Bílé Karpaty se táhnou podél moravsko-slovenské hranice, leží na území Jihomoravského, Zlínského kraje a na Slovensku. Velká část pohoří patří do Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (na Slovensku Biele Karpaty), která je biosférickou rezervací pod ochranou UNESCO. Najdete tu unikátní přírodu, malebnou krajinu, množství památek a dochovaných lidových obyčejů, spoustu možností pro turistiku a trávení dovolené.
Bílé Karpaty jsou územím s nejvyšší pestrostí a početností zastoupení orchidejí ve střední Evropě. Mezinárodní kvality tohoto území ocenilo také UNESCO, které je v roce 1996 zařadilo na seznam biosférických rezervací. K nejznámějším lokalitám patří komplex květnatých luk Čertoryje a bukový prales Javořina. Po krásách Bílých Karpat vás kromě značených tras KČT provede také sedm naučných stezek. Ve Veselí nad Moravou se nachází expozice věnovaná tomuto unikátnímu území.
Z nejznámějších památek připomeňme například kuželovský větrný mlýn, novogotický zámek Nový Světlov v Bojkovicích, památky lidové architektury na Horňácku a Uherskobrodsku, stavby Dušana Jurkoviče v Luhačovicích, nebo zříceninu románského hradu v Brumově.
Asi nejznámější muzejní expozicí podhůří Bílých Karpat je strážnický skanzen. Postavě J. A. Komenského je v Bílých Karpatech věnováno hned několik expozic. Patrně nejznámějšími folklórními událostmi jsou mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou, Kopaničárské slavnosti ve Starém Hrozenkově nebo Festival masopustních tradic Fašank ve Strání. Na závěr roku můžete zamířit do Slavičína na Rozsvícení vánočního stromu nebo Valašských Klobouk na proslulý Mikulášský jarmek.
Cykloturisté mohou projet dálkovou Beskydsko-karpatskou magistrálu nebo zvolit některou z regionálních tras. V Bílých Karpatech najdete koupaliště, autokempy, zajímavé rybářské revíry i honitby bohaté na vysokou zvěř a stylově vybavené lovecké chaty. Nechybí ani bowling nebo jezdecký klub, tenisové kurty, fitness centra a kryté bazény.
Hlavní centrum zimní dovolené v Bílých Karpatech leží v severní polovině tohoto pohoří - na Uherskobrodsku, v Luhačovickém Zálesí a v oblasti jižního Valašska, kde je několik lyžařských středisek. Možnosti běžeckého lyžování jsou však mnohem širší a pěkné trasy najdete prakticky ve všech částech Bílých Karpat a hlavně, všude kolem je na co se dívat.
Největší moravské lázně, které se od roku 2019 pyšní oceněním European Destinations of Excellence (EDEN), jsou proslulé příznivými klimatickými podmínkami a příjemným prostředím, kterým vetkl přímo pohádkovou podobu architekt Dušan Jurkovič. Základ lázeňské léčby tvoří minerální prameny. Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochlorido- sodných kyselek a jeden sirný pramen. Nejznámějšími minerálními prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa. Každou hodinu tu na povrch vytéká 15 tisíc litrů vody, která je pro vysoký obsah minerálních látek považována za jednu z nejúčinnějších v Evropě. V Luhačovicích probíhá také velké množství kulturních a společenských akcí lákajících k návštěvě. Bližší informace naleznete v sekci Živé Luhačovice na www.vychodni-morava.cz/zive-luhacovice/.
Zřícenina původně pozdně románského hradu s částečně zachovalými sklepními i nadzemními prostory. Brumovský hrad patří mezi zajímavé lokality Východní Moravy a zároveň je jedním z nejstarších hradů v našich zemích. Stálé expozice se věnují tématům historie hradu i CHKO Bílé Karpaty.
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty se rozkládá na území Zlínského a Jihomoravského kraje, okresů Uherské Hradiště, Zlín a Hodonín na celkové výměře 71 500 ha. Byla vyhlášena v roce 1980.
Přírodní rezervaci Bílé potoky tvoří dvě luční enklávy lemované lesním porostem na levém svahu Klobouckého potoka. Rezervace je vyhlášena na výměře 8,78 ha od roku 1982.
Zachráněný les se nachází za vrcholem Ploščiny v nadmořské výšce 793 m. Les, postupně měnící se v horský prales, zůstane jako přírodní rezervace Českého svazu ochránců přírody zachován příštím generacím. Díky celostátní sbírce Místo pro přírodu je v současné době rozloha zajištěné části rezervace již 15 ha.
Po vzoru rožnovského muzea v přírodě budují dobrovolníci sdružení ve spolku Jižní Valašsko podobný skanzen i ve Valašských Kloboukách. Postupně má vyrůst koliba, stodola nebo sušárna na ovoce. S pracemi už začali.
Vincentka® je ojedinělá přírodní léčivá minerální voda, velmi silně mineralizovaná, jódová, uhličitá minerální voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité. Vincentku můžete ochutnat jak studenou tak teplou přímo v Hale Vincentky. Využijte také možnosti exkurze do plnírny Vincentky. Více informací se dovíte v Turistickém informačním centru Luhačovice.
Ojedinělý soubor původních vinných sklepů z 18. a 19. století, který byl v roce 1983 jako první v ČR prohlášený za vesnickou památkovou rezervaci.
Množství hřebenových tras s pohledy do malebných údolí lákají všechny aktivní návštěvníky.
Bývalé kasárny VÚ 1337 v Bohuslavicích nad Vláří. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové prostory kasáren s možností ubytování. Expozice raketového vojska, Zbrojovek na Valašsku, techniky a výzbroje a výstroje ČSLA
Budova postavena v secesním stylu je součástí městské památkové zóny. Autorem této skvostné stavby je valašskokloboucký rodák, architekt Hubert Gessner, který tuto budovu projektoval pro Josefa Bratmanna, vídeňského sládka a klobouckého rodáka. Budova patří mezí nejhodnotnější ukázky secesní architektury na území Zlínského kraje. V současné době zde sídlí základní umělecká škola a Líbalova galerie.
Ruční výroba skla má ve Strání více než dvousetletou tradici. První sklárna zde byla založena v části Květná, koncem 18. století, přesně v r. 1794 knížetem Lichtensteinem pro velké zásoby bukového dřeva potřebného pro vytápění sklářských pecí. V r. 1848 se majitelem hutě stává firma Josef Zahn, co. a vedoucím je jmenován Emanuel Zahn. Ten nechal vybudovat další sklářskou pec a zavedl výrobu jemného křišťálového skla zdobeného broušením, hranováním a rytím. V r. 1986 se výrobní program rozšiřuje o leptané sklo, dále se zavádějí dekorační techniky ocelotisk, panto a giloš, ledování, matování a později malování a zlacení. Ve sklárně se udržela výroba i v průběhu 2. světové války až do 5. dubna 1945, kdy byla sklárna pro blízkost fronty zastavena. Od r. 1961 již podnik vystupoval pod názvem Moravské sklárny, n.p. se sídlem ve Květné. Od 1.4.1990 byly všechny závody včleněny do státního podniku Crystalex Nový Bor. 31.3.2002 byl závod Květná uzavřen. Po několika měsících nečinnosti jej koupila nová firma Moravské sklárny Květná, s.r.o., která od 1. 10.2002 opět zahájila výrobu. Sklárny, kde nyní pracuje zhruba 160 lidí, patří od roku 2011 do přední české sklářské skupiny Crystalite Bohemia s. r. o. , která vyváží své výrobky, nápojové i dekorační sklo, do 72 zemí světa.
