Milotice

Milotice

Milotice

Poloha

Vinařská obec Milotice, proslulá svým zámkem, leží asi 6 km jižně od Kyjova a 10 km na sever od Hodonína.

Historie

Milotice byly sídlem panství, které po třicetileté válce držel uherský rod Serényiů.

Památky

Dominantou obce je renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, který byl později barokně přestavěn. V zámeckém sklepě je umístěna galerie vín. K dalším památkám patří barokní kostel Všech svatých z let 1697 - 1701 s umělecky hodnotným vnitřním zařízením. Kostel je obehnán zdí s osmi barokními plastikami mistrů, kteří pracovali na výzdobě zámku. Soubor barokních staveb doplňuje fara a barokní sochy.

Kulturní tradice

Obec žije řadou tradičních slavností, jako je fašank s průvodem, nebo krojované hody. Zapomenout nelze ani na proslulé výstavy vín. Nejznámější akcí je národopisný festival kyjovského Dolňácka, který se koná v mezidobí Slováckých roků v Kyjově v přírodním areálu vinných sklepů Šidleny a v zahradě zámku. V obci působí dechová hudba Miločanka, cimbálová muzika Kalina, Dětská cimbálová muzika, dětský kroužek Jatelinka a Slovácký soubor Milotice.

Příroda

K přírodním zajímavostem okolí Milotic patří přírodní rezervace Písečný rybník se třemi ostrůvky a zachovalou flórou (leknín, stulík) a faunou a přírodní rezervace Horky s chráněnou stepní teplomilnou květenou (hlaváček jarní).

Fotogalerie

Státní zámek Milotice

Státní zámek Milotice

Milotický zámek s parkem, jehož definitivní podobu určilo 18. století, tvoří dominantu obce. Původně renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, jenž byl v letech 1720 – 1725 barokně přestavěn, měl svého předchůdce v gotické vodní tvrzi. Dnešní návštěvník si může prohlédnout náročně komponovaný celek zámeckého areálu s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou, dvěma oranžériemi, francouzským parkem a přilehlou bažantnicí. Zámeckou instalaci každoročně doplňují sezónní výstavy. V současné době je zde prodejní galerie vín. Koncerty a další akce, které se na zámku pravidelně pořádají, jsou součástí společenského života obce. K zámku se váže pověst o milotické černé hraběnce.

Vinné sklepy Šidleny

Vinné sklepy Šidleny

Areál vinných sklepů stojící samostatně asi 2 km jihozápadně od obce pod kopcem Náklo. Dějiště Národopisného festivalu kyjovského Dolňácka. Vinařství se v Miloticích ujalo již před třicetiletou válkou a vinice byly původně soustředěny v trati zvané Horky. Vzhledem ke své poloze se však jako vinná hora lépe hodily Šidleny , takže koncem 17. století poskytli majitelé milotického panství Serényiové tuto bývalou pastvinu pro pěstování révy vinné. Na Kyjovsku se v té době pěstovala hlavně bílá vína, dnes již vymizelé odrůdy - šryk, lampart, topol nebo ebling, Naši předkové jim pro jejich pozdní zrání říkali „kyseláci“. Pro některé dnes známé odrůdy používali dávní vinaři libozvučné názvy. Ryzlink rýnský byl řezlík nebo budinka, Sylvánské zelené cinyfádl, Chrupku bílou nazývali časladorem. V Šidlenách, které se staly dominantní vinnou horou Milotic, se později soustředila i výstavba sklepů a búd. Původní přízemní búdy obdélníkového tvaru stávaly samostatně v jednom řádku vinoucím se do kopce. Stavebním materiálem byla nepálená cihla. Vstupní průčelí bylo prolomeno pravoúhlým vchodem a malým větracím okýnkem s mříží, zvenku uzavřeným dřevěnou okenicí. Búdy byly jednoprostorové s trámovým stropem a půda nad nimi sloužila jako seník. Čelní stěna byla ozdobena modrou podrovnávkou. V zadní části lisovny byl jeden nebo dva schody, po nichž se sestupovalo k šíji. Staré búdy byly štítově orientované, mladší výstavba má většinou okapovou orientaci, některé lisovny jsou opatřeny žudrem. V kolonii je i několik sklepů bez lisoven, jen s převýšeným pravoúhlým průčelím, krytým pultovou stříškou. Od konce 50. let minulého století se Šidleny postupně rozrostly v členitý areál čítající 250 sklepů, zástavba tvoří náznaky několika náměstíček. Nově vybudované stavby jsou většinou patrové, často s obytným podkrovím. Při dekoraci novodobých sklepů se navzdory tradici používala forma sgrafita v břízolitové omítce. Kolorit Šidlen dotvářejí drobné sakrální objekty, nejstarší je křížek u polní cesty do Milotic, zajímavá jsou sloupková boží muka z roku 1969. Milotická sklepní osada nemá starobylý ráz petrovských Plžů ani domácký půvab vinných sklepů na úpatí Chrástu u Vlkoše. Rozložena na návrší mezi vinicemi však nabízí krásný výhled do údolí a atmosféru živé vinařské kolonie.

