Velká Javořina - nejvyšší hora Bílých Karpat

„Jsem mohutná a zdaleka viditelná a současně poskytuji nádherný výhled na všechny strany. Jsem porostlá mystickými lesy biosférické rezervace Bílé Karpaty. Jsem se svými 970 m n. m. nejvyšším vrcholem úžasného pohoří. Vede na mne sedmero turistických cest. Jsem symbolem sounáležitosti a bratrství Čechů a Slováků. Nejsem jen tak ledajaký kopec, jsem Velká Javořina“, takto se nám stručně představuje Velká Javořina, cíl dnešního tipu na výlet.

Velká Javořina

Velká Javořina

Bílé Karpaty jsou jedinečné pohoří s úžasnou rozmanitostí přírodních společenstev rostlin i živočichů. Území Bílých Karpat bylo v roce 1996 zařazeno v programu Člověk a biosféra organizace UNESCO mezi evropské biosférické rezervace. Bílé Karpaty jsou současně Chráněnou krajinnou oblastí, na jejímž území se nachází 5 národních přírodních rezervací. Národní přírodní rezervace Velká Javořina ležící převážně na severních svazích hory je jednou z nich. Je tvořena pralesovitým porostem s převahou listnatých stromů, zejména buků, javorů a jasanů.

To je jeden z důvodů, proč pohyb v tomto cenném území je možný pouze po značených turistických trasách. Turisté jich mají k dispozici hned sedm – tři přicházejí ze Slovenska, čtyři z ČR. Cykloturisté mají výběr jednodušší – ze Slovenska sem vede cyklotrasa č. 8304, z ČR pak trasa č. 5052.

Červeně značená trasa nese označení Cesta hrdinů SNP a je to se 750 kilometry suverénně nejdelší turistická trasa na Slovensku. Cesta hrdinů SNP začíná na východě Slovenska v legendárním průsmyku Dukla, prochází z východu na západ Slovenska, z Trenčína pak stoupá na hřeben Bílých Karpat, na vrchu Machnáč nad Drietomou vstupuje krátkým úsekem (28 km) na území ČR, aby na Velké Javořině zamířila zpět na Slovensko k Myjavě, Bradlu (kde stojí Mohyla M. R. Štefánika) a dál, až do Bratislavy.   

Žlutě značená trasa vede ze slovenské obce Stará Turá (11 km).  Po modré trase přicházejí turisté ze dvou směrů - ze Slovenska z obce Lubina (12 km) nebo z ČR z Velké nad Veličkou (18 km).

Zelená trasa KČT nabízí možnost výstupu ze Strání-Květné (5 km), zeleně je značena také naučná stezka Javořinská, která vede souběžně s cyklotrasou č. 5052 k rozcestí U kamenné boudy (6 km), nebo do obce Vápenky.

Pro pěší turisty je nejsnazší výstup z parkoviště u Kamenné boudy. Vede sem silnička, na kterou se dá odbočit v nejvyšším bodě silnice I/54 vedoucí z obce Slavkov do Strání.  Z rozcestí U kamenné boudy vede červeně značená trasa (Cesta hrdinů SNP). Na vrchol Velké Javořiny dorazíte po necelých 5 km stoupání. Na studánku s vodou po cestě nenarazíte, ale nedaleko od vrcholu Velké Javořiny, 500 m východním směrem, se nabízí možnost občerstvení i noclehu v turistické Holubyho chatě. Leží na Slovensku, takže je dobré mít s sebou eurobankovky, s platební kartou neuspějete. Základní kámen k její stavbě položili členové Klubu československých turistů z Uherského Brodu již v roce 1923.

Důvodů, proč se vypravit na Velkou Javořinu je řada. Kromě krásné přírody a dalekých výhledů to může být také účast na Slavnostech bratrství Čechů a Slováků. Ty se každoročně konají na konci července.

Velká Javořina má v setkávání lidí z obou stran dnešní hranice dlouhou tradici. Ta sahá až do roku 1848, tedy trvá více než 170 let. Průkopník slovanské vzájemnosti spisovatel a politik Jozef Miloslav Hurban ji tehdy vyjádřil slovy "Tu bratia vždy stretať sa budú...“. Tato slova jsou dlouholetým mottem slavností.

Návštěvníci se mohou každoročně těšit na bohatý kulturní program, který vychází z myšlenky vzájemnosti a nabízí to nejlepší z obou stran hranice, zejména folklór a hudbu moravsko-slovenského pomezí. Z obou stran hranice bývá zajištěna bezplatná autobusová doprava označená nápisem „Javořina“. Informace o slavnostech najdete na www.velkajavorina.com

Trasa z rozcestí U kamenné boudy na vrchol je zde https://mapy.cz/s/3vGxV

Zdroj fotografií: archiv IC Strání, Grafik Art/Jiří Zerzáň