Červený dům byl postaven v roce 1781. V současné době je v interiérech prezentováno nejslavnější kloboucké řemeslo, tedy soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím.
Rádi vás přivítáme na venkovském statku SunJardin, který se nachází nad vesnicí Komňa. Na statku najdou vyžití nejen děti, ale také dospělí.
K symbolům Luhačovic určitě patří Jurkovičův dům z roku 1902.
Dělnická kolonie, vybudovaná z dřevěných řadových domků v podlouhlém bloku, je dokladem životní úrovně sklářských dělníků ve Staré huti (později Sidonie) z konce 19. a začátku 20. století. Volně stojící pec ke společnému pečení chleba patří k příznačným stavbám pro dělnické kolonie. Pec byla považována za společné vlastnictví a jednotlivé rodiny měly za povinnost starat se o dobrý technický stav a zajištění topiva. Pec byla využívána i k pečení svátečního pečiva.
Kostel sv.Vojtěcha je nesporně nejstarší budovou ve Slavičíně. Zároveň však také patří mezi nejstarší historicky doložené kostely v kraji. Jeho vznik je datován do období mezi roky 1095 až 1141.
Městská památková zóna Luhačovice chrání hodnotné stavby, které vznikly od počátku do 30. let 20. století. Nepřehlédnutelnou dominantou jsou zejméma stavby slavného architekta Dušana Jurkoviče. Hodnotná je i funkcionalistická architektura, např. lázeňská kolonáda a stavby v Bílé čtvrti.
Městská památková zóna chrání cenné stavební památky historického jádra Valašských Klobouk. K nejhodnotnějším stavbám patří Stará radnice, Hornův dům, Červený dům a Brattmannova vila.
Muzeum, které bylo založeno ve Valašských Kloboukách už v roce 1933, dokumentuje ve svých expozicích dějiny a řemeslné tradice regionu. Jednou z expozic muzea je Modrotisková poštovní dílna, ve které si pomocí 17 razítek, která jsou zmenšeninami skutečných modrotiskových forem, můžete vyrobit třeba pohlednici. V expozici Babiččina tajemná komůrka naleznete velkou hrací kostku a šest očíslovaných truhel. Hoďte si kostkou, otevřete truhlu a hádejte, k čemu sloužil tajemný předmět, který jste objevili.
Moravské Kopanice se rozkládají na moravsko-slovenském pomezí uprostřed chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Patří sem obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Žítková a Vyškovec. Oblast získala své jméno podle toho, že těžce dostupná políčka na strmých svazích mohli místní zemědělci obdělávat pouze kopáním motykou, a proto je nazývali Kopaničáři a podle nich se této oblasti začalo říkat Kopanice. Největším bohatstvím moravských Kopanic je nádherný krajinný ráz, dochované zbytky tradičních řemesel a folklóru, jež Vás společně s přírodním bohatstvím upoutají v každém ročním období.
Národní přírodní rezervaci Javořina tvoří lesní porost na severním svahu a vrcholová louka v nadmořské výšce 835–970 m pod vrcholem Velká Javořina v Bílých Karpatech. Rezervace je vyhlášena od roku 1951, její výměra je 79,29 ha.
Národní přírodní rezervaci Porážky tvoří rozsáhlý komplex typických bělokarpatských luk s rozptýlenými dřevinami, především dubem. Na jediné lokalitě v České republice se zde vyskytuje všivec statný. Rezervace byla vyhlášena v roce 1987 na výměře 49,76 ha.
Neregulovaný úsek řeky Moravy se třemi vyvinutými meandry a přilehlými lesy. Unikátním přírodním výtvorem je 13 metrů vysoká písečná stěna v nárazovém břehu meandru, která vznikla zaříznutím řeky do vátých písků. Bylinný podrost lužních lesů se skládá z kopřivy dvoudomé, zlatobýlu obrovského, netýkavky nedůtklivé a malokvěté. Původní duby, jasany a jilmy nahradily výsadby topolů. V pobřežních křovinách rostou četné liány především chmel a štětinec laločnatý. Písčitý břeh hostí kolenec jarní, silenku ušnici a pavinec modrý.
Lesopark byl obnoven v 90. letech 20. století a stal se unikátní galerií umění pod širým nebem i místem příjemných procházek a dětských her. Na podzim vznikne v lesoparku stavba fragmentu zbořeniště hradu o rozměru 6 x 7,3 metru bez zastřešení. Stěny hradu budou z lomového kamene a budou zde i herní prvky pro děti - skluzavka a lanová síť.
Nejstarší průmyslový podnik na Valašsku
Za obcí v trati Ďulův kopec bylo objeveno pohřebiště lidu popelnicových polí lužické a slezské kultury. Při rozsáhlých archeologických výzkumech bylo vykopáno velké množství popelnic i užitných nádob. Nálezovou zvláštností je objevení rituálních nádob, ojedinělých svými tvary. Nádoby nemají na Moravě obdoby. Bylo zde nalezeno rovněž množství nástrojů peleolitických lovců.
Od roku 1356 měly Klobouky právo hrdelní. K základnímu materiálnímu vybavení hrdelních tribunálů patřily vězení, pranýř a popraviště. Pranýř na náměstí patří k nejstarším dochovaným na našem území. V horní části sloupu jsou čtyři otvory, pro řetězy, pouta či obojek.
Rozhledna nad Valašskými Klobouky je označována třemi názvy: Na Finiši, U Cyrila Bureše i rozhledna Královec. Ať tak či tak uvidíte odtud jižní Valašsko jako na dlani. Rozhledna o výšce 21,5 m je celoročně volně přístupná. Turistické trasy jsou vedeny z Valašských Klobouk a od železniční stanice Návojná. Autem lze vyjet k rekreačnímu středisku Královec.
Dřevěná rozhledna z dubového dřeva vysoká 22 m na vrcholu Velký Lopeník (911 m n. m.) v Bílých Karpatech nabízí výhled na českou i slovenskou stranu Bílých Karpat.
Výroba a prodej valašských košulí, píšťal - koncovek, dlabaných misek, necek, dlabaných úlů, štípaných holubiček, bubnů a didjerid.
Nově zrekonstruovaná kuželna ve Slavičíně se dvěma dráhami
Areál s plaveckým bazénem a řadou vodních atraktivit, dvojskluzavkou a dojezdovým bazénem. V areálu hřiště na plážový volejbal a kuželky. Občerstvení v dobře zásobeném bufetu.
Stará původně renesanční radnice dostala svou dnešní podobu během pozdněbarokní přestavby v letech 1797 a 1798 a rekonstrukce v roce 1943. Dnes je stará radnice sídlem muzea. Můžete si tady prohlédnout expozici Pravěk jižního Valašska, dokumentující nejstarší osídlení naší oblasti. Ve velkolepé síni staré radnice naleznete expozici "Ten klobucký súkeník, to je dobrý řemesník." Zajímavostí je renesanční pranýř v parku před muzeem, který patří k vůbec nejstarším dochovaným pranýřům u nás.