PR Horky

PR Horky

Travnaté a křovinaté svahy kopce Nákla asi 1,5 km jihozápadně od Milotic s bohatou populací hlaváčku jarního. Z důvodu výskytu hadince červeného byly Horky navrženy k zařazení mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Rostlinstvo a živočišstvo Horky Na mělčích půdách se vyskytuje stepní vegetace s kostřavou walliskou, kavylem tenkolistým, Ivanovým a vláskovitým. Vedle hlaváčku jarního a hadince červeného se zde vyskytuje i kozinec vičencovitý a dánský, divizna brunátná, zvonek sibiřský, hadí mord nachový a objeven byl i vstavač kukačka. Na místech s neuzavřenou vegetací byla zjištěna pampeliška pozdní, šater latnatý a oman oko Kristovo. Z dalších druhů stojí za zmínku čilimník řezeňský, vlnice chlupatá, sápa hliznatá, řepovník vytrvalý a česnek žlutý. Z teplomilných druhů motýlů vyniká žluťásek jižní, otakárek fenyklový, okáč zední, modrásek jetelový, z blanokřídlých pak drvodělka fialová, vosík francouzský, pačmelák vzácný a panenský. Plazy zastupuje ještěrka obecná a užovka hladká, z ptáků jsou významní strakapoud jižní, žluva hajní, bramboříček černohlavý, ťuhýk obecný, pěnice vlašská, koroptev polní a křepelka polní.

PR Písečný rybník

PR Písečný rybník

Přírodní rezervace Písečný rybník u Milotic leží asi 0,6 km severovýchodně od obce Milotice v nadmořské výšce 182 m. Rezervaci tvoří mozaikovitě členěná soustava rybníka s několika ostrůvky, přilehlými mokřady, slatinnými loukami a okolními lesními porosty. V takto pestrém území se vyskytuje celá řada vzácných, zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Rezervace je velmi hodnotným územím jak po stránce botanické, zoologické, krajinářské i estetické. Geologický podklad rybníka tvoří jemné písky a vápnité jíly. Klimaticky náleží do teplé oblasti. Pro své nesporné bohatství byla lokalita vyhlášena jako rezervace již v roce 1956. Současná rozloha území je 35,45 ha, z toho cca 20 ha tvoří vodní plocha. Území je navržené i mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.

Kostel Všech svatých

Kostel Všech svatých

Barokní milotický kostel byl postaven v letech 1697–1703. Umělecky hodnotný interiér s obrazy od J. Sterna a sochami O. Schweigla. Kolem kostela je zeď s hranolovými pilíři. Na nich jsou druhotně osazené barokní sochy svatých z 18. století. U brány stojí sochy sv. Anny a sv. Josefa, následuje sv. Vendelín, dále je zde sv. Jan Nepomucký, sv. Libor, který sem byl přenesen z Dubňan, sousoší tzv. Malé Kalvárie, sv. Florián, sv. Hubert (?) a sv. Jan Křtitel. U kostela stojí skupina budov barokního původu.

Nejbližší cíle v okolí