkosti silnice z Koryčan do Stupavy.

Nejbližší cíle v okolí