Objekt lidové architektury čp. 40 byl prohlášen kulturní památkou 3. 5. 1958. Vznik areálu je datován do 80. let 19. století a je tvořen objektem chléva, sklepa a obytným domkem. Od původních majitelů Kňazovčíků, zvaných Jurů, jej nynější majitelé zakoupili v roce 1984 v havarijním stavu. V průběhu se podařilo objekty lidové architektury obnovit a zarostlé pozemky uvést do původního stavu. V roce 2011 byla přistavěna sušárnu ovoce, která byla vždy součástí kopaničářských usedlostí.
Jurkovičovy stavby, které vznikly počátkem 20. století a které jsou dílem slovenského architekta Dušana Juroviče, nazývaného básníkem dřeva. Architekt vytvořil unikátní soubor staveb ve stylu lidové secese. Tím vtiskl Luhačovicím nezaměnitelný ráz. Mezi jeho stavby patří: Jurkovičův dům, Vodoléčebný ústav, Sluneční lázně, Chaloupka, Hudební pavilon, Jestřabí, vila Vlastimila a Valaška. 3 stavby se nedochovaly a to Sovácká búda, Inhalační pavilon a Mlékárna. Více informací získáte na internetových stránkách www.luhacovice.eu
Holubička, jako "obraz Ducha svatého", visela ve světnici nad stolem nebo nad kamny. Věšela se také nad kolébkou s novorozeným miminkem. V čase vánočním ji lze zavěsit i na stromek.
Jedním z nejznámějších současných řezbářů v regionu je Zdeněk Matyáš. Řezbářství se věnuje od roku 1974, naplno od roku 1990. Vyřezává z lipového, švestkového, ořechového a dubového dřeva.
Papuče, které nabízí pan Kovalčík, jsou vyráběny tradičními postupy s převážnou měrou ruční práce. V nabídce firmy jsou různé druhy papučí - komótky, lodičky i pantofle.
Vodní tvrz, místně zvanou Kaštýl vybudovala zřejmě vladycká rodina Vlachovských z Vlachovic, která vlastnila obec od roku 1343. Tvrz zanikla v bouřlivých dobách 17. století nebo v 18. století po nájezdech uherských povstalců v letech 1703 - 1709. Dochovalo se z ní tvrziště zvané Kaštýl, mohutná kupa trosek zarostlá trávou, kterou obklopuje dosti dobře zachovaný val elipsovitého tvaru. Za ním je dnes již značně mělký vodní příkop napájený vodou z Vláry.
Prohlídky: pá, so, ne, svátky 9:00 - 20:00/ červen - srpen: po - ne 9:00 - 20:00. Na požádání možnost výkladu o technické památce.
Martin Cigánek je absolvent SOŠ a SOU Luhačovice, obor řezbářství, student Zlínské VOŠ umění, obor sochařství. Významné realizace: totem Valašská pomsta indiánům na Pulčíně, Hostýnská Marie ve farním kostele Povýšení svatého Kříže ve Valašských Kloboukách, prase divoké v zámeckém parku v Luhačovicích, restaurování kondora v Pivečkově lesoparku ve Slavičíně, tři sochy na valašskoklobouckém náměstí ...
Novogotický zámek Nový Světlov, původně gotický hrad z 15. století, je dnes někdy přezdívám slovácké Miramare a slouží jako hotel a restaurace. V turistické sezoně se v omezené míře nabízí prohlídky zámku. Nádvoří zámku je zastřešeno, plně klimatizováno a vybaveno audiovizuální technikou. Prostor umožňuje pořádání divadelních a koncertních vystoupení, kongresů a konferencí. Prostředí zámku je oblíbené pro pořádání svateb. Součástí komplexu je i rozlehlý anglický park.
Městské muzeum Valašské Klobouky zve do Červeného domu k návštěvě nové expozice: EXPOZICE PRVOREPUBLIKOVÉ DOMÁCNOSTI. Přijďte vstoupit do poloviny 30. let 20. století a navštívit domácnost Jana Dobše. Kdo to byl? Uvidíte.
Historicky významná památka z počátku 14. století
Filipovské údolí je oblíbená rekreační chatová oblast vhodná pro trávení letní i zimní dovolené.
Galerie G se nachází v budově gymnázia. Konají se zde pravidelné výstavy. Galerie je přístupná celoročně mimo prázdnin.
Zamokřená květnatá louka a ovocný sad s typickou květenou Bílých Karpat
Hornův dům byl postaven v roce 1900 podle projektu architekta Huberta Gessnera. V interiéru se zachovaly původní štuky i vláčně modelované schodiště s dominantním a oblíbeným Gessnerovým motivem, kandelábrem osvětlení. V dnešní době zde sídlí městský úřad. V průjezdu Hornova domu jsou rozmístěny originály pískovcových soch z mariánského sloupu. V zadní části byl obnoven malý parčík, kde se dnes konají venkovní svatby. Budova je přístupná v úředních hodinách městského úřadu.
Kaple v novogotickém stylu je součástí Augustiniánského domu.
Cyrilometodějská kaple byla postavena na památku tisícího výročí příchodu věrozvěstů na Moravu, a to v novogotickém slohu. Spoluautorem výzdoby je Bohumír Lindauer.
Kostel Nanebevzetí P. Marie byl postaven na místě dřívější bratrské školy a sboru r. 1747.Čeští bratři byli ze Strážnice vyhnáni a hrabě František Magnis místo nich povolal r. 1633 italské piaristy...
Přesné datum postaveí kostela Povýšení sv. Kříže neznáme. Čistě románská věž ukazuje, že v místech nynějšího kostela stával kloboucký kostel již ve 13. století. Po tatarském vpádu v roce 1663, kdy celé město i s farou a kostelem lehlo popelem, byl znovu vystavěn.
Jedná se o jeden z prvních kostelů, které byly postaveny v české poválečné éře. Na jeho stavbě se podílel ing. arch. Michal Brixe, jeden z mála českých architektů, který se odklonil od formálních tradic moderní architektury a zejména ve svých návrzích pro lázeňská města nově interpretoval charakter staveb 19. století. Na stavbě luhačovického kostela pracoval se svým dlouholetým kolegou ing. arch. Petrem Frantou z Prahy, se kterým se podíleli například na dostavbě ruzyňského letiště. Stavbu kostela Svaté Rodiny v Luhačovicích dokončili koncem roku 1997. Moderní stavba s věží o výšce 22 metrů toho roku získala také tři zvony. Největší z nich s váhou 220 kg byl zasvěcen Svaté Rodině, menší Panně Marii (150 kg) a nejmenší svatému Josefovi (100 kg). Před kostelem byla postavena kašna pro nový minerální pramen, který dostal název po patronovi farnosti - Sv. Josef. Jedná se o nejmladší pramen v tomto lázeňském regionu a je vhodný k pitné léčbě a uhličitým koupelím. Areál nového kostela zdařile navazuje na vysokou architektonickou úroveň ve městě, která pochází zejména z období secese a moderní architektury 30. let 20. století a patří k zcela typickým prvkům těchto lázní.
Nejstarší kostel je v obci zmiňován v roce 1412, v roce 1654 byl upraven majitelem ostrožského panství Gundakrem z Lichtenštejna. Tento kostel vyhořel v polovině 18. století a na jeho místě byl v roce 1788 postaven dnešní pozdně barokní kostel sv. Kateřiny. Jedná se o jednolodní stavbu s pravúhlým závěrem kněžiště a čtyřbokou věží v západním průčelí. Spolu s kostelem je v obci památkově chráněna také kamenná boží muka z 18. století při silnici do Blatnice. V letech 1727-33 zde kantor Martin Pomykal psal a maloval tzv. boršický kancionál, vzácný doklad o vývoji moravské národní ornamentiky.
V kulturním domě se konají plesy, taneční zábavy, koncerty, divadlení představení, folklórní soutěže a vystoupení. Nachází se zde také vzdělávací centrum.
Lyžařský a turistický areál na Mikulčině vrchu se nachází v severovýchodní části Bílých Karpat ve výšce 799 m n.m. v chráněné krajinné oblasti vzdálené 20 km od Uh. Brodu směrem na Trenčín. V lyžařském areálu se nacházíjí 4 lyžařské vleky, z toho : 2 velké kotvové, 1 teleskopický, které provozuje Lyžařský klub Uh. Brod a 1 talířový – provozuje Sl. Uh. Hradiště. Hodinová kapacita v hlavním lyžařském areálu je 2 600 osob/hod. Lyžařský areál svými terény uspokojí rodiny s dětmi, lyžaře začátečníky a hlavně závodní lyžaře. V celém lyžařském areálu je zajišťována záchranná zdravotní služba. Pro běžkaře jsou k dispozici tratě v různých délkách od 3 - 10km, jsou barevně značeny po lesních a lučních vrstevnicích v okolí Mikulčina Vrchu a hřebenech Velkého Lopeníku, Kykule, Machnáče a Bošácké doliny. Tratě jsou upravovány dle potřeby a opotřebení.
(v sezoně 2011-12 z technických důvodů uzavřen)
Barokní sláva mariánského kultu se v Kloboukách zhmotnila v roce 1761: Tobiáš Tomaštík, jehož synové si postavili tzv. Červený dům (1781), nechal udělat Mariánský sloup se sochami Panny Marie s Ježíškem, sv. Tekly, sv. Floriána, sv. Vendelína a archanděla Rafaela s malým Tobiášem.
Přírodní památka Mechnáčky Území leží 1km V od obce Strání – Květná v nadmořské výšce 450 m n. m. Původně využíváno jako jednosečná louka. Rozloha území je 9,6 ha. Motivem ochrany je členitý, široký žleb s květnatými loukami, mokřinami a vrstevnými prameny, místy porostlý stromy a keři. Vyskytují se zde ohrožené druhy rostlin a motýlů. Půdy jsou zde hnědé, slabě oglejené, hlinité až jílovitohlinité, náchylné k erozi. Z ohrožených druhů rostlin se vyskytuje prstnatec pleťový a májový, kruštík bahenní, hlavinka horská, pětiprstka žežulník, vstavač kukačka, vstavač mužský, kozinec dánský, hrachor panonský. V roce 2002 zde byl objeven i vstavač osmahlý. Ze vzácných druhů motýlů zde byly zjištěny druhy typické pro bělokarpatské květnaté louky a to žluťásek barvoměrný, ohniváček černočárný, můra (Episema scoriacea) a perleťovec dvouřadý, kterému probíhá v Bílých Karpatech SZ hranice rozšíření v Evropě. Všechny porosty jsou na nelesní půdě. Potok pramenící v území je zakryt souvislým náletem olší a vrb. Mokřad je z části pokryt porostem vrb. Z větší části je území koseno vlastníky a uživatelem. Management části kolem mokřadu zajišťuje Správa CHKO Bílé Karpaty.
Městské muzeum v Brumově ve své expozici představuje, jaký byl v minulosti život obyčejných Valachů pod brumovským hradem, typická řemesla a vybavení domácnosti. Ve výstavních prostorách muzea je nainstalována také výstava historických žehliček a dalších sběratelsko-historických zajímavostí, které se žehlením úzce souvisí - podložky pod žehličky, desky na žehlení, valchy, prací zvony, kulmy a další. Exponáty jsou zapůjčené ze sbírky soukromého sběratele pana Leoše Bednáře z Brumova-Bylnice a ukazují historický vývoj žehliček nejrůznějších druhů - od úplně prvních na plotně nahřívaných typů, následně plněné uhlím, na vložené želízko, žehličky lihové, plynové, benzinové až k dnes běžným elektrickým pomocníkům v domácnosti.
Specialitou městského muzea ve Slavičíně je expozice věnovaná letecké bitvě, která se v okolí města odehrála na konci 2. světové války.
Zatopený lom, který byl dán do provozu ve 20. letech minulého století, kde se těžil čedič. Překrásné prostředí kolem lomu je vyhledávaným turistickým cílem.
Poražená pruská vojska zde v roce 1831 nechala vojína, který tu umřel na choleru. Zamořil tak obec, kde zemřelo 67 občanů. Tito mrtví jsou pochováni na samostatném hřbitůvku. Byl v roce 1994 prohlášen na kulturní památku.
První část expozic Muzea Bojkovska byla slavnostně otevřena v květnu 2011. V červnu 2012 byla návštěvníkům zpřístupněna druhá část expozic, zaměřená na novější dějiny. Zachycuje 20. století na Bojkovicku, bytový interiér 50. let a historickou školní třídu z téže doby. Významnou část tvoří expozice k dějinám spolkové činnosti na Bojkovicku a historie Kopanic.
V muzeu jsou exponáty, které se podařilo najít v okolí obce. Jsou to různé kusy letadel, ale i dokumenty či výstroj pilotů. Sbírka je však soukromá, majitelem nálezů je pan Michael Žitník. Velkou část sbírek našel v okolí Šanova už jeho otec. K vidění jsou originální části bombardérů Boeing B-17G Flying Fortess havarovaných v obcích Šanov, Rudice, Vyškovec, Kašava a Metylovice z 29. srpna 1944 v letecké bitvě nad Bílými Karpaty. Dále jsou zde umístěny fragmenty bombardérů z leteckých bitev nad Protektorátem ze 17. prosince 1944 a jiné.
Muzeum v Luhačovicích, které bylo založeno už v roce 1918, se zaměřuje na prezentaci historie a tradic regionu luhačovického Zálesí. Expozice Známé i neznámé Luhačovice je expozicí životního stylu, která v sobě spojuje tři pohledy na Luhačovice počátku 20. století. Představuje návštěvníkovi Luhačovice jako centrum tradičního národopisného regionu (luhačovické Zálesí) jako místo s výskytem léčivých vod a rozvíjejícím se lázeňstvím a za třetí jako specifickou městskou část, vyrůstající mezi vesnicí a lázněmi. Zhlédnout můžete také výstavu Nová doba - Nový život, o moderní architektuře v Luhačovicích.
