- Východní Morava
-
rozlehlé cíleturistické oblasti
-
turistické zóny
- Huštěnovice
atraktivity
- Kostel sv.Anny
- Muzeum Huštěnovice
Zápisník cestovatelů
Huštěnovice
Stručná historie obce
Trvalé osídlení vykazuje kraj a s ním i území Huštěnovic až do doby neolitické neboli mladší doby kamenné, spadající do 4. tisíciletí před naším letopočtem, kdy člověk přešel od života kočovného a loveckého natrvalo k zemědělství. Na katastru huštěnovickém v trati Dvořiště a na Záhumenici byly zjištěny popelnicové jámy lidu popelnicových polí. Tento lid se lišil svým pohřebním rituálem od lidu mohylové kultury, který sice své mrtvé pohřbíval a spaloval, ale ostatky pak ukládal pod typické pro něj mohyly. Archeologické nálezy potvrzují sídliště starých Slovanů u Huštěnovic v trati Huštěnůvky, Lněné, Vinšovaté, Záhumenice, Na padělku, Koňov, který uzavíral okruh kmenového hradiska Veligradu. Z nálezů se dozvídáme, že tehdejší lidé provozovali domácí zpracování vlny, lnu a tkaní látek na stavech. Živili se lovem zvěře, pastevectvím a rybářstvím. Byly nalezeny keramické střepy, železné nožíky, šídla, kamenné brousky, přesleny a kosti domácích zvířat. Přes Moravu se přepravovali na korábech z jednoho dubového kmene, který byl u Huštěnovic nalezen v r. 1936 a je uložen ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti. Velkou zásluhu na probádání hradištní kultury v Huštěnovicích má zemřelý zdejší děkan Jakub Hudeček, který v Huštěnovicích působil od r. 1910 do r. 1937. Sepsal kroniku obce a jeho zásluhou bylo otevřeno v r. 1934 v obci muzeum, které podávalo obraz života hlavně starých Slovanů. Sbírky jsou nyní umístěny na Velehradě a v Uherském Hradišti. Jméno Huštěnovice je odvozené od osobního jména Uštěn, málo pravděpodobné od Utěšen. Protože osobní jméno Uštěn je jménem jednoduchým, je pravděpodobnost starší existence naší osady více než zřejmá. Ovšem Huštěnovice na počátku druhého tisíciletí nebyly na nynějším místě, nýbrž v trati zvané Huštěnůvky. Staré Huštěnovice byly založeny podle staré slovanské tradice na vyvýšenině, hrazeny vodou a bažinami. K opuštění staré osady huštěnovické a k založení osady na nynějším místě došlo v letech 1261–1320 z podnětů dnes neznámých. Možná, že jejich zánik podobně jako před tím Koňova byl způsoben válečnými příčinami, není však také vyloučena možnost přeložení osady fyzikálními příčinami, vlivem moravních záplav, které po rozrušení souvislé lesní plochy v Jeseníkách a v Beskydech začínaly mít již v této době katastrofální rozsah. Není však vyloučená ještě třetí možnost, že k zániku původních Huštěnovic došlo jen z vůle tehdejšího jejího vlastníka, totiž cisterciáckého kláštera na Velehradě. Pro lepší kázeň mezi svými mnichy, pracujícími na klášterních dvorech, byl pro zrušení staré osady huštěnovické, anebo nepřál jejich obnově. V současnosti mají Huštěnovice 998 obyvatel.