Beskydy - Javorníky

Beskydy - Javorníky

Vítejte v Beskydech a Javorníkách

Beskydy a Javorníky patří k tradičním turistickým oblastem pro letní i zimní dovolenou. Nabízejí neporušenou přírodu CHKO Beskydy, zajímavé památky, folklórní a jiné akce a kvalitní služby.

Oblast Beskyd a Javorníků je známá hlavně lidovou valašskou architekturou, ale najdou se tu také významné církevní památky, jako je známá kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, zajímavé turistické atrakce, například proslulá socha Radegasta nebo památky na dobu 2. světové války. Beskydy a Javorníky jsou jediným místem na našem území, kde se pravidelně vyskytují naše nejvzácnější velké šelmy – vlk, medvěd a rys. K nejcennějším územím patří především horské pralesní rezervace, například Kněhyně-Čertův mlýn nebo Razula, ale své kouzlo mají také četné skály, jeskyně nebo památné stromy, jako je dutá Kobzova lípa ve Francově Lhotě. Oblast Beskyd a Javorníků je proslulá valašským folklórem, který je živou součástí života obcí. Setkat se s ním lze na řadě místních slavností nebo v areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde každoročně probíhá více než 60 akcí zaměřených na folklór a lidové tradice. V mnoha obcích je silná také řemeslná tradice a s výrobky lidových tvůrců je možné se setkat na řadě jarmarků, například Sklářském jarmarku v Karolince. Beskydy a Javorníky nabízejí velmi pestrou škálu možností rekreace. Pěší turisté, cykloturisté, lyžaři, horolezci i milovníci odpočinku u vody si tady přijdou na své, ať už do regionu přijedou na víkend nebo prožít příjemnou dovolenou. Zimní dovolená v tomto regionu znamená zpravidla lyžování, ale možností je daleko více – snowboard, bruslení, kuželky, bowling, tenis. Pro realaxaci pak wellness centra, bazény, či jen sauna nebo masáž. Po celý rok jsou samozřejmostí kvalitní služby a valašská pohostinnost.

Fotogalerie

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Národní kulturní památka

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Národní kulturní památka

Rožnovské muzeum prezentuje po celý rok obsáhlou kolekci lidových staveb a pořádá zajímavé akce. Ukázky řemesel a obyčejů. Dřevěné městečko Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Dnes je Valašský Slavín čestným pohřebištěm. Mlýnská dolina Shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů je poháněna vodou. Mlýnská dolina je nejmladší částí muzea, pro veřejnost byla otevřena v roce 1982. Valašská dědina Valašská dědina je nejrozsáhlejší část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska. Pro funkční typ větrného mlýnu však nebyla zvoleno vhodné místo, a tak se síla větru nedá prakticky využít. Součástí je i chov původního valašského plemene ovcí.

Česko-slovenský mechanický betlém

Česko-slovenský mechanický betlém

V Horní Lidči byl v roce 2011 uveden do provozu nový mechanický betlém. Součástí expozice betlému je kromě vyřezávaných dřevěných postaviček a architektur filmový snímek, který byl pro tento účel natočen. Návštěvníkovi přibližuje nejzajímavější historické momenty, události, zvyky, stará původní řemesla tak jak se v průběhu staletí vyvíjel život v našem kraji, v česko-slovenském pomezí. V průběhu filmové projekce jsou osvětlovány jednotlivé monumenty betlému, o kterých se v daném momentu ve filmu hovoří. Podmanivá hudba včetně doprovodného slova dotváří výjimečnou atmosféru betlémského příběhu o narození Ježíška. Při stavbě betlému byl kladen velký důraz na vytvoření zajímavého prostoru, ale také příjemné atmosféry, která divákovi umožňuje prožít hluboký duchovní zážitek. Tím je náš betlém charakteristický a mimořádný. V betlému je možné shlédnout mimo jiné dřevořezby čtyřiceti nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje, například Hostýn, Velehrad, hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Radhošť, Trenčínský hrad, zámek Bojnice atd. Část betlému je vyhrazena také dřevěným stavbám z Horní Lidče. Velkým lákadlem jsou pohyblivé figurky, jejichž prostřednictvím v našem betlému ožívají stará řemesla a zvyky. Obdivovat můžeme 65 mechanicky se pohybujících figur. Betlém byl realizován ve spolupráci s partnerskou obcí Dohňany na Slovensku. Projekt „Česko-Slovenský pohyblivý Betlém“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013. Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². V betlému je osazeno asi 220 figur, z toho 65 pohyblivých, více jak 100 vyřezávaných staveb. Autor námětu – Josef Tkadlec, scénář – Naďa Urbášková, návrh betlémské scény – Jan Teisler, světelný design – Jan Plesník, kamera – Martin Žucha, hudba – Jiří Pavlica, stavba scény, mechaniky – Zdeněk Tkadlec, výtvarné práce – Jana Trubačová. Provoz betlému: protože součástí prohlídky betlému je také promítání filmu, budou stanoveny začátky projekce. Divák se usadí v hledišti, shlédne asi 30-ti minutový filmový snímek, potom následuje prohlídka betlému, předpokládaná doba prohlídky maximálně 60 minut. Celková doba návštěvy betlému je 1,5 hodiny. Další projekce je tedy možná po dvou hodinách. Kapacita hlediště je 45 míst, proto doporučujeme rezervovat si prohlídku telefonicky, zejména před vánočními svátky.

CHKO Beskydy

CHKO Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy je největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Rozkládá se na území Zlínského a Moravskoslezského kraje, okresů Vsetín, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Její výměra je 116 000 ha, a byla vyhlášena v roce 1973.

NPR Kněhyně - Čertův mlýn

Národní přírodní rezervaci Kněhyně - Čertův mlýn tvoří přirozené lesní porosty horského typu na vrcholu a přilehlých svazích vrchů Kněhyně (1257 m n. m.) a Čertův mlýn (1206 m n. m.). Rezervace byla vyhlášena v roce 1989 na výměře 195 ha.

Pustevny - útulny Libušín a Maměnka

Pustevny - útulny Libušín a Maměnka

Útulny (turistické chaty) Libušín a Maměnka v areálu Pustevny, na Radhošti patří k známým stavbám proslulého architekta Dušana Jurkoviče.

Rožnovské pivní lázně

Rožnovské pivní lázně

Čertovy skály v Lidečku

Čertovy skály v Lidečku

Unikátní skalní stěna na okraji obce Lidečko. Skály představují ideální lezecký terén i zajímavý turistický cíl pro každého. Jedná se o přírodní památku. Kolem skal prochází naučná stezka Vařákovy Paseky. Vznik a uspořádání skal je námětem řady bájí a pověstí.

Dřevěný toleranční kostel

Dřevěný toleranční kostel

Toleranční kostel ve Velké Lhotě je unikátní ukázkou původních protestantských kostelů z konce 18. století. Historie dřevěného tolerančního kostela je spjata s tzv. Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. V letech 1875-1895 zde působil autor Broučků Jan Karafiát. Pobyt tohoto kazatele připomíná i pamětní deska na budově fary. Jeho jméno nese i naučná stezka zbudovaná v posledních letech.

Hroby Portášů Valašská Bystřice

Hroby Portášů Valašská Bystřice

Kulturní památka chráněná státem. Hroby s barokními náhrobky se nacházejí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kamenná kaple v románsko-byzantském stylu byla dokončena a vysvěcena v roce 1898. Stavba je obložena dřevěným šindelem. Je to nejvýše položená církevní stavba v ČR. Na počátku července bývá cílem cyrilometodějských poutí.

Kaplička sv. Huberta ve Valašské Senici

Kaplička sv. Huberta ve Valašské Senici

Nová dřevěná kaple sv. Huberta je postavena na kopci na vesnicí Valašská Senice, v blízkosti hřebenové cesty (modrá značka Francova Lhota - rozhledna Čubův kopce - Kobzova lípa - Makyta). Kaplička byla slavnostně vysvěcena dne 1.5.2012. U kapličky (dál od cesty, směrem k obci Valašská Senice) je dřevěná vyřezávaná socha sv. Josef Dělníka v nadživotní velikosti. Z místa je dobrý výhled směrem na obec Valašská Senice a kopce, které ji obklopují.

Karlovské muzeum

Karlovské muzeum

Barvičův dům Napůl zděný kupecký dům snad z roku 1813 se nazývá podle obchodníka a posledního karlovského fojta Karla Barvíce. Barvič se třikrát oženil, naposledy si v 79 letech bral o 44 let mladší vdovu, která už měla 6 dětí. Barvič měl už 7 potomků z prvního manželství. Syn Jindřich hospodařil na fojtství, Jakub převzal po otci obchod, byl úspěšným karlovským obchodníkem, dcera Marie se stala milenkou majitele skláren, starosty Salomona Reicha, čímž si zajistila existenci také. Nejznámějším z Barvičových dětí se stal syn Josef - známý brněnský knihkupec a nakladatel. Nyní je v domě Karlovské muzeum s expozicí o historii obce, zemědělské a salašnické výrobě a se souborem řezbářských prací. Samostatnou expozici tvoří historie výroby zaniklých skláren. V podkroví muzea je galerie, kde probíhají výstavy. [Lípa u muzea se svým úctyhodným obvodem 5 metrů jistě pamatuje obchodníka a fojta Barvíce]

Lyžařská lokalita Horní Bečva

Lyžařská lokalita Horní Bečva

Lyžařská lokalita Horní Bečva uspokojí jak rodiny s dětmi, vyznavače snowboardu i náročné lyžaře. Naleznete zde tyto areály: U Sachovy studánky - východ, U Sachovy studánky - západ, Rališka, Bumbálka, Solisko. Dále pak vleky Kubiška - rodinka, vlek chaty Martiňák, vlek v údolí Mečová, vlek u Masarykovy chaty na Bumbálce. Pro běžkaře jsou k dispozici upravované okruhy i hřebenové trasy. Možnosti ubytování a stravování v hotelích, penzionech i soukromí. Každý den aktuální počasí, sněhové podmínky a provozní doba na www.infocesko.cz a www.beskydy.cz.

