Kyjov

Město je jedním z významných středisek lidové kultury Slovácka. Veškeré folklorní dění v této oblasti má staletou historii a tradice jsou zde dodnes předávány z generace na generaci v živé a autentické podobě, ať už se jedná o překrásné kroje, lidové písničky či zvykoslovné obřady. K nejzajímavějším místům v samotném Kyjově patří malebný renesanční zámeček se sgrafitovou výzdobou, dnes sídlo Vlastivědného muzea, v jehož interiérech jsou instalovány expozice věnované prehistorii Kyjovska, přírodě a etnografii. Na hlavním Masarykově náměstí si pozornost zaslouží půvabná renesanční radnice s věží a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje při bývalém kapucínském klášteře. Zajímavou ukázku moderní architektury představují konstruktivistické vily z dvacátých a třicátých let minulého století. Kyjovsko je rovněž místem s vinařskou tradicí dlouhou přes tisíc let.

Kyjov

Kyjov

Město je jedním z významných středisek lidové kultury Slovácka. Veškeré folklorní dění v této oblasti má staletou historii a tradice jsou zde dodnes předávány z generace na generaci v živé a autentické podobě, ať už se jedná o překrásné kroje, lidové písničky či zvykoslovné obřady.

Poloha

Historické město Kyjov je kulturním a společenským střediskem severní části Slovácka a leží asi 20 km severně od Hodonína a 25 km na východ od Uherského Hradiště.

Historie

První písemná zpráva o Kyjově pochází z roku 1126, kdy jej olomoucký kníže Václav daroval klášteru Hradisko u Olomouce. Premonstráti založili tržiště, jehož plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. V roce 1201 se Kyjov stává městečkem. V roce 1284 ho dal král Václav II. opevnit palisádou, valem a vodním příkopem. Roku 1515 byl Kyjov povýšen na město a r. 1548 se stal městem královským. Kyjov se díky své poloze stal terčem častých nájezdů a válečných tažení, v 17.století byl několikrát vypálen a vypleněn.

Památky

Dominantou města je na jižní Moravě ojedinělá renesanční radnice z let 1561-62. Zámeček se sgrafitovou výzdobou pochází přibližně ze stejné doby. Dnes slouží jako muzeum s národopisnými, historickými a přírodopisnými sbírkami. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se sochami od O. Schweigla pochází z let 1718-21. Barokní kaple sv. Josefa s přičleněnou věží byla postaveny koncem 17. století. Poblíž připojené obce Bohuslavice, ležící na rozhraní Chřibů a Ždánského lesa, bylo nalezeno sídliště ze starší doby kamenné a zbytky středověké tvrze.

Kulturní tradice

Kyjov je také významným národopisným centrem. Pravidelně se tu koná například v únoru fašaňková obchůzka s chasou a maskami nebo v listopadu Martinské hody. Největší akcí, která se koná jednou za 4 roky je ale národopisný festival Slovácký rok s bohatými doprovodnými programy. Tato akce patří k nejstarším a nejznámějším akcím svého druhu v České republice. V průběhu tří srpnových dnů proběhne jarmark, stavění a kácení máje a vrcholem akce je nedělní Jízda králů s krojovaným průvodem z celého Slovácka. Poslední Slovácký rok se uskutečnil v roce 2003, ale i v mezidobích se tady konají folklórní přehlídky.

Příroda

V blízkosti připojené obce Bohuslavice se nachází zajímavá přírodní památka Bohuslavické stráně s teplomilnou vegetací.

Fotogalerie

Kyjovská Radnice

Kyjovská Radnice

Nejvýznamnější kyjovská historická památka je dominantou Masarykova náměstí. Byla postavena v letech 1561–62. Věž byla zvýšena v roce 1582 a poškozena při válečných událostech v roce 1636. Stavba prošla celou řadou dílčích úprav, z nichž nejvýznamnější bylo přestavění původního půdního polopatra na plnohodnotné patro (1876 nebo až 1905), nově byla rekonstruována i sgrafitovaná bosáž. Stavba je široká 22 m a výška věže dosahuje 39 m. V budově radnice dnes sídlí městský úřad. Překlad textu na kamenné desce nad vchodem do radnice: „Tato radnice začala se budovati roku 1561 a byla dobudována 1562 za primátora Václava Bzeneckého staršího. Bohu, jenž pomocí svou nám umožnil skončiti, za jeho přispění vzdána buď chvála a čest.“ V hlavním portálu kyjovské radnice je umístěn vzorový exemplář českého lokte, který sloužil k porovnání poctivosti měřidel na přilehlém tržišti.