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)byl a stále je tradičním léčitelským stromem nejen pro naše předky, ale třeba i pro římského Dioskorida (60. n.l.). Účinná je především při poruchách trávení, dnes je doporučován i diabetikům. Z dozrálých, sladkokyselých a šťavnatých plodů se vyrábí kompoty, marmelády, posypky, mošty, čaje, likéry a především pálenka. S oskorušemi Vás nejlépe seznámí dobrovolníci z občanského sdružení INEX Bílé Karpaty při návštěvě Muzea oskoruše a naučné stezky kolem obřích stromů okolo obce. Ochutnávku oskoruší je možno spojit s návštěvou rozhledny na vrchu Travičná, salaše či blízkých orchidejových bělokarpatských luk – rezervace Čertoryje.
Přírodovědně-historická naučná stezka vás na 10 zastaveních obeznámí s přírodou, historií i životem na Bojkovicku. Vhodná je pro pěší i cyklisty. Má dva okruhy, delší má délku 24 km, kratší 16 km.
Naučná stezka představuje na 14 zastaveních přírodovědné a historické zajímavosti a souvislosti území pod nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, Velkou Javořinou (976 m n. m.) až po Velkou nad Veličkou, tedy etnografickou oblast Horňácka. Stezka vede převážně po místních a zpevněných účelových komunikacích a je vhodná pro pěší i cyklisty. Je dlouhá 23 km a je možné ji rozdělit a absolvovat ve třech trasách: krátké (5 km), střední (16 km) a dlouhé (23 km).
Převážně přírodovědně zaměřená naučná stezka na 9 zastaveních (+1 odbočení) představuje přírodu luk, pastvin a lesů severovýchodního úbočí Velké Javořiny ve Straňanské kotlině. Stezka je vhodná pro pěší i cyklisty, v zimě i pro běžkaře, a je dlouhá 7 km.
Naučná stezka představuje na 8 stanovištích přírodu moravských Kopanic pod Velkým Lopeníkem (911 m n. m.). Je vhodná pro pěší i cyklisty, její délka je 7,3 km.
Naučná stezka představuje krajinu kolem Žítkové a Starého Hrozenkova a na 14 zastaveních seznamuje s historickými i přírodními zajímavostmi, nejcennějšími rostlinami a živočichy. Je vedena po lesních a polních cestách, je vhodná pro pěší i cyklisty na horských kolech, v zimě i pro běžkaře. Délka základního okruhu je 11,6 km (s převýšením 410 m), odbočka na Lokov 4,7 km (s převýšením 110 m), odbočka na Hutě 1,1 km (s převýšením 50 m), celková délka při absolvování odboček je 23,1 km. Je možné zvolit i trasu Starý Hrozenkov–Žítková–Lokov–Bojkovice dlouhou 13,5 km.
Na naučné stezce Naokolo Hostětína vám místní "průvodce" povypráví, jak se tu dřív žilo, pracovalo a jak se slavily svátky.
Naučná stezka představuje na 12 zastaveních přírodu, historii a tradice Kopanic. Trasu dlouhou 18 km lze rozdělit na dvě části: 5 km krátkou „severní“ a delší „ jižní“ dlouhou 13 km. Obě jsou vhodné pro pěší i cyklisty na horských kolech.
Naučná stezka ve 4 zastaveních informuje o ekologických projektech v obci Hostětín. Trasa je nenáročná, dlouhá 1,5 km a vhodná pro pěší i cyklisty.
Přírodní památka Nové louky představuje druhově pestré, mírně členité louky s teplomilnou květenou, rozptýlenou zelení a mokřady na severně exponovaném svahu, asi 400 m severovýchodně od kóty Obecnice (597 m n. m., rozhledna), částečně chráněné lesem. Je zde také několik vodních zdrojů s ochrannými pásmy. Nachází se v nadmořské výšce 500 až 560 m, po pravé straně silnice z Korytné do Strání.
Památkově chráněný domek č. 6 z r. 1850, který dnes slouží jako ukázka bydlení zvěrokleštiče z 2. pol. 19. století. Je zde umístěna expozice velmi rozšířeného a dnes již zaniklého řemesla zvěrokleštičství.
Na hřbitově se nachází významný památník - společný hrob 28 amerických letců, kteří zahynuli při letecké bitvě nad Slavičínem dne 29. 8. 1944.
Historie památníčku Andělíček v lesích ve Vyškově u Valašských Klobouk se váže k památce na vojenské loupežné vpády Tatarů, Turků a Uhrů přes Vlárský průsmyk na Moravu v období počátku 17. století. Památník Andělíček zbudoval kloboucký rodák František Talafa na památku a k připomenutí utrpení Valašského obyvatelstva.
V roce 1992 byl slavnostně otevřen Památník J. A. Komenského v památkově chráněné sýpce. Sýpka z roku 1774 je jednopatrová kamenná stavba, omítnutá a obílená. V průčelí je stěna s pavlačí ze dřeva, se vstupem a dvěma okénky v přízemí. Štíty jsou vyzděny až do hřebene sedlové střechy kryté břidlicí. Pavlač je krytá prodlouženou střechou. V sýpce je umístěna stálá expozice historie obce a J. A. Komenského. Expozice památníku se také věnuje dějinám obce nebo archeologickým nálezům z nedalekého hradu Zuvačov.
Přírodní památku Dobšena tvoří krásná květnatá louka o výměře 1,48 ha s řadou chráněných rostlin. Leží v nadmořské výšce 560 - 590 m na jihozápadním svahu Královce.
Přírodní památka Hluboče je tvořena květnatou loukou na levém údolním svahu Hlubočského potoka. Hluboče jsou příkladem jednosečných květnatých bělokarpatských luk s výskytem orchidejí.
Přírodní památka Chladný vrch zahrnuje dva lesní porosty asi 1 km od sebe vzdálené, 1,5 km jižně od Svatého Štěpána. Jedná se o cenné staré bukové porosty, v nichž se vyskytuje velmi vzácný tesařík alpský.
Přírodní památka Kaňoury chrání suchou výslunnou stráň na jižních svazích kóty Vysocká (660 m n. m.) v závěru údolí Hrušová dolina, 3 km východně od Nedašova. Vyskytují se zde společenstva květnatých luk a pastvin s mnoha teplomilnými druhy rostlin, ojedinělá v severovýchodní části Bílých Karpat.
Přírodní památka leží na západně exponovaném svahu pod kótou Okrouhlá (655,9 m n. m.). Jedná se o starý porost smíšeného lesa.
Přírodní památka Pod Cigánem chrání úzký pás louky na okraji lesa na severním svahu vrchu Cigán (740 m n. m.) asi 1 km od Nedašova. Jedná se o zachovalé společenstvo pastvin a lemů s výskytem prstnatce listenatého Soóova a dalších orchidejí.
Přírodní památku Pod Horou tvoří lesní louka na levém svahu přítoku Návojského potoka 2 km jihovýchodně od Návojné. Předmětem ochrany je krajinářsky hodnotná svažitá bělokarpatská louka s výskytem vstavačovitých.
Část lesa na severovýchodním svahu kopce Vrchy (461 m n. m.) 1,5 km jihovýchodně od obce Bohuslavice nad Vláří je chráněna jako přírodní památka Pod Vrchy. Jedná se o cenný příklad přirozené lesní vegetace s bohatým výskytem sněženky podsněžníku.
