Morový - Mariánský sloup
Sloup ukončený sochou Panny Marie a dole sochami místních patronů nebo světců, kteří měli ochraňovat obyvatelstvo před morem, ohněm nebo válkou. Byl postaven na začátku 18. století z vděčnosti za odvrácení moru. Tvůrce sloupu je neznámý.
Skládá se ze zábradlí se třemi světci v rozích - Sv. Roch, sv. Jan z Nepomuku a sv. Jan Sarkander, na podstavci je umístěn sloup se sochou Panny Marie a s andílky umístěnými na jeho hlavici. Sloup je 7 m vysoký. Na desce v obláčcích jsou andílci se spjatýma rukama k modlitbě. Sloup je zakončený sochou Panny Marie, 175 m vysokou. 

Postupujeme k dominantě holešovského náměstí - baroknímu trojlodnímu chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Farní kostel stojí na místě původního menšího kostelíku asi ze 14. století. Dnešní podoba chrámu je projektem císařského architekta Filiberta Lucheseho, dokončená v barokním duchu okolo r. 1708. Vnitřní výzdoba kostela byla dotvářena za majitele panství hraběte Františka Antonína z Rottalu (1717-1762). Kostel byl dokončen a znovu vysvěcen 22. října 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna. Na vnitřní výzdobě chrámu se podíleli přední moravští sochaři - Jan Jiří Schauberger a Ondřej Zahner. Scéna na hlavním oltáři představuje Nanebevzetí Panny Marie a je provedena ve Schaubergrově štuku. Kompozice je rozdělena do tří částí – mohutný dolní komplex zachycuje anděly a oblaka odnášející Pannu Marii, kterou očekává Ježíš Kristus s křížem, druhou část tvoří Duch svatý v podobě holubice a nad tím vším spatřujeme žehnajícího Boha Otce v oblacích. Celé barokní seskupení je ukončeno mariánským monogramem. V bočních lodích je vybudováno deset bočních oltářů, na jejíž sochařské výzdobě se podíleli oba umělci. Nejvýznamnější z nich je oltář sv. Jana Sarkandra, holešovského faráře v letech 1616 - 1620, vybudovaný v levé boční lodi.

Součástí tohoto chrámu je i překrásná Černá kaple, kam se také nyní podíváme.

Ke kostelu byla v roce 1748 přistavěna ojedinělá Černá kaple, pod níž se nachází rodinná hrobka Rottalů a později i rodu Wrbnů. Pohřební kapli nechal vybudovat František Antonín z Rottalu na památku svého rodu, protože neměl mužského potomka. Kaple nese název podle převládající barvy, která je kombinací černého a šedého imitovaného mramoru na stěnách. Jedná se o jedinečné umělecké dílo nevídané hodnoty a proslavila ji výzdoba sochaře Bohumíra Friče (1706 - 1750). Zakladatel kaple a jeho manželka Marie Cecílie jsou zde věrně zachyceni, včetně detailního provedení rokokového oblečení. Proti sobě jsou umístěny dva oltáře. Na západním oltáři je zachycena událost v předvečer Velkého pátku – Pán Ježíš se modlí v Getsemanské zahradě na hoře Olivové a z posledních sil ho zachytává anděl, aby neklesl k zemi. Na východním oltáři, tzv. Očistcovém, spatřujeme v dolní části v plamenech duše ve zhmotnělé podobě, které vzpínají ruce k ukřižovanému Ježíši na obraze a prosí jej o odpuštění, aby se mohly dostat do nebe. Do kaple bylo přemístěno i devět cechovních postavníků z konce 18. a z počátku 19. století, které byly dříve připevněny na bocích lavic v hlavní lodi kostela.

Poté, co si vše prohlédnete, budeme pokračovat ke Smetanovým sadům.

V letech 1660 - 1856 se na těchto místech nacházel městský hřbitov. Původní byl kolem kostela, ale jak se město rozrůstalo, jeho kapacita nestačila, proto bylo nutno najít nové místo, a to se našlo za hradbami města na ploše dnešních Smetanových sadů. Tento hřbitov byl asi po 200 letech zrušen a nový současný hřbitov byl zřízen v Grohově ulici. Z bývalého hřbitova se zachovala pouze osmiboká ranněbarokní kaple. Postavena byla v roce 1662. Autorem je císařský architekt Filliberto Luchese. Jsou zde 4 náhrobky v podlaze. Na čelním místě je náhrobní kámen opatřený křížem, pravděpodobně    s ostatky zakladatele kaple Jana Ležatky z roku 1703. V čele kaple na východní straně je oltář a na něm velký kříž, proto název kaple sv. Kříže. Na stěnách jsou obrazy znázorňující výjevy ze Starého i Nového zákona. V kapli jsou uloženy urny s popelem z koncentračních táborů - Dachau, Osvětimi a Buchenwaldu. Asi po 30 letech po zrušení hřbitova zde byla vybudována Obecná a měšťanská chlapecká škola Františka Josefa I. O několik let později začala vznikat další škola v těsném sousedství, která nesla jméno Boženy Němcové. Dnes obě dvě základní školy znají místní obyvatelé jako 1. a 2. základní školu.