Lyžařská lokalita Kohútka, Vranča

Lyžařská lokalita Kohútka, Vranča

Východiskem pro tuto lyžařskou lokalitu je obec Nový Hrozenkov. Vleky se nacházejí jak na severovýchodních svazích v údolí Vranča, tak na úbočí Kohútky a Portáše v pohoří Javorníky. Kohútka (913 m n. m.) je vybavena čtyřsedačkovou lanovkou a systémem umělého zasněžování. Společný skipas s dalšími středísky na Valašsku a zapojení do celostátního systému Czech Skipass. Kromě kvalitních sjezdovek je lokalita východiskem či cílem hřebenové běžkařské trasy. Lokalita je dostupná osobními auty, veřejnou dopravou. Středisko Kohútka je přístupné po nově vybudované horské silničce, možnost využití skibusu. Možnosti ubytování a stravování v hotelích a chatách jak v údolí, tak na hřebeni Javorníků. Na Kohútce je česko-slovenské turistické informační centrum.

Lyžařská lokalita Soláň

Lyžařská lokalita Soláň

Lyžařská lokalita Soláň zahrnuje lyžařská střediska v blízkosti centrální části Vsetínských vrchů. Skiareály Soláň - sedlo, Soláň (dříve TJ Rožnov) a Karolinka jsou součástí nově koncipovaného SKIREGIONU Soláň-Karolinka, který nabízí společné permanentky pro tyto tři areály (Soláň - sedlo, Soláň a Karolinka). Návštěvníci mohou využívat SKIBUS v ceně permanentky, který propojuje tyto 3 areály, vybrané ubytovací kapacity a nabízí každodenní dopravu z Rožnova pod Radhoštěm. Kromě tří areálů, patřících do nově vytvořeného Skiregionu Soláň- Karolinka v této lyžařské lokalitě naleznete lyžařský vlek Soláň - Bzové a v Hutisku - Solanci lyžařské areály Kamenný most a Pod Soláněm. Lyžaři zde naleznou svahy vesměs vhodné pro rodiny s dětmi, pro lyžařské výcvikové kurzy, ale na Soláni si užijete také černou sjezdovku pro zdatné lyžaře. Samozřejmostí jsou upravované svahy s umělým zasněžováním, široká nabídka ubytování, stravování a doprovodných služeb. Milovníci běžeckého lyžování a zimní turistiky by neměli vynechat vyhlášenou běžkařskou hřebenovou trasu (Vsetín - Soláň - Bumbálka) s krásnými výhledy na Beskydy a Javorníky. Informace o této lokalitě získáte v Turistickém informačním centru "Zvonice Soláň".

Lyžařský areál RAZULA

Lyžařský areál RAZULA

Ski areál Razula nabízí celkem čtyři sjezdové tratě a snowpark. Hlavní sjezdovka Razula o délce 1km nabízí špičkovou úpravu povrchu, zasněžování i kompletní osvětlení, stejně jako sjezdovka Horal. Pro ubytované v resortu Valachy nabídka skipasu společného pro areál Razula, areál Kohútka a areál Bílá. Nabídka lyžování je doplněna značenými a upravovanými běžkařskými tratěmi. V areálu je k dispozici občerstvení, ski servis a půjčovna lyží, lyžařská škola. U sjezdovky Horal je nabízena atrakce snowtubing - sjíždění svahu na speciálních gumových člunech.

Naučná stezka Vařákovy paseky

Naučná stezka Vařákovy paseky

Naučná stezka Vařákovy paseky začíná u vlakového nádraží v Horní Lidči. Zpočátku vede po žluté turistické značce kolem Lačnovských rybníků, do vesnice Lačnova, odtud kolem Dolních a Horních lačnovských skal až na hřeben Vizovických vrchů. Dále pokračuje modrou turistickou značkou na Vařákovy paseky. Odtud se vrací kousek zpět k rozcestí Láz a pokračuje pod vrcholy Krajčice a Kopce k Čertovým skalám a do Lidečka. Trasa naučné stezky, dlouhá 16 km, vede po značených turistických cestách a je vyznačena na každé tabuli stezky. Je zde celkem 15 zastavení, která informují návštěvníky o přírodě a historii celé oblasti.

NPR Pulčín - Hradisko

NPR Pulčín - Hradisko

Národní přírodní rezervaci Pulčín - Hradisko tvoří nápadné Pulčínské skály a vrchol Hradisko (773 m n. m.) včetně jeho prudkých svahů a v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace byla vyhlášena v roce1989 na ploše 72,73 ha.

NPR Razula

NPR Razula

Prales Razula byl vyhlášen Národní přírodní rezervací již v roce 1933. Výměra rezervace je 23,52 ha. Nachází se asi 2 km jihovýchodně od Leskového - místní části obce Velké Karlovice - v závěru údolí Hanzlůvka, v nadmořeské výšce 660 - 812 m n. m. Předmětem ochrany je lesní porost letitých velikánů jedlí bělokorých (Abies alba) a buků lesních (Fagus sylvatica) s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Les je ponechán přírodním zákonitostem a samovolnému vývoji bez zásahu člověka. Díky tomu jsou zde k vidění všechny fáze života stromu - jak malinkaté semenáčky rok nebo dva staré, tak stromy dorůstající a jen pár metrů vysoké, dále pak stromy dospělé v nejlepších letech svého života, v nepolední řadě stromy staré, často napadené dřevokaznými houbami a hmyzími škůdci, a nakonec stromy mrtvé - ať odumřelé stářím nebo díky vlivům životního prostředí. Takto různorodý les - jak počtem druhů stromů, tak jejich věkem - vytváří ideální prostředí pro život spoustě jiných (často velmi vzácných) organismů - ať rostlin, živočichů nebo hub. Ze vzácných druhů rostlin je to například samorostlík klasnatý (Actaea spicata), z živočichů čáp černý (Ciconia nigra) a z hub korálovec jedlový (Hericium flagellum). Pokud by člověk neovlivňoval les svou činností, především nevysazoval druhy stromů, které jsou k užitku pro něj a ne pro přírodu, vypadal by les v našich zeměpisných šířkách a v nadmořských výškách okolo 700 m n. m. právě tak, jak vypadá malinkatý ostrůvek "divoké přírody" nedaleko obce Velké Karlovice. Zároveň je toto místo zdrojem poznání souvislostí různých živočišných říší a jejich vzájemné závislosti jedné na druhé. U pomyslného "vstupu" do Národní přírodní rezervace Razula směrem do Velkých Karlovic je na břehu potoka postaven kruhový dřevěný altánek s lavičkami, u kterého je nainstalována informační tabule upozorňující mimo přírodní zajímavosti také na určitá omezení pro návštěvníky rezervace vyplývající ze zákona.

Pulčínské skály - Hradisko

Pulčínské skály - Hradisko

Pulčínské skály na Valašsku jsou zcela unikátní. Toto největší skalní město na Moravě se rozkládá v masivu kopce Hradisko, mezi skály se vstupuje od rozcestí turistických cest na jihozápadním úpatí kopce pod vesnicí Pulčín. Odtud, kolem Ludmiliny skály a Zbojnického kostela, stoupá stezka strmě vzhůru labyrintem skal. Celý skalní komplex připomíná chaoticky naskládané obrovské balvany, jež se spojují do skalních řad a stěn. Podstatná část skal je skryta ve vegetaci, takže i skalní bloky o výšce až 20 m a délce až 250 m příliš nevynikají. Převažují zde řídké porosty zakrslé břízy, smrky, borovice a buky. Na prosluněných místech se vyskytuje i teplomilná květena.

Rodový shluk valašských chalup - Raťkov

Soubor 26 roubených staveb z přelomu 18. a 19. století je jedním z nejcennějších komplexů lidových staveb dochovaných na původním místě.

Ski areál Búřov Valašská Bystřice

Ski areál Búřov Valašská Bystřice

SKI AREÁL BÚŘOV se nachází v malebném prostředí Beskyd v obci Valašská Bystřice, která je vzdálená 7 km od Rožnova pod Radhoštěm. Areál je vhodný pro začínajíce a pokročilé lyžaře. Je ideální pro lyžařské kurzy, hodně je navštěvován také snowbordisty, pro které je zřízen snowpark.Nadmořská výška vleků je 500 - 620 m.n.m. Na hlavní a dětské sjezdovce je nainstalován zasněžovací systém se třemi sněžnými děly Areco. Výkonné osvětlení zajišťuje komfortní večerní lyžování. Denní úprava povrchu se provádí strojem Prinoth Big. Běžkaři směřující na upravované trasy Vsackých Beskyd mohou využít jízdu na vleku Búřov zdarma.

