Mikulůvka

Mikulůvka

Slovní popis polohy obce

Mikulůvka leží v malebném údolí na východním úpatí Hostýnských vrchů asi 10 km jižně od Valašského Meziříčí (ve směru z Valašského Meziříčí směrem na Vsetín odbočit před obcí Jablůnkou - odbočuje se doprava před mostem na řece Bystřičce). Obcí protéká stejnojmenný potok, který se vlévá do Vsetínské Bečvy. Mikulůvka patří do mikroregionu Valašsko-Meziříčsko-Kelečsko, Vsetínsko a Střední Vsetínsko.

Stručná historie obce

V roce 1502 prodal hrabě Petr vsetínské panství bratřím z Kunštátu a mezi přilehlými obcemi byla i Mikulůvka. Odtud pramení první zmínka o obci, prodané ještě několikrát. V roce 1642 se stal majitelem Mikuláš Pazmany z Panasu a na zničeném území obnovil obec, která měnila název, až ji nakonec lidé nazvou Mikulůvkou. Proto je ve znaku obce mikulášská mitra, tři pštrosí péra a okřídlená husa. V roce 1749 byla poprvé použita pečeť obce Mikulůvky. Poněkud zvláštní kapitolou v dějinách Mikulůvky je historie výroby kameninového nádobí ve zdejší manufaktuře, kterou založil roku 1810 na hřebeni Hostýnských vrchů (na hranici s obcí Lázy) židovský podnikatel Josef Löbel z Bystřice pod Hostýnem. Hlavním důvodem pro stavbu dílny v lesích byl dostatek dřeva na vypálení kameniny. Později továrnu vlastnila Jenovéfa Připadlová. Sortiment byl velmi bohatý, vyrábělo se stolní nádobí, vázy, dózy, mísy, módní pamětní předměty nebo náboženské motivy. Ve zdejší továrně se vyráběla tzv. bělnina, což byla keramika vyráběná z místní červené hlíny s přídavkem bílého kaolinu. Z takovéto hmoty se vyráběl střep, který byl velmi tvrdý a mohl se vytvarovat velmi tence. Nebylo to zboží pro běžnou spotřebu a svůj odbyt našlo především v cizině – v krosnách a na vystlaných vozech se vyváželo do Uher a snad i do Anglie. Jeho zdobení bylo také jedinečné, tzv. trasakování. Jednalo se o zvláštní duhování v glazuře a dodneška nebylo napodobeno. Kdy výroba zanikla, není přesně známo, příčinou byla konkurence a vzdálenost odbytových míst.

Nejvýznamnější památky

Dominantou Mikulůvky je dřevěná zvonička z roku 1906 nacházející se v centru obce. Dodnes je plně funkční a využívá se k tradičnímu ohlašování poledne v obci. V dolní části obce zvané Mlýnec se při ústí potoka Ozničky nachází objekt bývalého vodního mlýna se dvěma sklípky a pily. Mlýn je chráněnou kulturní památkou a o jeho údržbu se starají ochránci přírody. K mlýnu patří dřevěnice, ve které je zřízena valašská jizba s trvalou expozicí dějin obce. Před budovou školky a základní školy je umístěn památník padlým v 1. světové válce z roku 1938 s bustou T. G. Masaryka. Ve srázu nad Oznicí dodnes stojí partyzánský bunkr, další nedokončený bunkr se nacházel ve Stanišové.

Kultura a tradice

V posledních letech se dostává obec do širokého povědomí díky festivalu Svítání, který se koná každoročně v srpnu na fotbalovém hřišti. Z původní čistě rockové akce se stala pestrá přehlídka širokého spektra hudebních žánrů, od tvrdého rocku přes jazz a funky až po etnickou a lidovou hudbu. Velkou událostí v životě místních lidí bývá myslivecký ples, valentinský ples, červnové vítání léta nebo štěpánský hon.

Přírodní zajímavosti

Kopce v okolí Mikulůvky jsou mírné, nejvyššími vrcholy jsou Kuželek (569 m n. m.), Krbácko (542 m n. m.), Dlúhá Húra, Jankův vrch, Borčička, Poruba, Čarabovská, Stanišová, Hýlová, Vlčí, Mezný a Jurikov. Půda je hlinitopísčitá, jílovitá a štěrková, využívaná převážně k pěstování travin a k pastvě. Mikulůvku obklopují převážně jehličnaté lesy s velkým podílem smrku. Vysázeny byly v 19. století na místě pasek, které přestaly být využívány k salašení. V lese pod vrcholem Ojičná v horní části obce (poblíž silnice z Mikulůvky do Kateřinic) se nacházejí sirné prameny, vyhledávané pro své údajné léčivé účinky.

Možnosti trávení dovolené

Mikulůvka díky své poloze v malebném údolí Hostýnských vrchů nabízí mnoho příležitostí k rekreaci a turistice. Na své si přijdou příznivci sportu i milovníci lidové architektury a rázovité valašské krajiny. Přes zalesněné hřebeny hor nad Mikulůvkou vedou dvě turistické stezky, středem obce pak procházejí cykloturistická trasa a Hostýnská trasa Valašského království. V letních měsících je v provozu hojně navštěvované solárně vyhřívané koupaliště. Kromě lyžování se dá bruslit na rybníku "u hájenky". Sportu slouží hřiště a hala místní tělovýchovné jednoty. Rozvíjí se agroturistika založená na aktivních pobytech v příjemném prostředí soukromých zemědělských usedlostí. Ubytování zajišťuje chatová osada, hotel nebo kemp. Závěr letní sezóny je spojený s „kaprobraním“. Neprůjezdná obec je zárukou klidu a pohody.

Další témata (upřesněte)

Zajímavost: V roce 2000 Mikulůvka obdržela vlastní obecní symboly, znak a prapor, které vycházejí z insignií zakladatelů obce. Prapor byl ještě téhož roku posvěcen valašským králem Bolkem Polívkou během každoročně konaného Valašského záření. V místním pohostinství "U Škrabánků" se dobře vaří a navíc otiskuje originální razítko do Valašského pasu.

Fotogalerie

Vodní mlýn

Bývalý vodní mlýn Jana Mikuly v Mikulůvce (dříve Pržně) je jednou z mála zajímavých technických památek v našem regionu. Chráněn je sice jako památka kulturní, ale podstatná je jeho funkce a velmi dobře dochované mlýnské zařízení, které je i dnes schopné provozu. Bývalý vodní mlýn s mlynářovou dřevěnicí, vám představí valašskou jizbu s trvalou expozicí věnovanou dějinám obce Mikulůvka.

Sirné prameny

Sirné prameny vyvěrající v lese pod vrcholem Ojičná u Mikulůvky jsou vyhledávané pro své údajné léčivé účinky.

Nejbližší cíle v okolí