Slovní popis polohy obce

Devět kilometrů na sever od Zlína se rozprostírá třiapůltisícové město Fryšták s příměstskými částmi Horní Ves, Dolní Ves a Vítová.

Stručná historie obce

První doklad o Fryštáku se objevuje za panování Karla IV. Lucemburského, v písemnosti z 15. ledna 1356. Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší. Svědčí o tom kupříkladu archeologické nálezy z pravěku. Nástupním prostorem bylo pravděpodobně rozsáhlé sídliště v lokalitě Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické (zhruba ze 6.-2. tisíciletí před Kristem), stopy po prvních zemědělcích a pastevcích v Lukovečku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí (Lukoveček) či vliv germánský (Fryšták, Vítová). Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka mělo slovanské osídlení a později kolonizační vlna ve 13. století. Městský ráz "svobodného tržiště" se dotvářel hlavně v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve středověku ekonomickým zázemím zeměpanského sídla Lukova. Podle listiny z roku 1389 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázně i jatka. Od konce 19. století se vedle zemědělství dostala do popředí dřevozpracující výroba (prosluly např. firmy Jadrníčkova, později Pekárkova, družstvo Valašský dřevoprůmysl, dílna pana Machače, Grmely, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální přestavbě městečka, zmizela typická dřevěná zástavba a postupně se vytvářel dnešní vzhled města, obohacený o krásnou budovu radnice, základní školy a další objekty. Pověstná je pracovitost rolníků, podnikavost místních občanů, výborná hudební a divadelní tradice, lidové zvyky a fryštácký dialekt, zachycené v knize L. Jadrníčka "Městečko Fryšták" (1933, 1947) a v publikaci dr. Česlava Zapletala a kol. "Město Fryšták" (1996), "Literární místopis Fryštácka" (1991) a "Fryštácko hudební" (1987).

Nejvýznamnější památky

K významným pamětihodnostem města patří barokní chrám sv. Mikuláše (s gotickými základy ze 14. století), dům č. p. 1 známý jako Hrubá hospoda, barokní socha Jana Nepomuckého na náměstí a statek ze 17. století v Dolní Vsi. V soutěži O zlatou cihlu obnovy venkova Zlínského kraje bylo město Fryšták oceněno za rekonstrukci budovy radnice a základní školy. Na secesním domě č. 2 na náměstí Míru najdeta nejstarší reliéf T. G. Masaryka (z roku 1905).

Kultura a tradice

Bohaté tradice lidové kultury rozvíjejí dětské folklorní taneční soubory Fryštáček a Pramének, dechová hudba Fryštácká Javořina nebo cimbálová muzika Prameny. Každoročně bývá na náměstí rušno v období Mikulášských trhů s hudebním programem i ukázkami rukodělné výroby typické pro Valašsko a okolí. Několik posledních let se ve Fryštáku setkávají muzikanti dechových kapel z Moravy, Čech i Slovenska.

Pověst z regionu zpracoval Česlav Zapletal v knize "Fryštácká brázda vypráví" (2004).

Možnosti trávení dovolené

Návštěvu města lze spojit s pobytem na koupališti Lukoveček nebo využít možnosti sportovního areálu města. Ubytování nabízejí penziony přímo ve městě nebo hotely ve Zlíně. Nedaleká Kostelecká přehrada a další přehrada v Dolní Vsi nabízí možnost rybaření. Okolní příroda láká k turistickým vycházkám. Cílem může být třeba Zoo a zámek Zlín–Lešná, hrad Lukov či poutní místo Svatý Hostýn.

Další témata (upřesněte)

K významným rodákům patří hudební skladatel a dirigent Břetislav Bakala (1897-1958) a Jaroslav Kvapil (1892-1958) - zakladatelé JAMU v Brně, Dalibor Brázda (1921-2005) a Hanuš Domanský (1944), akad. malíř a spisovatel Ludvík Jadrníček (1863-1954), etnograf Karel Pekárek (1911-1966).

Podstatnou část svého díla vytvořil ve Fryštáku přední český básník, dramatik, překladatel a scénárista PhDr. Václav Renč (1911-1973); pamětní deska s reliéfem V. Renče je umístěna u vchodu do městské knihovny, při níž působí společnost dr. V. Renče.

Své mládí prožil v domě na náměstí i známý grafik, malíř a sochař Jaroslav Hovadík (1935).