Ski areál Karolinka

Ski areál Karolinka

Skiareál Karolinka se nachází na okraji města Karolinka, těsně vedle hlavní silnice Vsetín - Velké Karlovice. Areál nabízí vysokokapacitní vlek s hlavní sjezdovkou v délce 1000 m a je určen spíše pro náročnější a sportovní lyžaře. Objízdná trasa „rukáv“ však umožní i méně zdatným lyžařům objet nejprudší část sjezdovky a tím vyhoví i rodině s dětmi nebo lyžařským kurzům. Areál je součástí SKIREGIONU Soláň - Karolinka, pro který platí jeden skipass. Celá plocha hlavní sjezdovky je uměle zasněžována, rovněž je osvětlena a nabízí tak ideální podmínky i pro večerní lyžování. Areál je dostupný vlakem, autobusem nebo autem – parkoviště u spodní stanice s kapacitou 200 aut je ZDARMA.

Socha Radegasta na Radhošti

Socha pohanského slovanského boha Radegasta je dílem sochaře Albína Poláška. Vznikla v roce 1930 ve Spojených státech a v červenci roku 1931 byla přivezena z Frenštátu pod Radhoštěm pětispřežím při příležitosti Slovanské pouti na Radhošť.

SVĚT KAMENŮ

SVĚT KAMENŮ

V naší prodejní galerii naleznete širokou nabídku drahých kamenů, mineralogických ukázek, polodrahokamů a šperků z celého světa. Protože disponujeme dostatečnými prostory včetně parkoviště, je návštěva naši prodejní galerie vhodná pro školní výlety, autobusové zájezdy i individuální turistiku. Vaši prohlídku můžeme na požádání doplnit odborným výkladem o původu drahých kamenů. Najdete nás před světelnou křižovatkou u Eroplánu.

Turistické informační centrum Rožnov pod Radhoštěm

Turistické informační centrum Rožnov pod Radhoštěm

IC podává informace turistům i občanům města o pamětihodnostech města a okolí, o kulturních, společenských a sportovních akcích, informace o vlakových a autobusových spojeních, o službách ve městě, o ubytování a stravování ve městě a okolí, nabízí prodej map, turistických známek a vizitek, upomínkových předmětů, pohlednic, dále prodej knih z edice Rožnovské malé tisky, zdarma nabízí vybrané turistické mapy a propagační materiály, další službou pro veřejnost je kopírování, skenování, veřejný internet a prodej vstupenek v síti TICKETPRO, TICKET ART, TICKETSTREAM, vstupenek na akce T klubu - kulturní agentury a některých zvykoslovných programů Valašského muzea v přírodě

Velký Javorník

Z Velkého Javorníku, který je nejvyšším bodem Veřovických vrchů a jedním z nejnavštěvovanějších míst v Beskydech, se otevírá krásný výhled na hřeben Beskyd, Podbeskydí a Jeseníky.

Buk na Bařince

Buk na Bařince

Mezi údolím Podťaté a Malou Hanzlůvkou v místě, kterému se říká Bařinka, roste buk, jehož stáří se odhaduje na 300 až 400 let. Obvod kmene měří 680 cm. Je největším bukem v okrese Vsetín. Před několika lety mu vichřice začaly ulamovat větve. Navíc si v něm někdo rozdělal oheň, a tím zničil skoro všechna živá pletiva. V současnosti má buk už jen dvě větve. Ochranáři vyřkli krutý ortel: Nedá se zachránit, nechejme ho v klidu dožít.

Expozice skla a sklářských výrobků

Počátky města Karolinky jsou spojeny s podnikatelskou činností židovské rodiny Reichů, kteří dle historických pramenů založili sklárny, což je jeden z hlavních symbolů města. V letech 1861 - 1862 byla založena a otevřena sklárna Karolinina huť (zakladatelem Salomonem Reichem, který ji pojmenoval po jeho nevlastní matce),

Galerie CREARS

Galerie nabízí výběr tvorby umělců, se kterými galerie spolupracuje. O aktuální výstavě se dočtete na internetových stránkách Galerie Crears.

JURKOVIČOVA ROZHLEDNA V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM (Karlův kopec)

JURKOVIČOVA ROZHLEDNA V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM (Karlův kopec)

Barevné řešení rozhledny odpovídá Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. Rozhledna byla postaven dle původních architektových návrhů pouze s drobnými úpravami vycházejícími ze současných platných předpisů. Je vertikálně členěna na sedm podlaží, veškeré kovářské a klempířské práce a většina tesařských prací včetně detailů byla prováděna ručně za použití starých, dnes již téměř nepoužívaných, pracovních postupů. Na stavbu rozhledny bylo použito 200 m3 kulatiny (100 m3 řeziva). Nosné prvky rozhledny jsou z dubového dřeva, na ostatní části byl použit smrk nebo jedle. Přístup na rozhlednu je možný stezkou po zelené turistické značce od centrálního parkoviště (VMP) nebo z areálu Valašské dědiny v období od 1. 5. – 30. 9. 2017. Vstupné na rozhlednu není součástí vstupného do Valašského muzea v přírodě. V čase 12:00 – 12:45 hod. je průchod z Valašské dědiny na rozhlednu uzavřen z důvodu polední pauzy na průchodu. Poslední vstup z rozhledny do Valašské dědiny je 60 minut před zavírací dobou Valašské dědiny. Rozhledna je otevřena denně od 1.5. do 30.6. a od 1.9. do 15.10. od 9:00 do 17:00 hod. a od 1.7. do 31.8. od 9:00 do 18:00 hod. Dále je rozhledna otevřena o víkendech 21. + 22.10. a 28. + 29.10. od 10:00 do 16:00 hod. Vstupné: základní = 30,-Kč, zvláštní = 20,-Kč, snížené = 15,-Kč, rodinné = 60,-Kč.

Kaplička Na Rovni

Zděná kaplička nedaleko základní školy je obklopena šesticí lip.

Karlovské fojtství

Karlovské fojtství

V údolí Bzovém se dochovala roubená stavba fojství, pocházející z 18. Století. Patrová budova s pavlačí, do obdélníku obestavěný dvůr hospodářskými staveními, obrovskou lípou a potokem v krásném prostředí. Nepřesná kopie fojtství je v rožnovském skansenu. Natáčel se zde film Stíny horkého léta. Karlovské fojtství je dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou stojící na začátku údolí Bzové. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák (stavěl také např. fojtství na Solanci). Fojtství je spolu s kostelem nejhonosnější stavbou v Karlovicích. V největší místnosti byla šenkovna a fojt, zástupce vrchnosti v obci, sem každou neděli odpoledne svolával poddané k rozdělování úkolů. Prvním fojtem se po založení Karlovic stal Jura Hudeček "za věrné a dobré služby" majiteli panství. V roce 1848 byl úřad fojta zrušen. Za 134 let trvání úřadu se na fojtství vystřídaly 4 rody (v Malých Karlovicích bylo fojtství od roku 1774 po celou dobu v majetku rodu Třetinů). Roku 1876 koupil bývalé fojtství za 12 000 zlatých František Borák, vnuk posledního solaneckého fojta. Rodině Borakově patří fojtství dodnes a přízvisko "fojt" jim zůstalo.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel postavený v barokním stylu.

Kostel Panny Marie Sněžné

Kostel Panny Marie Sněžné

Farní kostel ve Velkých Karlovicích byl postaven v roce 1754 na půdorysu kříže a má složitou konstrukci obvodových stěn. Celý obvod kostela je zalomen 24 úhly. Uprostřed křížové stavby je věžička s dvoustupňovou cibulovou bání a růžicí. Kostel je zasvěcen sv. Panně Marii Sněžné.

Kostel sv. Jana Křtitele

Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1778 s oltářem netradičně orientovaným na západ.

Kostel sv. Josefa

Kostel sv. Josefa opatřil ojedinělou nástěnnou výzdobou malíř František Podešva.

Kostel Všech svatých

Kostel Všech svatých

Farní kostel Všech svatých byl postaven v polovině 18. století na místě původně dřevěného kostelíka. Projekt jednolodní barokní stavby vypracoval magister murarius Jan Ignác Čapek z Nového Jičína. V červnu 1764 chrám vysvětil olomoucký biskup Maxmilián z Hamiltonu. Z původního barokního vybavení se do dnešní doby dochoval jen hlavní oltář s cenným obrazem Všech svatých od významného vlámského malíře Anthonise Schoonjanse. Schoonjans byl ve své době velmi vyhledávaným umělcem. Věnoval se jak sakrální výzdobě, tak tvořil pro významné evropské šlechtické a panovnické dvory. Značnou část života strávil umělec u císařského dvora ve Vídni, kde patrně vznikl i oltářní obraz Všech svatých. Řada zobrazených svatých se totiž těší velké úctě v rakouském a bavorském prostředí, zatímco v našich zemích je upírána pozornost především k domácímu okruhu z pantheonu světců. K identifikaci postav použil malíř atributy, tj. předměty charakterizující život světců nebo nástroje jejich mučednické smrti. Jde o staletí neměnné umělecké symboly, jimiž autor mluví k pozorovatelům jasnou a srozumitelnou řečí. Dvě dominantní postavy na plátně, sv. Valentin a sv. Liborius, byly pod vlivem místní lidové tradice dlouho považovány za sv. Cyrila a sv. Metoděje, kteří měli podle této tradice působit také v tomto kraji a snad kázat i na slavném Radhošti. Plastická, pro pozdní baroko typická, nadoltářní kompozice představuje Nejsvětější Trojici v den posledního soudu. Zajímavostí je, že při nedávné rekonstrukci horní části 50 metrů vysoké věže kostela byly objeveny tubusy s historickými dokumenty z předchozích oprav kostelní věže v letech 1876 a 1909. Po doplnění kolekce o nové dokumenty ze současnosti, byla v roce 2007 schránka s tubusy uložena zpět do makovice věže.

