Kunovice [UH]

Kunovice [UH]

Kunovice [UH]

Slovní popis polohy obce

Město Kunovice se nachází na jihovýchodní Moravě, v jihozápadní části Zlínského kraje, 3 km od Uherského Hradiště.

Stručná historie obce

Historie města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše v prostoru nynějšího Starého Města. Vojensko-strategická poloha Kunovic ležících na křižovatce prastarých obchodních cest hrála vždy v jejich dějinách podstatnou roli. Po zániku Velké Moravy a připojení Moravy k českému státu se Kunovice staly správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční lucké provincie. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce. V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Stoleté dominantní postavení Kunovic skončilo v polovině 13. století založením města Uherské Hradiště. Z rodů, které se postupně na kunovické tvrzi (vedle ní se nacházel ještě zeměpanský hrad) vystřídaly, čtyři přijaly přídomek z “Kunovic“, z nichž pak rod vzešlý z Duchka z Bydžova po 150 let náležel k vlivné vrstvě moravského panstva. Po r. 1609 se Kunovice stávají součástí ostrožského panství, se kterým pak přešly jako pobělohorský konfiskát na Lichtenštejny. Podle olomoucké matriky se v druhé polovině 18. století čítalo 1749 dospělých a 499 dětí česky mluvících. V údolí při řece Olšavě a na přilehlých výšinách se rozkládalo uzavřené městečko Kunovice, které mělo čtyři výroční trhy a týdenní trh každé pondělí. V obci stál farní kostel, fara, škola a panský dvůr. Značné škody utrpělo městečko v letech 1805, 1806 a 1809, kdy tudy procházela vojska, stejně i v roce 1866. V r. 1831 vypukla cholera. Ráz městečka se podstatně změnil postavením Vlárské dráhy v roce 1888. První světová válka znamenala zbrzdění rozvoje obce ve všech směrech. Co do počtu padlých se obec zařadila na jedno z čelních míst v celém regionu – předčasně vyhaslo 115 mladých životů. Na začátku okupace byly Kunovice důležitým střediskem přechodu na Slovensko. Zdejší ilegální skupina se zaměřovala na sabotážní činnost v letecké továrně Avia. Čs. parašutistická skupina Carbon, vyslaná z Anglie z 12. na 13. dubna 1944, tu měla své pomocníky. Také mezi sedmi statečnými parašutisty, kteří hrdinně padli v kostele sv. Karla Boromejského 18. června 1942 v Praze po atentátu na Heydricha, byl rodák z Kunovic, parašutista četař Jan Hrubý. Kunovice byly osvobozeny 27. dubna 1945. V obci pracovaly dvě cihelny, obzvlášť známá byla cihelna Abrahámova. Parní mlýn, nástupce někdejšího vrchnostenského mlýna bratří Ottů i elektrárna z r. 1911 byly po r. 1948 znárodněny. Stejně jako továrna na ocet bratří Horsáků založená v r. 1911 byla postupně rozšiřována na konzervárnu zeleniny. K nejvýznamnějším strojírenským závodům patřil Let zbudovaný z bývalého závodu Avia z r. 1937. Obec byla známá svým ovocnářstvím. Vinohradnictví bylo oživeno ve 30. letech 20. století. V obci hospodařilo v r. 1949 celkem 1219 zemědělských závodů. JZD bylo založeno v roce 1951. Vedle družstva vznikla na starém dvoře farma státního statku na pěstováním zeleniny. Někdejší lichtenštejnské lesy byly zestátněny. V období normalizace byly Kunovice přičleněny k Uherskému Hradišti jako jeho čtvrť.