Renesanční zámeček

Renesanční zámeček

Nejstarší dochovaná stavba ve městě pochází z poloviny 16. století. Nechal jej postavit kolem roku 1540 tehdejší pán Kyjova, Jan Kuna z Kunštátu. Zámeček sloužil jako sídlo pánů Kyjova, po r. 1548 se stal majetkem města. Byla zde také nemocnice. V roce 1911 byl poprvé rekonstruován a opatřen sgrafity Jano Köhlera. Celou budovu získalo v roce 1928 vlastivědné muzeum, které zde sídlí dodnes. Stálou expozici archeologickou, etnografickou, přírodovědnou a expozici Příroda Kyjovska doplňují příležitostné výstavy během celého roku. Do dnešních dnů se nashromáždilo více než 40 tisíc sbírkových předmětů. Součástí sbírek je také cenná knihovna, jejíž základ tvoří vzácné tisky z 15. – 18. století.

Vlastivědné muzeum Kyjov

Vlastivědné muzeum Kyjov

V renesančním zámečku z poloviny 16. století, který je nejstarší dochovanou budovou ve městě, sídlí od roku 1928 Vlastivědné muzeum Kyjov, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně. Stálou expozicí archeologickou, etnografickou, přírodovědnou a expozici Příroda Kyjovska (přírodovědná sbírka prezentovaná formou velkoplošného dioramatu) doplňují příležitostné výstavy během celého roku. Do dnešních dnů nashromáždilo několik generací muzejních pracovníků více než 40 tisíc sbírkových předmětů. Součástí sbírek je také cenná knihovna, jejíž základ tvoří vzácné tisky z 15. – 18. století. Dnes čítá knihovna přes 15 000 svazků. Slouží hlavně pro studijní účely pracovníků muzea, ale nahlédnout do ní mohou i badatelé z řad odborné i laické veřejnosti.

ART mlýn Bohuslavice

ART mlýn Bohuslavice

ART mlýn Bohuslavice je prostorem, který otevírá příležitosti pro realizaci výtvarných, divadelních, hudebních a jiných tvořivých aktivit. V budově bývalého vodního mlýna je umístěna galerie, ve které každý měsíc probíhá aktuální výstava s nabídkou prodeje originálních předmětů. Podle písemných pramenů se historie bývalého vodního mlýna datuje do období kolem roku 1620, možná i 1420. Jako válcový mlýn byl uzavřen v 50. letech 20. století. V roce 2006 byl částečně zpřístupněn veřejnosti jako prostor pro realizaci výtvarných, divadelních, hudebních a jiných tvořivých aktivit. V červnu 2014 zde bylo otevřeno ART muzeum legend jako stálá expozice prezentující historii mlýna v kontextu širších historických událostí a legend (např. rozhovor mlynáře s Napoleonem) spolu s interaktivní expozicí historie praní a vážení doplněnou dobovými artefakty. Zajímavé prostředí posledního z pěti mlýnů v Bohuslavicích inspiruje k poznání historie a realizaci vzdělávacích a kulturních aktivit (výstavy, výtvarné dílny, podpora dobrovolnictví). Pravidelně se zde koná divadelní pouť Mezi smrky (červen) a interaktivní folklórní festival Mlýnské kolo (srpen).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Přírodní koupací biotop Bohuslavice

Přírodní koupací biotop Bohuslavice

Přírodní koupací biotop se nachází v místě bývalého umělého koupaliště v Bohuslavicích u Kyjova, v jihovýchodní části obce. Sousedí se zvláště chráněným územím Bohuslavické stráně. Základem tohoto k životnímu prostředí šetrného biotopu je vyvážený přírodní systém, který využívá biologické funkce rostlin k přirozenému čištění vody bez přidání chemických a desinfekčních přípravků. Areál biotopu sestává z koupací vodní plochy o rozměrech 25 x 20 m, hloubka 0 – 2,85 m, dětského brouzdaliště o rozměrech 6,6 x 7 m, hloubka 0 – 0,4 m, laguny ve tvaru potoka (biologická část) o celkové délce 80 m, plochy areálu, technologie, venkovních sprch, dětského hřiště s dopadovými plochami z kameniva, kuželek, objektu šaten a WC, objektu technického zázemí (pokladna, bufet) včetně dřevěné pergoly a zpevněných ploch.