Lačnovské rybníky

Lačnovské rybníky

Na katastru obce se nachází část soustavy tří Lačnovských rybníků s možností rybolovu a s výskytem vzácné květeny lilie zlatohlavé a vstavače blamatého.

Lyžařská lokalita Velké Karlovice

Lokalita zahrnuje lyžařské areály a vleky ve Velkých Karlovicích - Jezerném, Velkých Karlovicích - Kyčerce, Velkých Karlovicích - Machůzkách, Velkých Karlovicích - Léskovém, Velkých Karlovicích - Babské. V této lokalitě jsou k dispozici upravované běžecké trasy, lze zde absolvovat hřebenové tůry v Javorníkách a Vsetínských vrších či využít upravované tratě ve Velkých Karlovicích.

Památník Antonína Strnadla

Památník Antonína Strnadla

Památník je věnovaný životu a dílu předního ilustrátora Antonína Strnadla, jehož silně ovlivnily valašské lidové motivy.

Památník malířky Marie Bognerové

Památník Marie Bognerové prezentuje život a dílo akademické malířky Marie Bognerové, která ve Valašské Bystřici prožila třicet let svého života.

Památník v tzv. "Provázkových chlévech"

Památník připomíná tragickou událost z roku 1944, kdy v dřevěném chlévě uhořelo 8 partyzánů po přestřelce s nacisty.

Pomník padlých

Pomník byl vystavěn obětem války z řad valašskobystřických občanů.

PR Galovské lúky

Přírodní rezervace Galovské lúky představuje horské květnaté louky na svazích pod hřebenem vrcholu Hrachovec (777 m). Rezervace o rozloze 1,95 ha byla vyhlášena v roce 1952.

PR Klenov

Přírodní rezervaci Klenov tvoří lesnaté svahy a hřeben vrchu Klenov (678 m n. m.) jižně od přehrady Bystřička. Rezervace byla vyhlášena v roce 1999 na výměře 15,35 ha.

PR Kutaný

Přírodní rezervaci Kutaný tvoří smíšený pralesovitý porost na centrálním hřebenu Vsetínských vrchů mezi obcemi Halenkov a Valašská Bystřice. Rezervace byla vyhlášena v roce 1969 na výměře 14,93 ha.

PR Makyta - Valašská Kyčera

Navrhovanou přírodní rezervaci Makyta - Valašská Kyčera tvoří horské bukové lesy v horním konci údolí Kychové v okolí vrcholu Makyta (923,3 m) a Valašská Kyčera (863 m) v Javorníkách na hranicích se Slovenskem. Rezervace by měla být vyhlášena v roce 2008 na výměře 130 ha.

Rozhledna na Čubově kopci

Rozhledna na Čubově kopci

Originální pětipatrová dřevěná rozhledna je volně přístupná. Z rozhledny se můžete kochat výhledy na Javorníky a Vizovické vrchy, na Bílé Karpaty, Lyský průsmyk a Súlovské skály.

Rozhledna Súkenická

Rozhledna Súkenická

Rozhledna se nachází asi 2 km západně od hraničního přechodu Bumbálka a 15 km východně od Rožnova pod Radhoštěm, 200 m od chaty Súkenická.

Ski areál SYNOT Kyčerka

Ski areál SYNOT Kyčerka

Lyžařský areál Kyčerka ve Velkých Karlovicích. Vyhlídková (modrá) – délka 625 m, převýšení 140 m; Funpark (modrá) – délka 250 m, převýšení 50 m; Dětský park II. (modrá) – délka 50 m, převýšení 10m; Sportovní (červená) – délka 520 m, převýšení 130 m; Rekreační (červená) – délka 575 m, převýšení 135 m; Výuková (modrá) – délka 150 m, převýšení 30 m; Výuková II. (modrá) – délka 150 m, převýšení 30 m; Dětský park I. (modrá) – délka 120 m, převýšení 24 m.

Sportovně turistické centrum

Sportovně turistické centrum

Otevřením areálu se nebývale rozšířily možnosti sportování nejenom pro naše občany, ale i pro všechny návštěvníky obce Horní Lideč. Sportovně - turistické centrum tak výraznou měrou přispělo k zatraktivnění malebného jihovýchodního cípu Valašska.

T-klub

T KLUB - KULTURNÍ AGENTURA v Rožnově pod Radhoštěm je kulturní organizace města, které je také jejím zřizovatelem. V průběhu roku nabízí pestrou škálu pořadů od reprodukované hudby všeho druhu, přes divadla, besedy či setkání Klubu cestovatelů až po koncerty různých žánrů. Od 1. ledna 2008 je také provozovatelem kina Panorama.

Zvonařský ateliér Tkadlec

Zvonařská dílna Josefa Tkadlece v Halenkově byla založena už v 60. letech 20. století Josefem Tkadlecem starším. Dílna vyrábí zvony jak do tuzemska, tak je i vyváží do zahraničí (např. do evropských zemí, ale i do Kazachstánu, USA nebo Indonésie). Prohlídka dílny je možná po předchozí domluvě.

Zvonička na Kyčerách

Zvonička z roku 1997 je postavena celá ze dřeva.

Arcibiskupská alej

Na bařince v Podťatém se můžete projít alejí a ne ledajakou. Dubovou. U nás se dubům moc nedaří a proto všechny nedorostly. Dnes je jich tam deset s obvodem kmenů od 180 po 230 cm. Místo těch, co nevydržely, dosazovali lesníci jasany, a tak alej zůstala. Na jejím začátku trůní věkovitý buk. Tomu se kdysi dobře vedlo. Ale roky josu roky.

Boží muka u Boráků

Architekt Stanislav Borák postavil v roce 1970 pro své rodiče boží muka. Využil přírodní skalku a připevnil k ní lucerničku z nabíleného betonu. Celá boží muka jsou pojata velmi moderně. Svou bělostí svítí mezi stromy.

Boží muka u Bukovjanů

Byla postavena roku 1780 na památku císařovny Marie Terezie.Z obou stran božích muk jsou zasazeny lípy,které narušují stabilitu malé stavby.

Buk nad Šturalovým v Podťatém, Noclehách

Buk byl v roce 1931 při výstavbě cesty na Kasárna z jedné strany zasypán materiálem. Nikdo nevěřil, že to může přežít. roste a vypráví se o něm pověsti. Je od něho široký výhled na údolí Podťaté.

Černá jedle pod Soláněm

pod hřebenem Soláně roste mohutná jedle, které se říká "černá". Nachází se na okraji chodníku ke srubu, ve kterém bydleli malíř Fr. Podešva a jeho žena, spisovatelka Marie Podešvová.

Dřevěná zvonice

Dřevěná zvonice

Dřevěná zvonice z roku 1771, postavená po kuruckém vpádu, byla přestěhována roku 1927 do rožnovského Valašského muzea v přírodě. Dnes je na původním místě její přesná replika. Zvonice se nachází u obecní knihovny.

Dub letní a buk lesní pod Oslovým

I když nerostou moc blízko sebe, nemají k sobě daleko. Dub stihl vyrůst do 330 cm v obvodu, buk hravě zvládl 594 cm. Jejich koruny jsou rozložené a napovídají, že by noci pod nimi mohly být čarovné.

Galerie pod Soláněm

Galerie pod Soláněm

Galerie uměleckého řezbáře Ladislava Boráka v údolí Jezerné.

Grossmanův dům

Grossmanův dům

Grossmanův dům Na rozcestí Soláň stojí dům, který bychom čekali spíš někde ve městě. Na první pohled nás zaujme svou secesní výzdobou. Postavila ho bohatá rodina Grossmanů a výhodnou polohu v křižovatce rušných cest využila pro provozování obchodu. Nejdřív v něm měla krejčovství a obchod střižným zbožím podnikavá Adéla Grossmanová, která obchodovala také se dřevem. Dodnes si na fasádě nad výlohou můžeme přečíst nápis připomínající jméno jejího nástupce, Ferdinanda Grossmana. Připomínkou dalšího obchodníka je pamětní deska na domě. Prodával tady Dobromil Kovář, který byl 23. listopadu 1944 před domem oběšen nacisty. Nechali ho pověšeného 48 hodin a připevnili mu na prsa cedulku s nápisem "Pomáhal jsem partizánům".

Hrad Pulčín

Skalní hrad Pulčín byl postaven ve 13. a zanikl koncem 15. století.

Hudební altán

Hudební altán

Od podzimu 2009 stojí znovu v městském parku hudební altán. Je přesnou kopiíí altánu, který zde stál v letech 1884 - 1973.

Chalupa č. 117 "Na Sihle"

Chalupa č. 117 "Na Sihle"

U rozcestí Podťaté - Leskové za Bečvou je usedlost čp. 117. Sihla znamená bažinu, mokřisko a na tomto "mokřisku" si už před rokem 1782 postavil chalupu Jan Vičan (Wiczan). Jestli stavení později nevyhovovalo nebo ho odnesla voda, nevíme, ale v roce 1841 byla kousek vedle postavena chalupa nová. Zřejmě pozdějším rozšířením vznikla pozoruhodná stavba se třemi štíty, v Karlovicích i na Valašsku ojedinělá. Chalupa má dochovaný původní interiér se starou pecí. Pozoruhodná roubená chalupa se třemi štíty a souborem roubených hospodářských budov a starou lípou ve dvoře stojí za vidění.