Nejvýznamnější památky

Nejvýznamnější kulturní památkou je kostel sv. Petra a Pavla, který je přirozenou dominantou města. Jeho historie sahá zřejmě hlouběji než do roku 1517, kdy byl Jan z Kunovic přinucen dostát svému slibu a postavit v obci kostel. K další přestavbě došlo v 18. století za faráře Jana Nepomuka Merttena v letech 1759-1761, kdy byl kostel zvětšen a prodloužen přibližně o třetinu. Slavnostní svěcení dvou nových zvonů, Marie (620 kg) a sv. Josef (340 kg), se konalo 21. září 1991 za přítomnosti Otce biskupa Msgre. Jana Graubnera. Bývalý “kunovický zámek”, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1592, dnes představuje komplex pozdně renesančních budov ve středu města. Areál Panského dvora se řadí k významným objektům lichtenštejnského panství. Památková hodnota spočívá zejména v takřka nezměněné dispozici areálu, zachování historických konstrukcí, kleneb a krovů, které odpovídají stavebním etapám jednotlivých traktů. Za nejstarší (z konce 16. či první třetiny 17. století) a nejcennější objekty je považován trakt s dochovanými původními hřebínkovými klenbami na pilířích a krovovou barokní konstrukcí a také samostatně stojící sýpka. K hodnotným dochovaným detailům lze počítat veškerá technická zařízení či jejich fragmenty, zachované v původních prostorách a souvisejících s historickou stavbou. Dne 15. 9. 1995 byl prohlášen kulturní historickou památkou. Kaple P. Marie v blízkosti kostela se připomíná již v roce 1517. Byla zvána též kaplí Nejsvětější Trojice, jejímž patronem byl velehradský klášter. Dnešní kaple byla vybudována v první polovině 18. století. Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí plastiky a kříže. Mezi plastikami dominuje socha sv. Floriána z roku 1777 umístěná před kostelem. Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na severní straně kostela. Na severní straně kostela je umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje datováno 1887. Uprostřed města na travnatém prostranství u hlavní křižovatky stojí socha sv. Anny z roku 1904. U Pálenice stojí socha P. Marie Hostýnské z roku 1887. Za městem u silnice do Míkovic je socha P. Marie Lurdské z roku 1932. Památník osvobození uprostřed města, byl odhalen 28. října 1946 a je dílem místního rodáka akademického sochaře Jana Habarty. Nejstarší kříž pochází z roku 1747 a je umístěn v trati Petříkovec za městem, při silnici do Ostrožské Nové Vsi. Před kostelem stojí kříž z roku 1865. U kostela při silnici se nachází další kříž, který je datován k roku 1867. Ze stejného roku pochází i kříž u silnice do Hluku pod cihelnou. V zahradě domu v ulici Na Rybníčku stojí kříž z roku 1868, před kostelem stojí proti sobě dva kříže z roku 1865 a 1870. U vchodu na hřbitov má své místo kříž z roku 1890. Nejmladší plastikou ve městě je sousoší Dívka a Dívka s kočkou (1997), umístěná na prostranství před poštou. V roce 2004 k nim přibyla socha Školák.

Kultura a tradice

Pětitisícové město zahajuje společenský rok krojovým, městským plesem a plesem rodičů. V únoru následuje hasičský bál a fašank, na březen připadá ples dětí, v dubnu navazuje velikonoční zábava a velikonoční jízda se sletem čarodějnic a stavěním máje. Květnová jízda králů předchází červnovému národopisnému festivalu Kunovské léto. Říjen je měsíc pro hody s právem. Konec roku se odvíjí ve znamení adventního koncertu, vánočního koncertu a Silvestra před radnicí. Z bohatého kulturního dědictví čerpají čtyři místní dětské folklorní soubory – Merínek, Malý Handrláček, Handrláček, Děcka z Kunovic, dva folklorní soubory dospělých Handrlák a Kunovjan a dvě cimbálové muziky. Od roku 1994 jsou Kunovice místem konání Mezinárodního dětského folklorního festivalu Kunovské léto.

Přírodní zajímavosti

Z přírodních zajímavostí Kunovic a jejich okolí stojí za pozornost především Kunovický les, příklad lužního lesa s periodickými tůněmi a výskytem vzácného listonoha jarního, žábronožky sněžné a obojživelníků. Po jeho krásách turisty provede naučná stezka. Vinohradnictví má v Kunovicích dlouholetou tradici, rozsáhlé vinohrady v polovině 18. století zabíraly plochu přes 48 hektarů.

Možnosti trávení dovolené

Město Kunovice poskytuje návštěvníkům pestrý program. Absolvovat mohou výlet na kole, plavbu lodí po Baťově kanále s půjčovnou lodí a posezení v některém z přístavišť. Expozice Leteckého muzea Kunovice je zajímavou zastávkou pro děti i dospělé nadšence létání. Slovácký aeroklub Kunovice, který sídlí v bezprostřední blízkosti Leteckého muzea, kromě vyhlídkových letů nad údolím Moravy a Chřibů nabízí speciální školu létání a parašutismu. Pro zájemce jsou připraveny také atraktivní tandemové seskoky ze čtyřtisícové výšky na speciálním padáku se zkušeným instruktorem. Zvláštností programové nabídky pro odvážné je balonové létání. Relaxaci poskytují sirné lázně, koupaliště i vinné sklípky. Koupaliště se nachází v klidné východní části Kunovic. Dnes již ojedinělá je možnost skoků z desetimetrového skokanského můstku, plavecký bazén překvapuje mnohé návštěvníky svou neobvyklou maximální pětimetrovou hloubkou, pro menší je připraveno brouzdaliště, pro sportovce hřiště pro plážový volejbal a pingpongový stůl. Kunovicemi prochází dálková cyklotrasa Moravská stezka. Kulturní zařízení Pálenice pořádá divadelní představení, přednášky a další kulturní akce. Letní přírodní areál Sokolského hřiště slouží pro sportovní a kulturní akce včetně letního kina. Farní domeček poskytuje zázemí dětem a mládeži. Ve městě je širokoúhlé kino a knihovna s bezbariérovým přístupem. Pro sportovní aktivity je ve městě vybudováno zázemí pro fotbal, házenou, tenis, stolní tenis a softbal.

Fotogalerie

Letecké muzeum Kunovice

Letecké muzeum Kunovice

Letecké muzeum Kunovice bylo založeno v roce 1970 členy Slováckého aeroklubu, Aloisem Hráčkem a Jiřím Markem. Zpočátku bylo budováno jako muzeum letounů vyrobených či kooperovaných v továrně v Kunovicích. Posléze se letecký park rozrostl také o stroje jiných výrobců a z armády. Otevřeno duben - červen, září a říjen pondělí - neděle, svátky 9:00 - 12:00 a 12:30 - 17:00, červenec - srpen do 20:00.

Památkový domek Kunovice

Památkový domek Kunovice

Památkový objekt v ulici Záhumní čp. 679 (Kunovice) je ukázkou tradičního lidového bydlení. Do domů se vcházelo síní – pitvorem s černou kuchyní, jejíž stav je v domku čp. 679 zachován. Na pravé straně domku je situována izba (hrubá nebo světnice) s kachlovými kamny s kopkou – pecí, kde spávaly děti a dalším tradičním vybavením – svatým kútem. Expozice zachycuje stav obydlí v Kunovicích do roku 1930. Na levé straně byla původně umístěna komora na uskladnění potravin. Byla postupně využívána jako výminek – místnost pro staré rodiče nebo jako klestí – pro novomanžele. Expozice zachycuje stav kolem roku 1950 – 60. V případě zájmu o prohlídku kontaktujte prosím předem paní Zdeňku Schneiderovou na tel. 776 370 224 nebo Městské informační centrum Kunovice na tel. 572 549 999.

Kaple Panny Marie

Kaple Panny Marie

Kaple se nachází v blízkosti kostela sv. Petra a Pavla, která se připomíná již v roce 1517. Byla zvána též kaplí Nejsvětější Trojice, jejím patronem byl velehradský klášter. Dnešní kaple byla vybudována v první polovině 18.století.

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla

Slovácká búda

Slovácká búda

Slovácká búda slouží především jako tréninkové místo folklorních soborů. Za malou předsíní se otevírá velký sál pro 100 osob se zrcadly a balkonem. V podkroví mají soubory svoji klubovnu a sklad rekvizit. Součástí budovy je i vinný sklep s nástěnnou malbou Aleše Černého.

Kulturní zařízení Pálenice

Kulturní zařízení města, které v sobě zahrnuje velký a malý sál. Velký sál pojme 200 osob. Jeho součástí je malé jeviště v průčelí se zázemím, přísálí s bufetem a v zadní části balkon. Chodba se šatnami umožňuje vstup na terasu a do malého sálu pro 50 osob, v jehož sousedství je kuchyně. Toto zařízení se využívá pro divadelní představení, kulturní akce, přednášky , ale slouží i pro potřeby obyvatel při svatbách a rodinných oslavách.

Kunovský les

Kunovský les

Lesopark Kunovský les přiléhá k jižnímu okraji Uherského Hradiště a je oblíbenou relaxační zónou s běžeckou a cyklistickou stezkou, dětským i discgolfovým hřištěm a veřejným ohništěm. Naučná stezka v deseti zastaveních představuje zdejší typickou flóru i faunu.

Městská knihovna Kunovice

Nejbližší cíle v okolí