Karolín

Karolín

Slovní popis polohy obce

Nejmladší obec Kroměřížska Karolín leží jihovýchodně od Kroměříže a západně od Otrokovic.

Stručná historie obce

Nejmladší obec kroměřížského okresu se může pochlubit ojedinělým dokladem nejstaršího osídlení na území středního Pomoraví. Zdejší členitý terén v povodí řeky Moravy skýtal ideální podmínky pro tábořiště lovců pravěké zvěře a sběračů plodin. Proto není divu, že historie lidské přítomnosti zde sahá tak hluboko do minulosti, a to do závěru středního a průběhu mladšího paleolitu, tedy přibližně 100.000 až 10.000 let př. Kr. Patrně nejstarším dokladem pobytu loveckých skupin je pěstní klín mandlovitého tvaru, nalezen v okolí obce Karolín, svým provedením dokonalý nástroj typický pro kulturu středního paleolitu, který byl vyrobený z červenohnědého radiolaritu a představuje bezesporu nejhezčí předmět svého druhu, nalezený dosud na našem území. Velkým problémem Karolínova byly požáry. V roce 1857 vyhořelo 30 domů a v roce 1872 čtrnáct. V roce 1891 byla postavena silnice z Kvasic do Karolínova, jenž měl v té době 500 obyvatel.

Nejvýznamnější památky

Po roce 1575 dal Havel Kurovský z Vrchlabí vestavět do obvodových zdí tvrze čtyřkřídlový renesenční arkádový zámek s věží nad průjezdem. Jeho vzhled se v průběhu let přestavbami měnil, až v roce 1840 dostal nynější klasicistní podobu.

Kultura a tradice

V únoru jsou to tzv. ostatky, ostatková merenda nebo pochůzka s medvědem. Je to vlastně rozloučení se zimou a současně závěr křesťanského fašanku a začátek masopustu. Týden před velikonocemi přebírají úkol děvčata, je to takzvaná májka - posel jara. Dívenky s kytičkami jarních květů zastanou u každých domovní dveří, zazpívají prastarou písničku „stála Panenka Marie..." a popřejí zdraví v domě lidem a zvířatům. Od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty kluci chodí s klepači. Dle starých pohanských zvyků jsou symbolem mladé životní energie, která se s jarem v přírodě navrací a podle křesťanské legendy nahrazují zvony, které odletěly do Říma. Karolínští kluci berou tuto povinnost velice vážně, klepou třikrát denně (v 6 hodin ráno, na pravé poledne a v 6 hodin večer). Na Bílou sobotu pak tito kluci doprovází postavu Jidáše a popěvkem ho vyhání, v každém domě dostanou výslužku. Tradiční pomlázka na velikonoční pondělí tu samozřejmě také nechybí. Stavění máje je zase ukázkou a prověrkou mužských sil a mužského potenciálu vesnice. Kácení máje na konci května je pak příležitostí k veselé oslavě spojené s humornými scénkami v kostýmech a s večerní zábavou. Dalším zvykem je Mikuláš, jenž je záležitostí mládenců a dívek. Přípravy začínají již v září, mladí se po večerech scházejí, aby téměř sto let staré masky do prosince opravili a vyzdobili podle tradice zděděné po předcích. Mikulášovu skupinu tvoří devět postav: Posel chodí týden předem a zaznamenává, co by děti chtěly. Mikuláš a Anděl jsou postavy dobré, které děti odměňují, Mladý čert a Starý čert jsou postavy zlé, které děti straší, a Kyrysar, Muřín a Černý jsou také spíše hrozivou ozdobou průvodu, který uzavírá osaměle kráčející Smrtka. Na bílém pozadí zasněžené karolínské ulice, osvětlené večerními lampami je tento malebný průvod velice působivý.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí