Poloha

Vinařská obec Strachotín leží na severním břehu Novomlýnských nádrží asi 15 km na sever od Mikulova.

Historie

Ves patří ke starým sídelním oblastem tohoto kraje. Mezi nejvýznamnější archeologické lokality patřila Petrova louka, která bohužel zmizela pod hladinou vodního díla Nové Mlýny. Právě tady se v roce 864 střetl Rastislav s franským panovníkem Ludvíkem Němcem, které vyústilo v uznání Moravy. První písemná zmínka o obci je z roku 1046. V r. 1334 dostal hrad Děvičky, k němuž patřil i Strachotín, Hartman z Lichtenštejna a od počátku 15. století, kdy městečko Strachotín bylo obehnáno hradbami, patřil k mikulovskému panství. V roce 1582 císař Rudolf II. udělil Strachotínu právo dva jarmarky a týdenní trh. V 16. století byl Strachotín důležitým centrem novokřtěnců. Podle písemných zpráv mezi nimi byla celá řada řemeslníků. Život místních lidí poznamenaly časté války, protože při každém průchodu armády byla obec vydrancována. V roce 1619 na loukách mezi Strachotínem a Dolními Věstonicemi moravští odbojní stavové porazili císařské vojsko generála Dampierra.

Památky

Mezi významné architektonické památky v obci patří kostel sv. Oldřicha ze 13. století, který patří k nejstarším gotickým kostelům na Břeclavsku. Farní budova pochází z konce 18. století. Uprostřed návsi před školou stojí socha patrona hasičů a chránce před ohněm sv. Floriána a památkovou ochranu požívá i boží muka při odbočce ze silnice do Popic.

Jižně od obce se nacházela významná archeologická lokalita Petrova louka, která je nyní pod hladinou Novomlýnské nádrže. S cennými nálezy z doby Velké Moravy souvisí výstavba Památníku Velké Moravy v obci.

Příroda

Strachotín leží na okraji dyjské nivy, která byla s výjimkou Strachotínského rybníka (asi 40 ha) zatopena střední a dolní nádrží novomlýnské soustavy. Zanikly zde rozsáhlé plochy lužních lesů, luk a mokřadů. Střední zdrž se stala významnou zastávkou ptačích tahů i pozoruhodným hnízdištěm a byla zde vyhlášena přírodní rezervace Věstonická nádrž. V blízkosti Popického potoka se donedávna vyskytovaly zbytky slanomilné vegetace s jitrocelem přímořským.