Chalupa se stodolou čp. 18

Chalupa byla původně usedlost dokládající starou zástavbu obce a tvořící malebné pozadí patrové zvoničky. Kromě chalupy s typickým valašským štítem a podlomenicí tvoří areál i stodola, hospodářská stavba roubená z kuláčů na kamenné podezdívce z první poloviny 19. století, a seník (sušárna) - roubená hospodářská lidová stavba z první poloviny 19. století.

Jasany ztepilé na Panském Příschlopě

Hned čtyři jasany na Panském Příschlopě patří mezi velké karlovské stromy. Obvod kmene mají do 300 cm. Patřily ke staré usedlosti, ze které stojí dnes už jen chalupa a bývalá stodola.

Jasan ztepilý ve Velké Hanzlůvce

Jasan roste blízko statku u Holčáků. Kmen má obvod 390 cm. Historie stromu je spjatá s gruntem. Říká se tam u Babčanů. Pověst vypráví, že grunt byl postaven ze zbojnických peněz. Zbojníci se zdržovali v Babské, proto prý u Babčanů.

Javor klen na Beskydě

Hned za bukem na Bařince nastupuje podle velikosti javor klen na Beskydě. Pyšní se podobným prvenstvím: je to největší javor klen v okrese. Jeho obvod dosahuje 465 cm. Má kolem sebe samou vybranou společnost: tis a jilm

Jezero v údolí Jezerné

Jezero v údolí Jezerné

Karlovské jezero leží 4 km severně od centra Velké Karlovice, 1 km, schováno mezi lesy okolních Beskydských kopců. Jezero patří do kategorie tzv. závalových jezer, která vznikají sesuvem půdy do vodního toku nebo zatarasením vodního toku kameny. Je napájeno vodou Jezerního potoka a několika dalších bezejmenných potůčků. Přesné datování, kdy k sesuvu došlo, nebylo provedeno. Existují domněnky, že k tomuto geologickému pochodu na tektonické poruše probíhající územím mohlo dojít poměrně nedávno - v 16. nebo 17. století. Možná právě proto, že se zde odehrávají tyto geologické pochody, se kterými údajně souvisí další neobvyklé jevy, je Karlovské jezero opředeno mnoha pověstmi a legendami. Například přilehlou strouhu prý vyhloubil ďábel, který se pokoušel odvést vodu z Jezera na svůj mlýn na Radhošti. Zvláštní rýhy a útvary v okolních balvanech vyhloubili čerti svými drápy a řetězy, když v tom ďáblovi pomáhali. Koluje také legenda, že se v Jezeře rodili a žili draci. Tento motiv ve své pověsti Karlovské jezero, kterou najdeme v Národních pohádkách, zpracoval Karel Jaromír Erben. Mimo tyto "zvláštnosti" je vodní prostředí a jeho okolí také domovem (mimo draků) mnoha živočichů (například raka - pravděpodobně křížence raka říčního a raka bahenního a škeble rybniční či rostlin (například orobinec úzkolistý Jezero je především úžasným místem k relaxaci a načerpání klidu a pohody z klidně se vlnící hladiny hnědé vody mezi lesy. Otevírací doba Celoročně volně přístupné

Jilm horský nad závodištěm

400 cm naměřili po obvodu kmene stromu, který se větví hodně nízko. Kolem sebe má hodně místa a rozhled po dolní části obce. Každý den vidí trénovat nejlepší koně na dostihové dráze, ale i okolo sebe. Je pamětník. Ví, že stáj naproti němu je slavná a jmenuje se Valencio.

Jilm horský na okraji Bzového

Mezi fojtstvím a pilou ve Bzovém roste jilm horský, který má obvod 370 cm. S fojtstvím za zády se asi cítí bezpečně, vždyť nevyhořelo od roku 1793, kdy bylo psotaveno. Je to nádherné místo.

Jilm horský pod hotelem Lanterna

V Léskovém, blízko hotelu Lanterna roste jilm. V současnosti má obvod kmene 419 cm. Roste sám a svou přítomností přispívá k malebnosti údolí

Juřičkův mlýn

Juřičkův mlýn, vypálen 3. dubna 1945 fašisty, mlynář s celou rodinou popraven pro pomoc partyzánům, v místě je památník s připomínkou této tragické události.

Kamenný kříž u kostela

Kamenný kříž u kostela

Kamenný kříž u kostela - stoji u cesty před kostelem a byl postaven roku 1819. Je na něm vytesán nápis: "Aby Krista každý chwálil, lid karlowsky ten kříž stawil. Neb láska Boži proniká i bludné srdce hřizsnika." Tento nápis se velice líbil Petru Bezručovi, zejména oceňoval tvar "karlovský". Prohlásil, že učené hlavy si mohou přát místo "karlovský" správně česky "karlovický", ale "karlovský" patři do mluvy lidu. Proto máme Karlovské jezero, Karlovské muzeum a spoustu dalších "karlovských" názvů. Schválil nám to i Petr Bezruč.

Kaple a kříž v Léskovém

Původní kaple z r. 1878 byla zbořena a na jejím místě byla vystavěna nová - v r. 1946. Také kříž nestojí na tomto místě odjakživa, nejdříve stál na Soláni.

Kaple na Javorníčku

už dříve stála na tomto místě kaple a u ní dřevěný kříž. Když ji chtěli roku 1930 opravit, zjistilo se, že už to není možné. Proto se rozhodli, že postaví novou. V roce 1990 musela být kaple opravena, protože ji neznámí vandalové silně poničili. Na věžičce není a nebyl zvon.

Kaple na rozcestí Podťaté

Kaple na rozcestí Podťaté

Byla postavena v r. 1866 jako poděkování za odvrácení cholery a zasvěcena svatým Cyrilu a Metoději.

Kaple Nejsvětější Trojice v Jezerném

Dřevěná kaple byla vystavěna v letech 1870-1873, tvoří významnou dominantu údolí.

Kaple v Podťatém - Světlá

Kaple v Podťatém - Světlá

Kaple se nachází na kopečku a je dominantou horní části údolí Podťatého. Původně zde stála dřevěná zvonice z roku 1884. Její zvon byl zasvěcen sv. Michalu Archandělovi a sv. Janu Křtiteli. Kaple je ve velmi dobrém stavu a je průběžně opravována. V roce 2002 bylo obecním úřadem pořízeno venkovní osvětlení. Okolo jsou vysazeny modříny a jedle.

Kaplička a kříž v Léskovém

Kdysi v Léskovém stály dvě jednoduché zvonice se zvonem pověšeným na stromě. Nad bývalou tovární školou v blízkosti restaurace u Bačů stávala od roku 1878 kaple. Před ni byl umístěn roku 1884 kamenný kříž se sochou Krista, který stával dříve na Čartáku. Tam ho vyvrátila vichřice, kříž spadl a rozlomil se. Ležel bez povšimnutí, až jej dal Adolf John roku 1874 převézt, opravit a postavit v Léskovém. Je to krásný doklad lidového umění dnes bohužel ve velmi špatném stavu.

Kaplička na Janíčkové nad Miloňovem

Kaplička byla postavena kolem roku 1920. Vedle jsou velké vzrostlé lípy. Přestože byla kaplička opravena, kořeny lip rozrušují i nadále její zdivo a dnes už zase potřebuje opravu. Je na krásném místě a navíc s výhledem na celou střední část Velkých Karlovic

Kaplička na Koncové

Nad Pluskovcem, na pozemku rodiny Gáškovy, je kaplička. Kdy byla vystavěna, se neví, ale v roce 1947 ji museli celou rozebrat, rozpadlé části vyměnit za nové a znovu psotavit. U kapličky je statný jasan a vedle něho malá studánka s dobrou vodou. Z lavičky před kaplí je nádherný rozhled do Pluskovce a na hřeben Vsetínských vrchů.

Kaplička na Štrčkové

Kaplička na Štrčkové

Stojí při cestě z Javorníčku na místě s pěkným výhledem. Její oválný tvar je v Karlovicích i na Valašsku výjimečný.

KAPLIČKA U STAVINOHŮ

Kaplička se nachází po straně hlavní silnice přes Velké Karlovice směrem na Makov.

Kaplička v Léskovém na Skalce

Mezi léty 1928 až 1930 postavil u své chalupy na Skalce řežbář Jan Petřek kapličku. Byla zasvěcena Panně Marii. Po prodeji původní chalupy musela kaplička ustoupit stavebním pracím. Syn Jana Petřeka Miloš obložil kapličku matracemi a jeřábem ji nechal přenést na nové základy blízko své chalupy. Znovu ji vysvětil Otec Waldemar v roce 2000.

Kaplička v Lopušánkách - Podťatém

Kaplička na horním konci Lopušánek byla zbudována péčí rodiny Korytářovy. Stavěl ji Josef Horák. Byla zasvěcena Panně Marii. Po celou dobu se o ni staral rod Korytářů. V roce 2001 opravil fasádu Karel Vodička.

Kaplička v Pluskovci v Baďurce

Kapličku nechal postavit Miroslav Valenta v roce 2001. Barokem inspirovaná socha Panny Marie je jeho řezbářským dílem. Za kapličkou je malá zvonička ještě bez zvonu.

