MUDr. František Veselý (1862-1923)

Zakladatel akciové lázeňské společnosti v Luhačovicích a iniciátor vybudování moderních luhačovických lázní. Pocházel z Bystřice nad Pernštejnem a působil jako lékař v Brně. Zde v prostředí umělců a intelektuálů vznikla myšlenka o vytvoření slovanského kulturního centra na Moravě. Místo pro tento účel nalezl MUDr. František Veselý v Luhačovicích. Od roku 1902 do roku 1909 byl ředitelem luhačovických lázní, které za jeho působení zcela změnily svoji podobu. Pro svůj záměr získal slovenského architekta Dušana Jurkoviče.

Leoš Janáček (1854 – 1928)

Hudební skladatel světového jména. V letech 1892 – 1928 navštívil Luhačovice nejméně pětadvacetkrát. S Luhačovicemi jej kromě léčby spojovalo také společenské a kulturní zázemí. Byl ředitelem brněnské varhanické školy, sbormistrem, hudebním kritikem, sběratelem i upravovatelem lidových písní. K jeho nejznámějším dílům patří opery Její pastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky, Výlety pana Broučka, Káťa Kabanová, Šárka, Věc Makropulos a Z mrtvého domu. Z luhačovického prostředí vychází opera Osud, vrcholem vokálně–instrumentální tvorby je Glagolská mše, jejíž část komponoval v Luhačovicích.

MUDr. František Šťastný (1913 – 1944)

Válečný hrdina, držitel mnoha vojenských vyznamenání. Po smrti rodičů vyrůstal v Luhačovicích u tety. Byl aktivním sportovcem, členem Sokola a vůdčím duchem studentských a kulturních spolků. Za druhé světové války se zapojil do boje proti fašismu a v Anglii dokončil studium medicíny. Jako účastník Slovenského národního povstání byl zajat a umučen. Jeho jméno nese jeden z luhačovických pramenů.

Dušan Samuel Jurkovič (1868 – 1947)

Slovenský architekt evropského významu. Ve svém díle vycházel ze znalosti tradic lidové kultury, jejíž prvky propojoval s nejmodernějšími architektonickými principy. Vytvořil jedinečný a nezaměnitelný architektonický styl. Až do první světové války působil převážně v Čechách a na Moravě. Na počátku 20. století postavil v Luhačovicích komplex lázeňských budov, které z místních lázní vytvořily jedinečné slovanské kulturní centrum.

Antonín Václavík (1891 – 1959)

Přední znalec lidové kultury, neúnavný osvětový pracovník, autor rozsáhlého vědeckého díla. Pocházel z Pozlovic. Byl zakladatelem luhačovického muzea a autorem rozsáhlé monografie Luhačovské Zálesí. Po vzniku republiky působil na Slovensku až do roku 1939. Založil studium národopisu na Masarykově univerzitě v Brně, kde se zformovala poválečná generace moravských etnografů.