Bohuslavické stráně, přírodní památka

Bohuslavické stráně, přírodní památka

Výměra: 3,5 ha. Jedná se o dvě oddělené lokality. Větší se nachází na kopci Hrad, kde se nachází skromné pozůstatky středověkého opevnění. Přístup: od kostela vzhůru na nezalesněnou vyvýšeninu. Druhá, menší lokalita je na protější straně údolí, na okraji vesnice na stráni zvané Chrástka. Přístup: po zelené značce směr Čeložnice.

Galerie Doma

Galerie Doma

Vznikla v r. 1991. Každoročně nabízí jedenáct výstav výtvarných děl malířů, keramiků, sochařů a dalších výtvarných umělců. Jde o jedinou profesionální galerii v Kyjově s nepřetržitou činností. Výstavy jsou obměňovány každý měsíc v průběhu celého roku, po skončení jsou vystavovaná díla většinou nabízena k prodeji.

Galerie ve škole při ZŠ J. A.  Komenského

Galerie ve škole při ZŠ J. A. Komenského

Galerie Ve škole zřízená při ZŠ Komenského je veřejnou galerií v Kyjově. V prostorách budovy ZŠ mohou návštěvníci z široké veřejnosti zhlédnout unikátní tématické výstavy během celého školního roku. Zakladatelem galerie je PaedDr. Jan Navrátil.

Chudobinec Dominika Jurovského

Chudobinec Dominika Jurovského

Památkově chráněný dům, který byl postaven v letech 1728–39 a sloužil jako útulek pro zchudlé kyjovské měšťany. Barokní jednopatrová budova původně s domácí kaplí sv. Dominika, která se však nedochovala. Nad vchodem je latinský chronogram, který v překladu zní: „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně.“

Kaple Sv. Josefa

Kaple Sv. Josefa

Stojí na vyvýšenině nad východním okrajem původní zástavby města, poblíž dnešního muzea. Na jejím místě stával původní románský farní kostel sv. Martina. Stavba byla v roce 1692 zcela přestavěna, jak dodnes dokládá nápis nad portálem kostelní věže. V roce 1784 byl kostel odsvěcen a přeměněn na skladiště. To však v roce 1807 vyhořelo a kostel byl až na věž zbořen. V letech 1831–32 byla z materiálu původního kostela postavena dnešní kaple sv. Josefa, která byla v roce 1994 opravena.

Kaple sv. Rocha

Kaple sv. Rocha

Kapli nechal v roce 1716 postavit městský magistrát asi 1 km jihovýchodně od dnešního okraje města při cestě na Vlkoš jako poděkování za to, že město bylo ochráněno od moru. Nad vchodem je latinský chronogram, který v překladu zní: „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se od moru.“ Venkovní výzdobu tvoří sochy sv. Josefa, sv. Eligia, sv. Floriána a archanděla Michaela (uprostřed). Nad vstupem do kaple je sousoší sv. Anny vyučující Pannu Marii.V době josefínských reforem sloužila kaple jako prachárna.

Mariánský sloup Nanebevzetí Panny Marie

Mariánský sloup Nanebevzetí Panny Marie

Pamětní kámen Židovské obce

Pamětní kámen Židovské obce

Byl odhalen v roce 2002 v parčíku za radnicí. Je na něm vyobrazena původní kyjovská synagoga, která byla v roce 1962 zbořena. Stávala v místech dnešního kulturního domu. Spolu s ní podlehly asanaci i zbytky rázovité židovské čtvrti. Nezachoval se ani židovský hřbitov. Smutný osud kyjovských Židů připomíná památník obětem holocaustu, umístěný v areálu nemocnice.

Radniční galerie

Radniční galerie

Galerie byla otevřena počátkem roku 2002 v nově vzniknuvším atriu realizovaném v rámci přístavby kyjovské radnice. Tyto prostory slouží jednak k vystavování děl především začínajících a amatérských umělců a jednak potřebám radnice k prezentačním účelům. Činnost galerie je řízena Městským úřadem Kyjov, konkrétně odborem školství a kultury.

Nejbližší cíle v okolí