Kaplička v Tísňavách u Kysučanů

Kaplička v Tísňavách u Kysučanů

Kaplička stojí nad Tísňavami pod nádhernou vysokou lípou (s obvodem kmene 350 cm). Postavil ji Jan Koňařík a je zasvěcena Panně Marii a svatému Josefu. V roce 1990 uhodil do kapličky blesk. Shořela šindelová stříška a celkově bylo poškozeno i kamenné zdivo. Kaplička byla opravena a dnes svítí novotou.

Kapličky na domech

Na mnoho chalup věšeli jejich majitelé dříve malé dřevěné kapličky, mnohdy dobré řezbářské práce. Byly věšeny proto, aby se dařilo v chalupě i na poli. Byla i tajná přání.

Karlovský hřbitov

Karlovský hřbitov

Rozprostírá se kolem karlovského kostela, odpočívá zde akad. malíř Alois Schneiderka, spisovatel Petr Křenek, řezbáři Jan Petřek, Josef Klaban a Josef Kacerle.

Kasárna

Kasárna

Lokalita se rozprostírá v pohoří Javorníků, na pomezí Moravy a Slovenska v nadmořské výšce 1 000m. Jsou zde výhledy na Beskydy, Vsetínské vrchy, Strážovské vrchy a Malou Fatru.

Kino Panorama

Kino Panorama

Pokladna je otevřena vždy 1 hodinu před začátkem prvního představení. Vyzvedněte si své rezervované vstupenky včas. Rezervace se automaticky ruší 20 minut před začátkem představení.

Kino Velké Karlovice

Kino Velké Karlovice

Akce se tvoří podle aktuálních potřeb a seznamu akcí plánovaných na aktuální rok. Kino nepromítá. Využívá se především pro kulturní akce, koncerty, ochotnické divadlo KOS a dětské divadélka.

Kobzova lípa

Památný strom

Kostel Panny Marie Karmelské

Raritou kostela Panny Marie Karmelské je největší dřevěná socha Madony v České republice (253 cm) autor: Ladislav Borák. Křížovou cestu vyřezala Karla Dorotíková.

Kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava

Kostel je zasvěcen svatému Václavovi, patronu země, jehož doba je připomenuta i v materiálech stavby: dřevu, kameni, jednoduché omítce. Obvod kostela tvoří 3 metry vysoká zeď. Nad ní jsou čtyři velká okna, která propouští dovnitř světlo. Klenba je nesena dřevěnými sloupy. Vstupní portál, kterým vcházíme do předsíně kostela, připomíná Golgotu s třemi kříži zde přepásanými jediným příčným břevnem. Druhým portálem vstupujeme do lodi. Obětní stůl tvoří bílá kamenná deska na třech podporách. Kolem něho jsou v půlkruhu rozmístěny lavice.

Kovárna

Kovárna

Historická Povalačova kovárna v místní části Kočičina.

Kříž a lípy na Machůzkách

Kříž a lípy na Machůzkách

Lípy na Machůzkách byly vysazeny v roce 1753 na paměť srážky Moravčíků s Uherčíky. Bitka byla svedena roku 1733 o hranici mezi Moravou a Uhrami. na obou stranách byli mrtví, z uherské strany více. Byli pohřbeni na místě, kde zemřeli. Obvod kmene horního stromu je 590 cm a dolní je o deset centimetrů útlejší. Lípy patří k největším a nejstarším ve Velkých Karlovicích. Původně stál mezi lipami holý dřevěný kříž. U příležitosti stoleté památky bitvy se zde v roce 1833 konala slavnost. Tehdy byla na kříž připevněna malba Ježíše Krista, která byla čas od času obnovována.

Kříže na Ztracenci

Kříže na Ztracenci

Památník věnovaný třem československým vojákům, kteří zahynuli při osvobozování Velkých Karlovic ze 3. na 4. května 1945.

Kříž na Bukorýšce

Kaplan Jan Vindiš, který byl ve Velkých Karlovicích teprve deset dnů, šel přes Bukorýšku do Tísňav učit náboženství. Nedošel, zemřel na mozkovou příhodu. Na místě tragédie byl postaven kříž, který byl vysvěcen 18. srpna 1929.

Kříž na Čartáku

Před Čartákem stojí kříž. Spodní část je z pískovce, kříž je litinový. Byl postaven místo staršího kříže, který byl sražen bleskem a po opravě našel své místo v Léskovém u kapličky.

Kříž nad Čartákem

V roce 1918 postavila Barbora Křenková kříž na památku svého muže Karla Křenka, který zemřel toho roku ve věku 58 let. Po 9 let byl starostou Solance. Jejich potomci dodnes žijí na solanecké straně.

Kříž nad chatou Soláň

Kříž stojí u staré cesty z Velkých Karlovic do rožnova pod Radhoštěm a obyvatele Soláně se k němu chodí modlit. Kdy byl postaven se neví. Je dost možné, že to byl kříž ze hřbitova, který někdo nepotřeboval, protože postavil nový pomník.

Kříž nad Miloňovem

Na levé straně cesty do Miloňova, hned na začátku údolí, je na kopci vidět kříž. Je dřevěný a byl postaven na památku čtyřiapadesátiletého Jana Minarčíka, kterého zabil blesk 11. července 1968. Kříž nechala postavit jeho žena Anežka k prvnímu výročí tragédie.

Kříž na hřbitově

Velký kříž uprostřed hřbitova byl postaven patrně v 90. letech 19. století při rozšiřování hřbitova. Lidé, kteří mají své drahé pohřbeny jinde, daleko, zastavují se u něho, vzpomínají a rozsvěcují svíčky.

Kříž na Koncové

Menší dřevěný kříž postavil na vrcholu Koncové zpěvák Petr Ulrych v roce 1993. Od kříže je rozhled jen na Soláň a kousek Benešek. Ostatní strany zastiňuje les. Vhodné místo k přemýšlení.

Kříž na památku padlým na hřbitově

Byl postaven padlým v 1. světové válce dne 13. května 1934. Poslední jména byla doplňována v průběhu dalších let, jak se ukazovalo, že naděje na návrat nezvěstných byla lichá.

Kříž na Vaňkově

Blízko cesty přes Vaňkov směrem na Kuřičkov, mezi Tísňavami a Miloňovkami je postaven z bílého kamene kříž. Je udržován.

Kříž v Bzovém

U cesty v horní části Bzového je kříž s nápisem: "Pozdraven buď svatý kříž na němž zemřel Pán Ježíš". Podstavec Kříže je z pískovce, zdobený v horní části tesanými třásněmi. Soška Krista je kovová. Na střední části je oválný obrázek Madony s dětátkem.

Kříž v Bzovém za Diatkovými

Pod Diatkovou chalupou blízko potoka je kříž. Je pískovcový, silně poškozený povětrnostními vlivy. Z obou stran kříže jsou zasazeny lípy.

Kříž v Kubáních

Kříž v Kubáních

Na kraji Kubání, vedlejšího údolí podťatého, stojí kříž. Spodní část je kamenná, kříž s tabulkou litinový. Většina litinových křížů v Karlovicích má jednoduché kamenné podstavce, podstavec tohoto kříže je však ukázkou pěkné kamenické práce.

Kříž v Léskovém ve Velké Hanzlůvce

Dřevěný kříž na začátku údolí nechala postavit Anna Holčáková. Nápis na něm je: "zachránila jsi nás od záhuby časné naše milá matičko. Zachraň nás tež od záhuby věčné Krista Pána rodičko."

Kříž v Miloňově

V roce 1874 nechal Josef Malina z Miloňova postavit kříž vedle studánky, o které se vyprávělo, že má zdravou vodu. Kříž má vysoký kamenný podstavec, ve kterém je vytesána nika a v ní je umístěn obrázek Panny Marie. Kříž stojí u lesní cesty, která vede kolem Malinových směrem na Benešky. Přestožeje vysoký, dá se snadno přehlédnout, protože je v dolince. Kolem něj jsou vysazeny čtyři mohutné lípy. Studánka je zde do dnešních dnů.

Kříž v Pluskovci

U silnice na kraji údolí Pluskovce stojí mezi starými jasany kříž s nápisem: "Svatý kříži, tebe ctíme." Nikdo si nepamatuje, proč byl vystavěn. Můžeme se jen dohadovat, že byl vystavěn v souvislosti s epidemií cholery, která roku 1866 Velké Karlovice postihla.

Kříž v Podťatém pod Koňaříkovým

Na začátku první světové války stál tento kříž u staré silnice, která vedla údolím nahoru po pravé straně. Postavil jej otec Jana Koňaříka z Juráňkova jako prosbu, aby se mu vrátili tři synové z první světové války. Vrátili se. Na kříží je datování 1914 - 1918. Dnes vede silnice opačnou stranou údolí. Kříž stojí pod břehem a v roce 2002 byl opraven rodinou Koňaříkovou.

Kříž v Tisňavách nad Vojvodíkovým

Kříž je železný, spodní část je zděná. původní nápis byl zničen. V současné době je na kříži napsáno následující: "Poutníče zde chvíli stůj, rány Krista rozvažuj, rány Krista kynou, léta tvoje plynou."

Lípa na Oslovém

U Adamů na Oslovém roste jedna z největších karlovských líp. Je velkolistá, obvod kmene dosahuje 596 cm. Je na výborném místě. Odtud se můžete rozhlížet po celé dolní části obce.

Lípa na rozcestí Podťaté - Leskové

Tato lípa patří k usedlosti Podešvových. Je velkolistá a má obvod kmene 386 cm. Možná si pamatuje, jak se tady zvonívalo na zvon, zavěšený na větvi starší lípy, kterou zničil blesk.

