Archeologické léto 2024

Oblíbená prázdninová akce Archeologické léto je zpátky! Odborníci z Archeologických ústavů AV ČR a několika desítek dalších institucí zvou na návštěvu atraktivních archeologických lokalit a míst se zajímavou a mnohdy tajemnou historií. Od 5. června můžete společně s nimi prozkoumat přes 90 atraktivních lokalit s výběrem z více než 250 komentovaných prohlídek na celém území ČR. Na území Kroměřížska se letos zapojí do této akce archeologická lokalita Slovanské mohyly tabarky, hradisko křéby - prasklice, hradiště hostýn a zříceniny hradů šaumburk a nový šaumburk.

VRBKA - SLOVANSKÉ MOHYLY TABARKY

Raně středověké mohylové pohřebiště Tabarky nám dokládají pohřební ritus v podobě kostrových hrobů pod mohylami. Mohylníky v Tabarkách lze časově datovat do 9.století. Mohylníky byly archeologicky zkoumány již v 80. letech 19. století J. Wankel a F. Přikryl 21 mohyl. Roku 1909 tam dalších 9 mohyl prokopal I. L. Červinka. Celkem zde bylo napočítáno na 42 mohyl. Dnes lze v areálu objevit pouhých 15 mohyl, většina z nich nese stopy po starém výzkumu. Zbytek mohyl patrně zanikl v souvislosti s lesním hospodářstvím. Průměr mohylových náspů se pohybuje od 6,5 do 11 m a jejich výška pak od 50 do 160 cm. Kostrové pohřby pod nimi se nacházely na úrovni terénu. K milodarům náležely zejména náušnice, kování věder, nože, srpy, sekery, kopí, přezky, ostruhy, třmeny a keramické nádoby. Uspořádány byly v několika řadách ve směru západ-východ. Kostry ležely na úrovni okolního terénu na udusané zemi. Popis: Mohylník se nachází na svahu orientovaném k jihozápadu. Naučná stezka vede přes paseku, kde se nachází devět výrazných mohyl. Na samém okraji lesní školky vedle paseky se vyskytuje dalších šest mohyl, dohromady se tedy dnes v rámci mohylníku nachází 15 mohyl.

Komentované prohlídky se konají 22. června a 5. září vždy od 16 hodin.
Místo srazu: Parkoviště u Hájenky (kousek od autobusové zastávky Vrbka-Tabarky)

Rezervovat prohlídku můžete ZDE.

Foto: Mapujme

HRADISKO KŘÉBY - PRASKLICE

Křéby jsou výraznou terénní dominantou nacházející se na katastru Prasklic. V současnosti je toto území chráněné jako NPP a zároveň se zde nachází známé poutní místo.
Jde také o nejvýznamnější archeologickou lokalitu na katastru, kdy je zde z doby bronzové doloženo opevněné sídliště. Lokalita je známá již přes sto let, kdy tu byly v roce 1921 pod Křéby prozkoumány A. Teličkou hroby náležící únětické kultuře. Terénní konfigurace místa naznala značných změn v době, kdy se zde těžil písek. V této době byla odtěžena také značná část archeologické lokality. S touto činností souvisí také archeologické výzkumy v 50. a 60. letech, kdy bylo prozkoumáno přímo na Křébách K. Ludikovským a J. Ondráčkem několik sídlištních/zásobních jam. V roce 1986 zde byl náhodně objeven depot bronzových hřiven a spirálových nápažníků uložených v hrnci. Díky letecké prospekci byly M. Bálkem objeveny a M. Čižmářem publikovány 2 liniové příkopy obkružující návrší. Ty byly později detailněji zaměřeny pomocí magnetometrie (Archeologické centrum Olomouc), díky které byly zachycena trojice obvodových příkopů a řada kruhových jam uvnitř opevnění. Lokalita je datována nálezy z hrobů, objektů i sběrů do období starobronzové únětické kultury, ale především povrchové sběry nám svědčí i o pohybu lidí ve střední až mladší době bronzové.

Komentované prohlídky se konají 9. července a 27. srpna vždy od 16 hodin.
Místo srazu: Informační tabule u bývalého vlakového nádraží

Rezervovat prohlídku můžete ZDE.

HRADIŠTĚ HOSTÝN

Vrch Hostýn je znám především jako významné mariánské poutní místo, z pohledu archeologie jde ovšem zároveň o jedno z nejvýznamnějších pravěkých hradišť na Moravě. Rozsáhlé opevnění s několikráte přestavovanou monumentální bránou pochází z mladší doby bronzové (12. – 10. stol. př. n. l.), intenzivní osídlení zde pochází i ze starší a mladší doby železné (7. – 1 stol. př. n. l.), kdy se zde nacházela významná keltská osada. Poznávání minulosti Hostýna je úzce spojeno s počátky archeologie na Moravě, zasáhla do něj řada regionálních osobností, a stal se i podstatným předmětem sporu o „rukopisy“. Moderní výzkumy od 70. let 20. století umožnily upřesnit historii osídlení této krajinné dominanty, vzhledem k rozsahu hradiště je třeba počítat s komentovanou procházkou o délce přibližně jedné hodiny se startem na nejvyšším vrcholu, u rozhledny.

Komentované prohlídky se konají 12. a 27. července, vždy od 13 do 14 hodin.
Místo srazu: Před rozhlednou

Rezervovat prohlídku můžete ZDE.

ZŘÍCENINY HRADŮ ŠAUMBURK A NOVÝ ŠAUMBURK

Zřícenina hradu Nový Šaumburk se nachází na úpatí Hostýnských vrchů nad údolím říčky Juhyně poblíž obce Podhradní Lhota. Hrad byl zbudován patrně někdy v první polovině 14. století. Více o jeho historii se dozvíte ZDE.

Možná podoba hradu Nový Šaumburk z období před polovinou 15. století, pohled od jihozápadu (Vrla 2018)

Od roku 2019 probíhá díky Spolku hradu Nový Šaumburk jeho záchrana pod dohledem památkářů z Územního odborného pracoviště NPÚ v Kroměříži a archeologický dozor zajišťuje Muzeum Jihovýchodní Moravy a Muzeum Kroměřížska. Postupně jsou odkrývány a konzervovány zachovalé partie hradního zdiva a celý hradní areál se pomalu probouzí k životu.
Z hradního jádra se návštěvníkům naskýtá nádherný výhled do okolní malebné krajiny. Směrem severním přes Kelčskou pahorkatinu a Maleník dohlédneme až výběžkům k Oderských vrchů ohraničujících Moravskou bránu. Ze zříceniny hradu Nový Šaumburk se lze vydat po zelené turistické značce cca 1 km směrem jižním k rozvalinám rozsáhlého areálu jeho staršího předchůdce hradu Šaumburk, který byl založen na přelomu 60. a 70. let 13. století olomouckým biskupem Brunem ze Šaumburka. Původní hrad byl opuštěn v 1. polovině 14. století.

Komentované prohlídky se konají 4. července a 20. září, vždy od 16:30 do 18:00.
Místem srazu zájemců o komentovanou prohlídku hradu Nový Šaumburk bude odbočka k hradní zřícenině - areál předhradí, nad rybníčkem.
Vzdálenost po trase z centra obce Podhradní Lhota činí přibližně 1 km.
Rezervovat prohlídku můžete ZDE.

Informace k dalším zajímavým lokalitám po celé České republice najdete na webových stránkách www.archeologickeleto.cz.