Roštín

Roštín

Slovní popis polohy obce

Obec Roštín, nejstarší obec na Kroměřížsku, leží pod vrchem Brdo, nejvyšším vrcholem Chřibů.

Stručná historie obce

Dobu vzniku Roštína nelze s přesností určit. První písemná zmínka o Roštíně je z počátku roku 1240 a je to listina, kterou král Václav I. potvrzuje výsady a državy kláštera hradišťského. Podle ní držel klášter v Roštíně jen krčmu. V další listině jen o deset let mladší, tedy z roku 1250, kterou vydal papež Inocenc IV. a v níž bere do zvláštní ochrany klášter velehradský, se připomíná i celá ves Roštín jako majetek kláštera. Jméno Roštín se často plete v historických záznamech s obcí Roštění na Holešovsku. V knize „Vlastivěda moravská" od Fr. V. Peřinky se uvádí data v některých případech u obou obcí shodná i se jménem Roszthin. Je ovšem jisté, že klášter hradišťský svá práva v obci měl. V kterých místech se tehdejší osada, která byla prapůvodem pro Roštín nacházela, již dnes s přesností nikdo neví. Vyskytují se některé domněnky a dohady, že Roštín stál kolem kostela sv. Jakuba Většího. V letech 1646 za doby třicetileté války byla osada od nájezdů zničena, a tak se místní občané usnesli, že vybudují novou osadu níže, po obou stranách potoka. Důvodem byl také nedostatek vody na původním místě. V okolí sv. Jakuba stávala v dávných dobách osada zvaná Jablonná. Údajně byla za doby nájezdů Tatarů vypálena. Rozkládala se směrem od sv. Jakuba ve směru k Cetechovicím. Pravdivější se zdá ovšem ta verze, podle které bývalý dvůr byl tvrzí a kolem něj se rozrůstala osada. Napřed směrem na Cetechovice – dnešní Horka a pak ostatní části. Zdá se, že tuto verzi také potvrzuje zápis z roku 1360, kdy byl uveden majitel statku v Roštíně, údajný pan Beneda z Roštína. Nejstarší zápis v deskách zemských o obci Roštín pochází z roku 1351. Tímto zápisem Anka, vdova Jiříkova z Roštína, vešla na spolek (spolumajitelství) se svým otcem Ješkem z Domanína. Kolem roku 1500 byla již celá část Roštína (kromě té, která náležela klášteru hradišťskému) v rukou Zigmunda Pedlnického z Choltic.

Nejvýznamnější památky

Farní kostel sv. Anny stojí uprostřed vesnice a je poměrně velmi mladý. Dříve stávala na tomto místě zvonice, nejprve dřevěná a v roce 1701 byla postavena zvonice zděná. Protože kostel sv. Jakuba je za vesnicí a cesta k denním bohoslužbám byla nepohodlná, přikročilo se roku 1777 ke stavbě kaple sv. Anny. Kaple byla přistavena k dosavadní zvonici, která u ní tvořila věž a dodnes slouží po zvýšení jako věž u nynějšího kostela. Kaple byla vystavěna z kamene, klenutá, pět metrů dlouhá a tři metry široká. Měla i kůr a vystupovalo se na něj po schodech, které vedly zároveň i na věž. Kostel svatého Jakuba Většího je opředen mnoha historkami. Stojí u silnice do Cetechovic, dnešní podoba je z roku 1742. V roce 1928 byl u příležitosti 10. výročí republiky a na počest všem padlým spoluobčanům obce Roštín za I. světové války zhotoven pomník. Dne 28. října 1928 byl slavnostně umístěn v průčelí dnešního náměstí. Na pomníku jsou vytesána jména padlých občanů Roštína za I. světové války a po ukončení II. světové války přibyla další jména těch, kteří zemřeli za řádění nelidského fašismu. Pomník zdobí bysta prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Pomník zhotovil roštínský rodák pan Petr Kubáček z Morkovic.

Kultura a tradice

V místních rodinách se dodržuje velikonoční pomlázka, a dříve spíš neznámá mikulášská nadílka. Společenskou událostí jsou každoroční „hodky" pořádané v souvislosti se svátky patrona hřbitovního kostela sv. Jakuba Většího 25. července a patronky farního kostela sv. Anny 26. července. V prosinci se místní lidé scházejí v kostele na vánočním koncertě. V létě se pořádají táboráky, několikrát do roka dětské karnevaly. V sezóně je v pravidelném provozu letní kino za areálem koupaliště.

Přírodní zajímavosti

Z přírodních památek je zajímavá prastará lípa stojící na pokraji lesa, po pravé straně cesty z Roštína po Hradské na Vlčák. V trati kolem ní se odedávna říká “U lípy". Je velmi stará, kdysi dávno vyhořelá, takže stojí jen její zbytek obvodového kmene a vnitřkem je možno procházet. Vnější obvod kmene měří 560 cm. Druhá stará lípa stojí při vchodu na hřbitov u dveří márnice. Je rovněž mohutná a obvod kmene činí 490 cm. Obec Roštín leží na severozápadním okraji Chřibů, v jejich podhůří, v zemědělsky využívané krajině. Nad Roštínem se vypíná nejvyšší vrch Chřibů - Brdo (587 m).

Možnosti trávení dovolené

Obec Roštín protíná cykloturistická trasa do Kroměříže, na hřeben Chřibů a do Střílek. Obec a její okolí je východiskem turistických cest, branou do Chřibů. V roštínské sokolovně je sauna, na okraji obce vyhledávané koupaliště a letní kino. Na vrcholu Brdo se nachází rozhledna. Je přístupná od penzionu Bunč a otevřená od dubna do října. Rozhledna je unikátní - jde o první klasicky kamennou rozhlednu postavenou od 30. let 20. století.

Fotogalerie

Rozhledna Brdo

Rozhledna Brdo

Chřibskými chodníčky na jedno Brdo

Nejbližší cíle v okolí