Lípa na Sihle

Odnepaměti vysazovali Valaši u svých chalup stromy. Lípy nebo jasany. V usedlosti na Sihle roste velká lípa a provází stavení více než 200 let. Obvod kmene měří 425 cm.

Lípa srdčitá v Kubáních v Podťatém

Grunt, ke kterému lípa patřila postavil Matúš Kubáň. Statek stál u hlavní cesty do Uher. Hospodářství bohatě vzkvétalo, protože Kubáň měl dobré styky z Uherskou stranou. Z gruntu už moc nezbylo, ale velká lípa svědčí o tom, že tam býval. její kmen měří po obvodu 475 cm.

Lípa u Karlovského muzea

Lípa srdčitá,stáří je odhadováno na 250 let.výška 29 m,průměr koruny 16 m,obvod 5,05 m.

Lípa u železniční zastávky

U železniční zastávky blízko přejezdu roste lípa srdčitá. Je náležitě vysoká. Obvod kmene dosáhl 400 cm. Dnes už nikdo neví, kdo ji vysadil. Zažila dobré i zlé časy.

Lípa velkolistá u cesty na Soláň

Kdo jede nebo jde po cestě na Soláň, všimne si na konci Jezerného těsně pod lesem krásné lípy. Vybojovala si prostor, nic ji neomezuje, a tak roste. Už má obvod kmene 495 cm. Její koruna je obrovská. Shlíží do jezerného a pozorně sleduje, co se tam děje. Lípa byla kdysi součástí statku u Matochů. Statek podlehl zubu času, a tak stojí lípa dnes osamocena.

Lípa velkolistá v Miloňově u Křenků

330 cm po obvodu má kmen lípy u Křenků na konci Miloňova. Za chalupou je hotel Miloňov a pak už můžete jen do kopce na Benešky za dalšími osadníky. Kdo má rád ticho a hezkou přírodu má šanci si odpočinout.

Lípa v Pluskovci u Kalusů

Mimo silnici v Pluskovci roste u Kalusů velká lípa. Je velkolistá, obvod kmene dosahuje 435 cm. Má mohutnou korunu. větve se dělí hodně nízko nad zemí. Větve jsou svázány lany, protože kmen je při takovém rozpětí nemohl udržet.

Lípy na Machůzkách

byly zasazeny na paměť srážky Valachů se Slováky v bitvě, která byla svedena v roce 1733 o hranici mezi Moravou a Uhrami.

Lípy za Oslovečkem

Skupina pěti lip si vybrala pěkné místo za Oslovečkem. Nejmenší má obvod kmene 359 a největší 580 cm. Všechny jsou velkolisté. A už z dálky působí mohutně.

Lyžařské areály Soláň

Lyžařské areály Soláň

SKIAREÁLY SOLÁŇ se nachází v nadmořské výšce 700–861 m n. m. a nabízejí kvalitní lyžování a velký rozsah služeb pro všechny kategorie lyžařů v malebném prostředí Valašska. Vznikly sjednocením dvou areálů Soláň-sedlo a Soláň-vrchol (dřívější TJ Rožnov p. R.), vzdálených od sebe přibližně 1 km, pod jednu hlavičku. Vzájemně jsou propojeny SKIBUSEM z centrálního parkoviště a vybraných ubytovacích zařízeních, využívají společný odbavovací systém. Skiareály Soláň jsou součástí Horského střediska Soláň-Karolinka, který nabízí společné permanentky pro 3 areály (Soláň sedlo, Soláň-vrchol a Karolinka). Návštěvníci mohou využívat SKIBUS v ceně permanentky. Informace o jednotlivých areálech Horského střediska Soláň-Karolinka: Soláň-sedlo (http://www.vychodni-morava.cz/sluzba/1904/lyzarsky-areal-solan-sedlo ) Soláň-vrchol (http://www.vychodni-morava.cz/sluzba/1902/lyzarsky-areal-tj-roznov ) Karolinka (http://www.vychodni-morava.cz/sluzba/1908/ski-areal-karolinka ) Kromě tří areálů, patřících do Horského střediska Soláň- Karolinka v této lyžařské lokalitě naleznete lyžařský vlek Soláň - Bzové a v Hutisku - Solanci Pod Soláněm. Lyžaři zde naleznou svahy vesměs vhodné pro rodiny s dětmi, pro lyžařské výcvikové kurzy, ale na Soláni si užijete také černou sjezdovku pro zdatné lyžaře. Samozřejmostí jsou upravované svahy s umělým zasněžováním, široká nabídka ubytování, stravování a doprovodných služeb. Milovníci běžeckého lyžování a zimní turistiky by neměli vynechat vyhlášenou běžkařskou hřebenovou trasu (Vsetín - Soláň - Bumbálka) s krásnými výhledy na Beskydy a Javorníky. Informace o této lokalitě získáte v Turistickém informačním centru "Zvonice Soláň".

Lyžařské středisko Pustevny

Lyžařské středisko Pustevny

Lyžařské středisko Pustevny zahrnuje 11 upravovaných sjezdových tratí, část z nich je uměle zasněžována. Je východiskem a cílem značených běžkařských tras - okruhů i hřebenových tůr. Středisko je přístupné ze severu z obce Trojanovice sedačkovou lanovkou, nebo z jihovýchodu autem či veřejnou dopravou. Ve středisku jsou k dispozici ubytovací, stravovací a dalších služby (skiservis, půjčovna vybavení, lyzařská škola, úschovna zavazadel).

Městská knihovna

Městská knihovna

V přízemí budovy najdete oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a menší hudební kout. V prvním patře je studovna a čítárna, ve které si můžete vybrat ze stovky titulů časopisů a novin. Je zde umístěn i regionální fond, zvuková knihovna a dvě z počítačových stanic s přístupem na Internet pro veřejnost. V prvním patře má také sídlo ředitel MěK Bc. Pavel Zajíc. Když se vydáte po točitých schodech pod střechu budovy, dostanete se do dřevěné podkrovní galerie. Prostorové podmínky knihovny si můžete prohlédnout na fotografiích. Na stránce věnované statistice můžete porovnat údaje o knihovně zpětně za několik let. Z urbanistického hlediska je umístění knihovny na pravém nábřeží řeky Bečvy velmi výhodné pro vazbu na hlavní pěší tah z Masarykova náměstí do Valašského muzea, na sídliště Písečná, k základním školám, k poliklinice a k zastávkám autobusů do okolních obcí (mapa).

Misijní Kříž u kostela

Misijní kříž u kostela obvykle darovaly majetné rodiny.V roce 1901 věnovala kříž rodina Petřvalských z č. 111, další roku 1940 rodina Cyrila Křenka z Lotova, poslední udělal a daroval Jan Kalus z pily.

Obrázek v Hrdle v horní části Tísňav

1. dubna 2004 byl znovu pověšen obrázek v Hrdle v Tísňavách. 28. června zde byl zabit hajný Jan Kalus. Hrdlo je úzké místo, kde se vešla jen cesta a potok. I za slunečného dne je zde šero. Jenom potok svým šuměním a cinkotem rozeznívá místo pro uklidnění.

Obrázek v Kubáních

V lesíku nad statkem u Podešvů - Matůšů je na stromě obrázek. Na tom místě zabili hajného Jánošíka. Vrahy pochytali. Byli dva. Protože to bylo v době 1. světové války poslali je bojovat do první linie. Oba válku přežili. Jeden se oženil za Beskydem, druhý odešel z Velkých Karlovic.

Oválná kaplička na Štrčkové

Oválná kaplička na Štrčkové

Kapličku postavil v roce 1915 Petr Bukovjan jako poděkování za to, že přežil 1. světovou válku. V roce 1999 byla opravena bratry Sedlákovými z Jezerného. Kaple má neobvyklý oválný půdorys. Ve vitrínce je umístěna soška Panny Marie. Na levé straně kapličky stojí dřevěný kříž.

Památky lidové architektury

Památky lidové architektury

Dřevěné domky v místní části Kočičina.

Památník obětem 2. sv. války

Nachází se na rozc. Soláň, z roku 1960, autorem je akademický sochař Josef Vajce.

PP Skálí

Přírodní památka Skálí

PP Smradlavá

Přírodní památka Smradlavá, rozloha 9,28 ha. Zbytek staré jedlobučiny. Nejstarší stromy mají věk cca 170 let.

PP Vachalka

Přírodní památka Vachalka - pralesovitý zbytek javorové bučiny na hřbetě menzi Kobylskou a Raťkovem.

Rodinný dům č.p. 18 Orságů - Bitalovských

Roubená usedlost z r. 1747.

Roubená studna

Roubená studna

Roubená studna byla přestěhována roku 1927 do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Její přesná replika se nachází u kostela.

Roubená sýpka

Roubená sýpka

Roubená sýpka z poloviny 19. století.

Roubená valašská chalupa

Stojí ve středu obce.

Rozhledna Miloňov

Rozhledna Miloňov

Rozhledna Miloňová ve Velkých Karlovicích byla dokončena v září roku 2012. Slavnostní otevření bylo v sobotu 20. října 2012. Rozhledna je na vrchu Miloňová (846 m n. m.) a je dostupná po zeleném okruhu. Kolem rozhledny vede také „dětská“ turistická trasa Hledej poklad na Galiku. Dřevěná rozhledna se šindelovou střechou je vysoká 24 m, vyhlídková plošina je umístěná 20 metrů nad okolním terénem a umožňuje kruhový výhled do okolní krajiny. Rozhlednu postavily Lesy ČR podle návrhu architekta Antonína Závady, který rovněž projektoval Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. Nadmořská výška: 846 m Výška rozhledny: 24 m Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 20 m Otevřeno celoročně

Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele

Byl postaven v l. 1787 - 1789, nedaleko původního dřevěného kostela z r. 1752, který byl zbořen.