Přírodní památka Šumlatová chrání část pastvin na severním svahu Holého vrchu (830 m n. m.) asi 1,5 km jižně od Nedašova. PP je hodnotná jako zbytek lučních porostů s výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých.
Přírodní rezervaci Dolnoněmčanské louky tvoří luční enkláva se soliterními stromy na západním svahu kóty Lesná (696 m). Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1982 na výměře 28,81 ha.
Přírodní rezervace Drahy, vyhlášená v roce 1982 na ploše 15,0797 ha, je tvořena bývalou obecní pastvinou na svahu západní - severozápadní expozice na jižním okraji Horního Němčí.
Přírodní rezervaci Hutě tvoří bývalé pastviny s rozptýlenou zelení, mokřady, pramennými vývěry a lesíky severovýchodně od obce Žítková. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 12,22 ha.
Přírodní rezervaci Jalovcová stráň tvoří jalovci porostlá jižně exponovaná pastvina u obce Nedašov. Byla vyhlášena v roce 1982 na ploše 8,63 ha.
Přírodní rezervaci Javorůvky tvoří svažitá louka v pramenném amfiteátru obklopená lesními porosty na severozápadním úbočí vrchu Královec (655 m n. m.). Byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 5,46 ha. Každoročně se zde koná ruční sklizeň sena.
Přírodní rezervaci Javořina tvoří lesní porost pralesovitého charakteru v hřebenové části Bílých Karpat – na severních svazích vrchu Velká Javořina. Přírodní rezervace navazuje na severní část NPR Javořina a tvoří její ochranné pásmo. Byla vyhlášena v roce 1993, její výměra je 27,7 ha.
Přírodní rezervaci Lazy tvoří květnatá bělokarpatská louka s prameništi a mokřady v rozsáhlém komplexu jednosečných luk na údolním svahu Vláry pod vrchem Pláňava (598 m). Rozptýlená zeleň včetně solitérních stromů je i uvnitř plochy chráněného území, což způsobuje značnou členitost terénu. Rezervace byla vyhlášena v r. 1983, její výměra je 3,1218 ha.
Přírodní rezervaci Nová hora tvoří původně jednosečné louky, občas extenzívně přepásané. Jde o členité území s loukami, lesíky a sady na úbočí Nové hory (552 m n. m.). Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 29,6 ha.
Přírodní rezervaci Ploščiny tvoří rozsáhlý komplex horských extenzívních pastvin v Bílých Karpatech s roztroušenými ovocnými i jinými stromy, s křovinami, se souvislejšími lesními porosty i volnými plochami ve vrcholové partii hřbetu Královec – Ploštiny – Požár. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 19,29 ha.
Přírodní rezervaci Pod Žítkovským vrchem tvoří pastvina cca 500 m severovýchodně od Žítkovského vrchu. Byla vyhlášena v roce1991, její výměra je 16,0572 ha.
Přírodní rezervace Sidonie představuje starou bučinu na údolním svahu s jihovýchodní expozicí nad bezejmenným přítokem řeky Vlárky. Území bylo vyhlášeno v roce 1984 a jeho výměra je 13,06 ha.
Přírodní rezervaci Ve Vlčí tvoří pastviny s rozptýlenými lesíky jižně od obce Vyškovec. Rezervace byla vyhlášena v roce 1991, výměra území je 21,68 ha.
Historickou roubenku v současnosti využívá pro své účely sdružení ochránců přírody ČSOP Kosenka.
Dřevěnice z konce 18. a počátku 19. století dokreslují představu o životě města, kde vedle sebe žili jak bohatí měšťané, tak i lid chudších poměrů. Roubenka č. p. 7 patřila v minulosti rodu Pivečků, z něhož pocházel i obuvník Jan Pivečka.
Rozhledna Obecnice nad obcí Korytná je součástí šesti rozhleden mikroregionu Východní Slovácko. Jako každá z těchto staveb je 13 m vysoká. Rozhledna stojí u vrcholu kopce Obecnice. Rozhledna umožňuje výhled na: Vizovické vrchy, Chřiby, Brdo, oba Lopeníky a Uherský Brod.
Rozhledna je postavena v katastrálním území obce Tvarožná Lhota, v lokalitě známé jako Vrchy. Na mapě ji lze najít pod názvem Travičná, což je vrchol kopce s nadmořskou výškou 380 metrů. Je první rozhlednou v chráněnné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Prezentace CHKO BK se nachází v atriu rozhledny, kterou provozuje obec Tvarožná Lhota.
Rozhledna nabízí výhled na Strání, Bílé Karpaty,Velkou Javořinu, Jelenec, Mikulčin vrch, Malý a Velký Lopeník i Troják.
Jak žili lidé v Karpatech před sto lety, jaká bývala příroda bohatá a co vše lidé dříve uměli? To můžete poznat a vyzkoušet i vy ve výletním areálu salaše Travičná pro ekologii, řemesla a sport v přírodě u rekreační oblasti Lučina. Můžete projít male arboretum dřevin, ochutnat léčivé byliny, vylézt na horolezecký strom, přejít lávku, ulovit rybu, naučit se práskat bičem či hrát na fujarku a nebo třeba jen ochutnat pravý kozí sýr, medovinu či mošt. V areálu je malé muzeum kopaničářských roubených staveb salaše, ekologická naučná stezka se 7 zastaveními, arboretem 23 původních dřevin Bílých Karpat a sportovní atrakce pro malé a velké – lávky, lanovky, lana, horolezecký strom. V areálu je přírodní amfiteátr pro pořádání kulturních akcí a tábořiště pro stany a týpí. V okolí jsou pastviny pro ovce, kozy a koně. Připraveny jsou vyjíždky na koních. K vyzkoušení je tu i spousta atrakcí pro děti - malinké lanové centrum, různé herní prvky z přírodních materiálů.
Svah Lopata je určen pro začátečníky i pokročilé lyžaře a nachází se přímo u chaty LOPATA, kde je možnost celoročního ubytování. Délka 600 m / výškový rozdíl 130 m. Sjezdovka Lopata je uměle zasněžována technickým sněhem a je osvětlena pro večerní lyžování. V areálu se provozuje lyžařská škola, bufet/restaurace a ubytování.
Dřevěné sochy vznikly v rámci česko-slovenského sympozia v roce 2002 a mají zvýraznit typický charakter Bílých Karpat, mozaiku polí, zahrad, sadů, luk a listnatých lesů.
Při cestě na Modrou vodu narazíte na rekonstruovanou studánku.
Naučná stezka mezi Strážnicí a Velkou nad Veličkou seznamuje návštěvníky (pěší i cyklisty na horských kolech) s podhůřím JZ části Bílých Karpat. Délka trasy je 18 km - lze rozdělit i na kratší trasy pro pěší. Stezka není náročná, je vhodná i pro rodiny s dětmi a seniory. Zajímavostí stezky je 18 naučných tabulí, na kterých najdete informace o životě a hospodaření ve zdejší krajině a vysvětlení o jejich historické a přírodovědné souvislosti.
areál 25 vinných sklepů a nového obecního sklepa s vinotékou / otevřeno na objednání - prohlídka a degustace
Pan Jaroslav Kolínek vyrábí tradiční valašské papuče a krojovou obuv z houně a filcu. Nabízí až 20 druhů papučí s možností ušití na míru a vyteplení dle přání.
