Slavné stavby architekta Miroslava Lorence

Putování po stavbách architekta Miroslava Lorence, holešovského rodáka, který podstatnou část svého tvůrčího života věnoval Zlínu a Zlínskému kraji. Městské kulturní středisko Holešov připravilo výstavu o slavném holešovském rodáku, vynikajícím architektu a statečném vlastenci Miroslavu Lorencovi, od jehož násilné smrti v nacistickém žaláři ve Vratislavi letos uplynulo 70 let. Výstava s názvem Slavné stavby architekta Miroslava Lorence, holešovského rodáka, byla zahájena vernisáží 3. dubna 2014 a bude trvat do 25. května 2014.

Slavné stavby architekta Miroslava Lorence

Termíny

  • 1. 4. 2014 - 25. 5. 2014

Vstupné

zdarma

Adresa

Zámek Holešov
náměstí F. X. Richtra 190
769 01 Holešov

Kontakt

telefon: 777 760 122
e-mail: novotny@mks-holesov.cz , mic@mks-holesov.cz
www: www.holesov.info

Další informace

Miroslav Lorenc patřil vedle Františka L. Gahury a Vladimíra Karfíka k nejvýznamnějším osobnostem meziválečné zlínské architektury. Svým individualistickým pojetím funkcionalistické  moderny obohatil racionalistickou „baťovskou“ firemní architekturu o avantgardní mezinárodní prvky i poetismus.  

Narodil 9. června 1896 v Holešově do rodiny mlynáře Jana Lorence, jako nejstarší ze čtyř dětí. Po absolvování obecné školy, veřejné chlapecké měšťanky v Holešově, zemské reálky v Prostějově a studiu na Živnostenské škole, začal v roce 1913 studovat na průmyslové škole stavitelské v Brně. V roce 1922 byl  přijat na Akademii výtvarných umění v Praze na vysokou školu architektury profesora Jana Kotěry. Po jeho smrti pokračuje ve studiu u Josefa Gočára. Po absolvování studia pracoval v několika pražských projekčních kancelářích (Gočár, Strnad, Rossler, Krejcar-Janák-Zázvorka) a podílel se na řadě projektů a staveb v duchu nastupujícího nového architektonického směru. Podnikl také řadu poznávacích cest po západní Evropě a byl inspirován Bauhausem a ruským konstruktivismem.

Jeho ženou se stala Ludmila Batíková ze Zlína, kde Miroslav Lorenc nastoupil 15. června 1930 do projekční kanceláře stavebního oddělení firmy Baťa. Mezi první práce u firmy patřil projekt školní čtvrti. Byl mu svěřen i návrh firemního hotelu s názvem Společenský dům. Zajímavý a progresivní byl i jeho nerealizovaný návrh kina pro 3 500 diváků.

Mezi Lorencem a firmou Baťa ovšem došlo k neshodám a následně k architektovu odchodu. Na architektonické podobě Zlína se ovšem podílel i nadále. V roce 1931 založil vlastní projekční kancelář a stal se výrazným architektem pro městskou „nebaťovskou“ klientelu. Vedle občanských staveb a rodinných vil projektoval také budovy veřejné a průmyslové, například dvě obuvnické továrny – Lacinovu a Jirouskovu, útulek pro sirotky a přestárlé a tzv. Dům bezpečnosti. Mimo Zlín navrhl například radnici v Kostelci, kasárna v Holešově, školu a budovu spořitelny v Napajedlích. Zabýval se také návrhy originálního nábytku a byl autorem několika divadelních scén a dekorací.

Miroslav Lorenc byl silný vlastenec. Už během 1. světové války přerušíl studia, aby se účastnil bojů na ruské i italské frontě, kde vstoupil do pluku Československých legií. Vlivem otcovy výchovy mu byla mu blízká levicová orientace. Byl aktivním členem skupiny levicových intelektuálů při sdružení Devětsil a později členem Svazu socialistických architektů.

Jako vlastenec nesl Miroslav Lorenc velmi těžce události následující po okupaci Československa. Tento funkcionář Sokola, legionář a důstojník v záloze se stal velitelem oblastní sekce podzemní odbojové organizace Obrana národa. 24. října 1940 byl zatčen gestapem, vězněn a odsouzen k smrti. Byl popraven 11. února 1943 ve Vratislavi.

Na domě Leopolda Batíka čp. 562 v Sokolské ulici ve Zlíně, kde Miroslav Lorenc žil a pracoval byla zasazena pamětní deska k uctění památky tohoto významného architekta  a mimořádné osobnosti.

Výstavu připravilo vydavatelství FOIBOS BOOKS ve spolupráci a za podpory statutárního města Zlín, města Holešov a města Napajedla a to pod záštitou primátora Zlína Miroslava Kašného a starosty Holešova Pavla Svobody.

Fotogalerie

Nejbližší cíle v okolí