Muzeum J. A. Komenského bylo založeno v roce 1898. Mimo expozice věnované životu a dílu J. A. Komenského se expozice věnují také historii a etnografii Uherskobrodska.
Expozice:
Na jevišti světa. Jan Amos Komenský a jeho doba
Uherský Brod v proměnách času
Starožitnosti Uherskobrodska
Rolnický dům a hospodářství čp. 57 v obci Vlčnov
Stálá expozice věnovaná životu a dílu Jana Amose Komenského byla slavnostně otevřena dne 28. března 2022, a to u příležitosti 430. výročí jeho narození. Novou Komenského expozicí vyvrcholil proces přebudování prostor muzea do podoby, která odpovídá aktuálním muzejním trendům, poskytuje návštěvníkům větší komfort a hovoří soudobým jazykem.
V celkem pěti částech představuje expozice Komenského dobu a jeho místo v tehdejší společnosti, ale rovněž jeho dílo, skrze které se lze zamýšlet nad nadčasovými otázkami, jež si stále klademe.
Úvodní sál expozice je věnován životu Komenského s důrazem na společenský kontext 16. a 17. století. Návštěvníci jím mohou kráčet s Komenským a v celkem devíti zastaveních, od rudolfinské Prahy až po Amsterodam zlatého věku Nizozemska, projít s Janem Amosem dobu studií, začátků jeho dráhy pedagoga, nelehké období po bitvě na Bílé hoře i dobu strávenou v exilu a mohou proniknout do jeho myšlení i rozhodování.
Komenského životní putování se sice uzavřelo v Amsterodamu roku 1670, jeho dílo však žije v mnoha podobách dosud. A právě Komenského dílu, čítajícímu více než 250 titulů, se věnují následující tři části expozice.
Druhý expoziční sál vyplňuje trojrozměrný model města-světa, připraven dle kresby, jejímž autorem může být sám Komenský. V rámci unikátní audiovizuální projekce, kdy jsou pomocí UV mapování přímo na model promítány výjevy z Labyrintu, je ukázáno, že město sice na první pohled vypadá organizovaně a spořádaně, při bližším zkoumání ale vyvstává bezvýchodnost lidských osudů a Komenský se zamýšlí nad tím, skrze co vede cesta z labyrintu ven.
Rovněž třetí část expozice nabízí prostor k hlubšímu poznání Komenského díla, byť opět prezentovaného multimediální formou. Sál s názvem Theatrum, tedy jakési expoziční divadlo, je pojmenován dle Komenského encyklopedického spisu Divadlo veškerenstva věcí (Theatrum universtitatis rerum). A je to právě tento raný rukopis Jana Amose, jenž posloužil jako námět promítaného filmu.
Po dvou audiovizuálních projekcích se návštěvník vrací zpět do doby 17. století a ke Komenského tvorbě jako celku. Před vstup do čtvrté části, která je založena na knihách a jejich příbězích, autoři expozice umístili tiskařský lis, na němž si mohou návštěvníci vyzkoušet práci tiskaře a uvědomit si důležitost tohoto oboru pro Komenského dobu. Sál Komenský tištěný, rozčleněný do třech témat, pak připomíná, že za více jak půlstoletí vytvořil Jan Amos rozsáhlé a mnohovrstevné dílo. Zanechal po sobě díla filosofická, teologická, politická, pedagogická, historická i básnická.
Komenský pedagog se snažil najít účinnou metodu výchovy a vzdělávání. Komenský umělec slova využíval literaturu jako prostředek k oslovení veřejnosti, ale současně jako prostor pro vyrovnání se s osobními tragédiemi, jež ho v životě provázely. A konečně náležitost Komenského k Jednotě bratrské i hluboce zakořeněná víra v Boha tvoří východiska tématu Komenský filosof a teolog.
Závěr je symbolicky věnován ne slovu, nýbrž obrazu. Poslední, pátá část expozice nese titul Komenský zobrazovaný a představuje proměny vizuálního ztvárnění Jana Amose od 17. století do současnosti. Jelikož je Komenský snadno rozeznatelnou postavou, bývá umisťován na bankovky, známky, medaile i odznaky, stejně tak ale bývá terčem humorných karikatur. I to ale patří ke vnímání Komenského, moravského rodáka a Učitele národů, který se, přestože se mnohokrát poháněn okolnostmi své doby a činy klíčových hráčů 17. století ocitl sám na jevišti světa, nikdy nevzdal a bojoval za blaho své církve i národa.