Vinotéka, prohlídka sklepů z 15. stol., řízená degustace / otevřeno: VII.-VIII. denně 13-20.00 (jinak na objednání), prodejna otevřena celoročně 8-16.00
Bývalá zámecká obora u Nového Světlova byla začátkem 19. století přeměněna na anglický park se zajímavými dřevinami a sochařskou výzdobou.
Zámek Slavičín, který vznikl 18. století přestavbou starší trvzi, je v současnosti využíván jako restaurace a vinárna. Zámek byl navrácen předválečným majitelům - rodině Wichterlových, z níž pocházel i vynálezce kontaktních čoček akademik Otto Wichterle.
Asi 1,5 km východně od obce Komňa na vrcholu kopce (kóta 418,7 m n. m.) stál gotický hrad Zuvačov, který byl již roku 1517 jmenovaný jako pustý. Na temeni kopce je plošina o průměru asi 30 m, která má na svém západním okraji nad přístupovou cestou asi o 6 metrů vyvýšené místo - zbytek po věži. Kolem celého hradiště o 17 metrů níže prochází příkop, který je na severu a na jihu dost zanesený spadlým kamením, takže jeho hloubka není velká (2 - 3 metry). Hrad byl postaven z lomového kamene. Turistická trasa vede z Komně, Bojkovic nebo Nezdenic.
Národní kulturní památka. Hřbitov tvoří kamenné náhrobky z pískovce, žuly a mramoru v počtu 50 kusů různého stáří. Náhrobky jsou obráceny k východu v nepravidelných řadách, nejstarší z nich pochází z roku 1785. Poslední pohřeb se zde konal 9. května 1931. V dobách II. světové války byl značně poničen. V roce 1985 byla provedena komplexní obnova hřbitova včetně postavení nalezených náhrobků na původní místa a provedeno nové oplocení. 24. října 1993 zde byla postavena a odhalena pamětní deska obětem holocaustu Židů z Brumova-Bylnice.
V roce 1963 byla prohlášena za kulturní památku.
Dřevěnice se nachází v centru obce. Majitel se o ni pečlivě stará.
Užijte si volný den s dětmi, vnoučky i pravnoučky na novém dětském hřišti s mnoha dětskými atrakcemi, odpočinkovou zónou i občerstvením v podobě Pohodové osvěžovny. Děti si mohou užít velké pískoviště s mechanickým výtahem, bohatou herní sestavu se skluzavkami, průlezkami a houpačkou, ale také pružinové houpačky nebo šikmý lanový most. Sladkou odměnou pro ně může být strom s ptačími hnízdy, na který mohou děti vylézt. A pokud je ptačí hnízda unaví, mohou ještě využít trojúhelníkovou houpačku nebo prolézt podzemním potrubím. Dětský ráj najdete u Wellness hotelu Pohoda v Pozlovicích. Vstup zdarma.
V letech 2008 – 2010 byl objekt čp. 115 vykoupen a opraven místními občany, cílem této památkové obnovy bylo zachování lidových tradic pro budoucí generace. Dnes slouží jako muzeum se společenskou místností, která bývá využívána na setkávání občanů a folklorních spolků.
Dub má pro obyvatele Pitína mimořádný význam a je místem častých rodinných výletů. Když člověk stane pod jeho korunou, naskytne se mu krásný pohled na reliéf Pálavy, Žďánický les, Chřiby s posvátným Velehradem, Vizovické vrchy a v hlubokém údolí pod kopcem pak samotný Pitín s kostelem sv. Stanislava. Členové místní farnosti dub chápou jako symbol rodiny, a to také té církevní. Na dub měl totiž dlouhých 24 let výhled z okna i bývalý pitínský farář Miloslav Kunc.
Památný domek č.p. 141 známý též jako „Stará Pančaveň.“ Jedná se o jedinou trvale obydlenou usedlost krytou slaměným doškem ve Zlínském kraji.
Dům lidových tradic je zrekonstruovanou stavbou z konce 19. století a to v nejstarším domě v obci. Domek se pyšní třemi výstavními expozicemi - Síní lidových tradic, kde můžete zhlédnout tradiční bydlení našich předků, výstavou Lidových krojů a tzv. černou kuchyní. Možnost sušení ovoce, vaření povidel a výroba moštů. Otevírací doba domečku je po předchozí telefonické domluvě na čísle +420 572 582 712.
Zadívejte se přes místní sady do okolní zvlněné krajiny. Projděte si 1 km dlouhou naučnou stezku, na které se dozvíte mnohé o pěstování ovoce, době dozrávání jednotlivých odrůd, tradičních způsobech zpracování, našich včelích pomocnících, ale také o přirozeném ekosystému.
na cyklostezce ze Strážnice / výroba vína, pěstování ovoce, vinařská expozice s občerstvením
Západně od obce Horní Němčí, směrem k novému hřbitovu se nachází mohyla "Hřádek". Je to kopec o výšce zhruba 3 m a průměru 17 m. Stojí zde od nepaměti, opředen dohady a spekulacemi o svém původu, zdánlivě nezajímavá vyvýšenina, ale přitom důležitý prvek této části obce, který sem zkrátka patří. Podložené informace o jeho původu se zřejmě nedochovaly, a proto se vyskytují spíše domněnky o jeho vzniku. Která z nich je ale nejblíže pravdě? Nikdo s určitostí neví. Pro srovnání několik dostupných informací na toto téma (viz podrobný popis).
Výstava nástrojů a obrazů Slovácka / Otevřeno po-pá 10-17.00, so, ne 13-16.00
Komora u domu č.p. 87 ke památkově chráněná. Jde se o celokamenou budovu, která sloužila jako spižírna. Uvnitř má malou expozici nářadí a věcí do domácnosti.
Kaple byla postavena v roce 1937, stojí ve středu obce a v současné době probíhá přístavba kaple.
Předprodej vstupenek do kina: Městské turistické a informační centrum, tel. 577 133 980, 608 326 255, e-mail luhainfo1@mdkelektra.luhacovice.cz a 30 minut před začátkem projekce v pokladně kina.
Kino Svět promítá pravidelně dvakrát týdně - v pátek a sobotu. Začátek večerního představení je v 19.30 hodin. V září 2014 se naplno rozjelo promítání v nové digitální kvalitě obrazu i zvuku.
Kostel svou dedikací sv. Michaelu archandělovi patří k nejstarším na Moravě. Poprvé se písemně připomíná k roku 1500. Současný kostel byl vystavěn v roce 1540. Starobylost kostela dokládá objevený záklenek (ostění) gotického okenního rámu, který byl kdysi v minulosti při rozšíření kostela zazděn ve zdi presbytáře. Památkáři datovali tento architektonický prvek do doby kolem roku 1240.