Skála Štípa

V Malé Bystřici se pod vrcholem Štípa nachází přírodní památka Svantovítova skála – 60 m dlouhá pískovcová skalní stěnu, která dosahuje výšky až 12 m. Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce.

Skály Medůvka

Pískovcové skály Medůvka v okolí Bystřičky jsou velmi oblíbené .

Sklárny Crystalex, Crystalex, a.s.

R. 1862 zřídil sklářský podnikatel Salomon Reich (1808 - 1880), společník firmy S. Reich a spol., sklárnu Karolininu huť.

Smírčí kříž

Na lopúňově v blízkosti Čartáku stál kamenný kříž. Je na něm znázorněn nůž jako vražedný nástroj. V současnosti se nachází ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Je to jeden z mála smírčích křížů v okrese Vsetín. Stál blízko hranice Velkých Karlovic a katastru Solance. Je krásný a tajemný. Postavila ho rodina zabitého, nebo vrah? V mapách zpočátku 20. století lze najít ještě kříž na Beneškách nebo v Miloňově za školou. Nenašli jsme ani je, ani žádného pamětníka.

Tis červený nad Jezerným

Tis červený na Trčkovicích se trošku se svým vzrůstem opozdil. Po obvodu kmene dosáhl 105 cm. Nejspíš se k němu dostanete ze Soláně směrem na Kotlovou. Dost těžce se hledá. Je schován v porostu, i když se nemá proč schovávat.

Tis, jilm a lípa na Beskydě

Tis červený na Beskydě najde každý a nemusí za ním chodit a hledat ho. Je vidět ze silnice. Má obvod kmene 210 cm, což je na to jak pomalu tis roste, dost. V bezprostřední blízkosti tisu roste jilm a vypadá to, jako by se tis k jilmu přidal. Každý pozná, kdo z nich je starší. Jilm je mohutný, obvod jeho kmene měří 497 cm. Jen o 7 cm útlejší je sousední lípa srdčitá. Tři tak velké stromy pohromadě budí úžas.

Tis u Pasečanů

roste v údolí Podťaté. Obvod kmene 258 cm - je nejsilnějším karlovským tisem. Váže se k němu pověst o nepovedeném chovancovi a zakopaném pokladu.

Tři jasany na úbočí Soláně

Nad hotelem Luka a přes silnici se nacházejí tři jasany. Nejslabší z nich má obvod kmene 300 cm, druhému naměřili 350 a největší z nich, s obvodem 520 cm, klidně snáší svou šířku. Můžete se od nich rozhlédnout na karlovskou stranu.

Usedlost U Pasečanů

Na začátku údolí Podťaté za pilou Timber stojí od roku 1793 první zděný dům Karlovic.

Valašská zvonice

Starobylá valašská zvonice východního typu z roku 1727. Původní zvon byl za II. světové války odvezen pro zbrojařské účely. Podařilo se jej zachránit a byl vrácen zpátky do obce a nyní je umístěn ve věži kostela.

Valašské Národní Divadlo

Divadelní soubor Jana Honsy www.dsjh.net

Valašský ateliér u Hofmanů

Galerie v domě akad. malíře Karla Hofmana na Soláni. Místo, které svou vyjímečnou krásou přitahovalo řadu umělců.

Velká Lhota -  Dřevěný toleranční kostel

Velká Lhota - Dřevěný toleranční kostel

Historie dřevěného tolerančního kostela je spjata s tzv. Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Ten ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Rok po zveřejnění tohoto patentu se ustanovuje na tehdejší Hrubé Lhotě evangelický sbor. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později byl ze silných klád postaven dřevěný kostel. První bohoslužby se v něm konaly v roce 1783.

Veľký Javorník

Nejvyšší vrchol pohoří Javorníky - 1071 m n. m. Poskytuje nádherné výhledy na Vsetínské vrchy a Beskydy. Nachází se blízko hranic, již na území Slovenska.

Vrba v Tisňavách

Nad zvoničkou v Tísňavách roste velká vrba. Její kmen měří po obvodu 450 cm. Vrby u nás moc nerostou. Tato sice nemá bůhví kolik let, ale je tak trošku raritou. Aby nebyla sama, je o několik desítek metrů výš na druhém břehu potoka další a menší (s obvodem kmene 300 cm).

Vyhlídka Búřov u Valašské Bystřice

Vyhlídka Búřov u Valašské Bystřice

Stavba je vedena jako myslivecký posed, ne jako rozhledna. Dostat se k ní můžete pohodlně od chaty Vsacký Cáb. Z rozhledny je možné vidět Veřovské vrchy, západní výběžek Moravskoslezských Beskyd, Vsetínské Beskydy a Hostýnské vrchy.

Základní umělecká škola

Základní umělecká škola Karolinka zahájila svoji činnost 1.září 1992. V současné době je Základní umělecká škola Karolinka již čtyřoborová - vyučujeme hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický obor a naši školu navštěvuje 410 žáků.

Zámeček Thonetů

Zámeček Thonetů dnes slouží jako rekreační středisko.

Zřícenina Hradisko

Zřícenina Hradisko

Z hradu Hradisko poblíž Rožnova pod Radhoštěm ze 13. století se dochovaly jen zbytky zdí, brána a příkop s valem.

Zřícenina hradu Freundsberg

Příkladem hradní zříceniny je Klenov, zvaný též Freundsberg, na vrchu Klenov u Bystřičky. Podle pověsti jej vybudovali templáři a hrad zanikl počátkem 14. století.

Ztracenec

Hřeben s botanicky významnými druhy - např. oměj pestrý, mochna zlatá.

Zvonice na Kopečku

Netypická zvonice, která je dominantou místní části Na kopečku (nad horní základní školou), je společným dílem Stanislava Jurečky, manželů Herinkových a Františka Papeže. Byla postavena v roce 2002 Stanislavem Jurečkou. Zvon byl vyroben roku 2003 ve zvonařské dílně v Brodku u Přerova a finančně na něj přispěl obecní úřad. Zvonice byla vysvěcena 24. května 2004.

Zvonice na Skalce u Posadů

Kousek nad domem ing. Jiřího Posada se v zahradě nachází zvonička. Byla postavena a posvěcena Otcem Waldemarem v roce 2000. Zvon je dílem zvonaře Josefa Kadlece z Halenkova. pravidelně se zde nezvoní.

Zvonice v Pluskovci u Valentů

Nedaleko kříže v Pluskovci byla v roce 2000 postavena zvonice. Zvon přivezl Ivo Valenta z Portugalska. Nezvoní se zde.

Zvonice v Podťatém naproti Lukášovu

V roce 1980 postavil prof. Rudolf Kovář u své chalupy malou zvoničku. Zvon dostal od svého bratra ze Vsetína. Je pověšen jen v době, kdy je chalupa obývána. Tomu místu se říkalo "u komisařa" a velká lípa dokazuje, že místo bylo osídleno už dávno. Chalupu postavil rod Pavelků.

Zvonice v Tísňavách

Celodřevěná zvonice byla zasvěcena sv. Bartoloměji. Její zvon byl pořízen roku 1881. Nachází se u cesty pod bývalou školou, dnes penzionem pro důchodce.

Zvonice za Miloňovů

Mezi Miloňovem a Velkou Hanzlůvkou najdete u chalupy Karla Jurečky dřevěnou zvonici. Typ, který se u nás stavěl. Kněz P. Vításek zvonici zasvětil sv Cyrilu a Metodějovi. Ke zvonici se sbíhají cesty i chodníky od nejbližších chalup. Nejvyšší horu obce, Vysokou, budete mít jako na dlani.

Železniční tunel

Zajímavostí obce je také železniční tunel, který byl součástí výstavby železniční trati Horní Lideč – Púchov, na které byl slavnostně zahájený provoz v roce 1937. Zajímavá je přesnost inženýrského měření, kdy na vzdálenost 300 m oboustranné tunelové vrtby byla směrová odchylka jen asi 1 cm a výškově žádná. Nad tunelem se nachází památná lípa z konce 17 století. Podle pověsti se v ní nachází tajná chodba.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov ve Velkých Karlovicích patří mezi ty menší a novodobější. Založen byl až v roce 1887 a do současnosti se zde dochovalo jen několik desítek náhrobků. Svého času zde bývali pohřbívání nejen Židé místní, ale také ti, pocházející z nedalekého okolí. Posledním pohřbeným tady byl v roce 1938 Alois Weiss. Na hřbitově stávala také márnice, kterou však za 2. světové války podpálili a zničili fašisté.

1. Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Stavba ukončena v roce 1971, vysvěcen 22. 8. 1992 pomocným biskupem olomouckým Mons. Josefem Hrdličkou. Zasvěcen Panně Marii Nanebevzaté (15.8. – pouť). Podle architekta pana Jana Ptáčka z Valašských Klobouk je kostel zajímavý tím, že z jedné rýny teče voda na Moravu a z druhé na Slovensko, protože kostel stojí přímo na vrcholu obce. Za zmínku stojí i hřbitov v okolí kostela, který byl vybudován v roce 1950, kde se nachází i imitace lurdské jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské a památník obětem obou světových válek a první oběti komunistického režimu.

Nejbližší cíle v okolí