Luhačovická přehrada leží v katastru obce Pozlovice v podhůří Bílých Karpat. Je cílem častých procházek, odpočinkovou a klidovou zónou. Je vhodná pro pěší výlety, cykloturistiku, in-line bruslení, rybaření, koupání, relax a další zábavu. S Luhačovicemi je propojena Jurkovičovou alejí, podél níž jsou vybudována odpočívadla, sportoviště i občerstvení. Na přehradu můžete přijet také netradičně vyhlídkovým vláčkem z centra Luhačovic, což ocení především děti. Možnosti vyžití - koupaliště Duha (jihovýchodní břeh) - půjčovna loděk a šlapadel (levý břeh) - sportovní areál GOLF (u Jurkovičovy aleje směrem k přehradě) - in-line stezka (okolo celé přehrady) - vyhlídkové jízdy autovláčkem (vyjíždí z Luhačovic) - rybaření (povolenky vydává Rybářský svaz) - dětská hřiště (pravý břeh a u hotelu Vyhlídka) - naučný chodník (podél koupaliště Duha) - cyklotrasa podél přehrady (trasa Zlín - Slavičín, směr Vizovice - Troják) - turistika (turistické trasy v okolí přehrady) - bruslení v zimním období
Lyžařský vlek se nachází na kopci Lužné (428 m.n.m.) uprostřed lázeňského města Luhačovic. Dostane se k němu ulicí Rumunskou.
Galerie je součástí kavárny-cukrárny Jasmín.
Dům byl postaven v roce 1840 a jedná se o nejstarší dochovanou obytnou stavbu v obci. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2016 slouží jako muzeum, archiv a zázemí pro nejrůznější kulturní akce.
Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. V osadě Čierné je dodnes chalupa, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma Gabrhelová (1905-2001).
mlýn s kompletním zařízením válcového mlýna / Otevřeno: pá-ne 10-18.00
Otevřeno: VI.-IX. pá-ne 13-17.00
Náhrobník Mikuláše Buštíka, který je dnes vsazen do zdi kostela při vstupu do věže, byl objeven koncem července 2001 pod podlahou kostela, ve středu lodi v úrovni bočního vstupu, orientován k východu.
10kilometrová stezka má 10 zastavení, vede obcí, loukami, lesy a pastvinami. Je vhodná pro pěší i cyklisty. První panel je umístěn při vjezdu do obce, poslední zastávka okruhu se nachází u základní školy.
Lesní NS vedoucí z ulice Pod Světlovem na zámek Nový Světlov
Délka 3,3 km / Stezka začíná u motorestu U Hložků a volně navazuje na cyklostezku do Hluku, dále vede přes obec kolem dětského hřiště, odtud do lesa Panský háj, z něj se vrací přes Zahrádky směrem na Pasinky a končí u kostela
Pěstitelská výroba moštů a pálenek, expozice zpracovní ovoce a vína s ukázkou tradičních technologií / Otevřeno: V.-X. so-ne 10-17
Dům čp. 216 se sýpkou v podstřeší a s dekorativním rámováním oken patří k hodnotným dokladům lidového stavitelství v obci a spolu se sousední nemovitostí čp. 327 tvoří jednotu. V současné době objekt slouží především o hodech a fašanku.
Původní dřevěnou kapličku zasvěcenou Panně Marii podle pověsti nechal vybudovat potečský kolář jako poděkování za uzdravení syna. Dnes tu přímo nad studánkou stojí nově vybudovaná kaple vysvěcená v roce 1999.
Kostel sv. Martina: Již na počátku 15. století stál v Pozlovicích dřevěný kostel. Roku 1642 byl nákladem majitele panství Pavla Serenyiho na místě tohoto dřevěného kostela vybudován z kamene kostel nový, který měl obdélníkový tvar. V roce 1672 byl kostel prodloužen a po bočních stranách rozšířen o kaple, pod jednou z nich je hrobka hrabat Serenyiů, dlouholetých majitelů Luhačovického panství. Převážná část interiérové výzdoby pochází z počátku 20. století. Hlavní oltář je z mramoru a kazatelna z hořického pískovce je uměleckým dílem. Ve věži jsou čtyři zvony, nejstarší a největší zvon, sv. Martin (430 kg) je z roku 1694. V letech 1966 – 1967 byla v kostele jako první v Olomoucké diecézi provedena rozsáhlá renovace v duchu 2. vatikánského koncilu. Posledních 25 let je kostel postupně renovován a opravován. Otevírací doba v rámci projektu „Otevřené brány 2015“: sobota, neděle a státní svátky: 13 – 17 h, v době církevních obřadů, koncertů a jiných akcí se od prohlídek upouští.
Monastýr je zasvěcen svatému mučedníkovi Gorazdovi, obnoviteli pravoslaví v českých zemích, biskupovi českému a moravsko-slezskému, zahynuvšímu mučednickou smrtí roku 1942.
Rodný dům bratrů Joži a Franty Uprkových, významných autorů malířské a sochařské tvorby. Bratři Uprkové jsou nositeli regionálních tradic a kulturního vzestupu Moravského Slovácka první poloviny 20. století. Celý dům byl zrekonstruován podle dochovaných dobových fotografií a záznamů a patří mezi nemnoho typických představitelů tzv.“ hliněných staveb“ budovaných ve své době. Je veden jako státní kulturní památka, evidovaná Ministerstvem kultury ČR. Dům slouží jako stálá expozice tvorby bratří Uprků a ukázka dobového zařízení a interiérů, v nichž tvořili.
Selský dům z 18. století je posledním dokladem staré zástavby v Tvarožné Lhotě. Je památkově chráněn. V současnosti je v domě malá autentická expozice selského života a výroby tvarohu.
Stará roubená dřevěná zvonice z 19. století se nachází ve Vrběticích. Tato zvonice byla opravena v roce 1900 a poté v roce 1965.
Rozhledna se nachází v lokalitě Skalka a její celková výška činí 10,3 m. Rozhledna nabízí výhled na Bojkovice, Chřiby, Bílé Karpaty a Velkou Javořinu. K rozhledně se dostanete z Krhova po polní cestě.
Povrch i překážky jsou vhodné nejen pro vyznavače skateboardingu, ale užijí si jej také vyznavači jízdy na freestylových koloběžkách a kolech.
Lyžařský svah v blízkosti hotelu Jelenovská nedaleko města Valašské Klobouky. Běžkařské trasy v místě.
Lyžařský vlek o délce 500 metrů, dětský vlek 200 metrů. K dispozici občerstvení. Vlek rádi využívají i běžkaři, kteří se nechají vyvézt na horizont a užívají si bělokarpatskou hřebenovku.
V Suché Lozi vyvěrá uhličitanová, slaná minerální voda s vysokým obsahem lithia. Pramen vyvěrá pod úrovní terénu v altánu. Dříve nazýván též Loza nebo Lozanka.
Lom najdete cestou ze Starého Hrozenkova na Žítkovou na naučné stezce Moravské Kopanice. Je u něj umístěn i jeden z panelů naučné stezky.
Větrný mlýn se nachází na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat jihovýchodně nad obcí Kuželov a jihozápadně od Velké nad Veličkou. Je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů tzv. holandského typu. Byl pravděpodobně postaven v roce 1842 a více než sto let sloužil zemědělcům z Kuželova, Hrubé Vrbky a dalších vesnic.
Barokní zámek, který ve druhé čtvrtině 18. století založili Serényiové je v současnosti využíván pro potřeby školství a volnočasových aktivit dětí a mládeže.